AGNOSTIC FRONT - Warriors

Agnostic Front je jedna z těch NY HC kapel, jež si za dlouholeté působení na scéně vydobyla opravdu pořádnou fanbase a hlavně respect, jímž dělá na všechny budoucí recenzenty i posluchače poměrně značný dojem. Já jsem ovšem dítě hardcorem téměř zcela nepoznamenané, což znamená, že je mi nějaký respect před jakoukoliv kapelou naprosto u zádě. Proto si mohu na nahrávku z opravdu tragickým obalem (This Is Spartaaaaaaa! zíív) udělat ničim nezkalený názor člověka, pro nějž není hardcore jakýmsi majestátným pomníkem řízné muziky, zkrátka podívat se na tento kotouč poněkud střízlivějšíma očima.
Bodejť by také ne, když Warriors je plackou, jež vyšla již před celými třemi járy, ovšem v produkci nadcházejícího festivalu Brutal Assault se určité entity probudily k životu a nahrávku do redakce na případné ocenění zaslaly. Samozřejmě, že onen nádech oi! punku z nahrávek let 90. je ten tam, AF již nějaký ten pátek hrají metalizovaný hardcore toho nejhrubšího zrna, v němž není nouze o dvoukopákové jízdy křížem krážem, typické hc sbory, při nichž si kapela mnohokrát zopakuje  všechna klišé stylu, jenž ovšem sama pomohla budovat a vlastně se na ni ani nevztahují. Klasické jsou i texty, a sice provolávky typu:
To My Pain – My Rage!
My Pain – Outraged
My Pain-My Rage!
Jednoduše hardcoreové sádlo máslo, jež je vyřváváno do sekavých thrash/core metalových riffů. Posluchač mnohokrát zvolá: „Klasikaaa“, ovšem ne zcela znuděným a snad i trochu otráveným hlasem – kdepak. Agnostic Front totiž naštěstí kromě poněkud jednoduchých (chtělo by se říci až slaboduchých) textů opět nezapomněli přibalit slušnou porci poměrně slušně fungujících melodií, které váš často donutí pokyvovat hlavou a sem tam být i hodně spokojeni, když AF něčím nahrávku ozvláštní – například kytarovým výjezdem ve čtyřce „Warriors“, bohužel povětšinou se jede v takovém rychlejším středním tempu a tak se brzy posluchač nemá čeho chytit.
Punkový duch umca umca bicích jede dál, Robert Miret svým „černým“ hlasem (ano, barva afroamerické zpěváky poměrně dost připomíná a rozhodně nejsem jediný, kdo to tak slyší) odeřvává hc vatu, jež je snad psána dle jednoho mustru a já prostě nevím. Jistě, AF za tak dlouhou hudební kariéru vyzkoušeli několik žánrů a jak plynul čas také získali množství skalních příznivců své poměrně nenáročné hudby, ovšem já jsem i na několikeré poslechy nebyl schopen jejich  novinku přežvýkat. Ano, přiznám se, že hardcore 90. let si občas s chutí poslechnu, zvláště jedná-li se o dobré doporučení ze stran mých hardcorem více načichlých známých, ovšem v tomto případě si nedovedu představit, co by mne donutilo si nahrávku těchto drsňáků, usazených u Nuclear Blast pustit, kdybych ji neměl přidělenu na recenzi.
Prostě nenáročná hudba na vyblbnutí se na letních festivalech, sem tam utržení nějakého toho šrámu v mosh pitu a zběsilým otáčením potem a pivem zbrocených metalových i hardcoreových kštic a koneckonců i pleší.
Mě tohle prostě nebaví, myslím, že v dnešní době mnoho nových hc/metalových spolků předvádí, jak se dá taková muzika hrát a já jdu na Baptized In Blood. S těmi je alespoň zábava.
65%

P.S: Super druhá polovina válu "By My Side"

Čas: 32:13

Seznam skladeb:

1.  Addiction
2. Dead To Me
3. Outraged
4. Warriors
5. Black And Blue
6. Change Your Ways
7. For My Family
8. No Regrets
9. Revenge
10. We Want The Truth
11. By My Side
12. Come Alive
13. All These Years
14. Forgive Me Mother
15. Break The Chains