O čem se mluví... Wacken Metal Battle – part. 1 – organizace

Před pár dny se MusicZone.cz objevil report z 2. semifinále Wacken Metal Battle konaného v Brně. Jeho autor si nebral servítky a víceméně soutěž označil za zmanipulovanou. V diskuzi pod článkem se rozjela bouřlivá diskuze. Dejme nyní slovo osobě nejpovolanější, která má na starosti organizační záležitosti soutěže, jejíž vítěz si zahraje na německém mega festivalu ve Wackenu.

Ahoj Ivo. Pojďme nejdříve k té soutěži – můžeš popsat, jak to přišlo, že do Čech dorazil Wacken Metal Battle? Odkud se vzala iniciativa a jak ses dostala k tomu, že se o soutěž staráš jako... jako co vlastně? Kdo další tvoří organizační tým?

Ahoj Johane... Kolega jezdí na Wacken Open Air už dlouhých 14 let. Poprvé se na něm objevil už v době, kdy to byl (ve srovnání se současnou dobou, kdy je návštěvnost kolem stovky tisíc lidí) malý festival s účastí, řekněme, patnácti stovek fanoušků. Samozřejmě se tak dozvěděl i o soutěži Wacken Metal Battle, která začínala se šesti zúčastněnými zeměmi a rozrostla se postupně až na dnešní konečné číslo 25. Společně s Velkou Británií jsme tak posledními zeměmi, které byly k soutěži přibrány. Festival totiž jednoduše není nafukovací (smích).

Samozřejmě proběhlo několik osobních schůzek, a pak podpis smlouvy. Zveřejnění České republiky na oficiálních stránkách soutěže a teď tedy probíhají semifinálová kola u nás…

Organizační tandem je: Iva Boková a Petr Kubáň – promotéři soutěže v ČR.

Kolik kapel se do soutěže přihlásilo? Mohla se přihlásit jakákoliv kapela nebo byly dány nějaké mantinely (např. počet vydaných alb, jazyk textů, styl...)?

Přihlásilo se zhruba 150 kapel, což není gigantické číslo, ale vzhledem k tomu, že je soutěž pro kapely v České republice úplně nová, jsme s tímto počtem spokojeni. Podmínky jsou srovnatelné s ostatními vyhledávacími soutěžemi: kapela musí být „unsigned“ tedy bez vydavatelství a nesmí být před podpisem smlouvy s nějakým vydavatelstvím, musí být schopna se prezentovat vlastní tvorbou a odehrát koncertní set v délce třiceti minut, nesmí být vítězem předchozího ročníku soutěže a musí poslat přihlášku ve stanoveném termínu promotérovi soutěže ve své zemi.

Co se týče stylu, je to „metal battle“ - tedy jakákoli odnož metalu.

Jazykem textů jsme výběr neomezovali, i když samozřejmě pro to, aby kapela následně uspěla v zahraničí, je angličtina velké plus. Obávám se, že zahraniční label by nepodepsal smlouvu s kapelou, která se prezentuje českými texty.

Tady mi to nějak nehraje… „Undsigned“ podle mě nejsou ani Dying Passion, ani Crashpoint, ani F.O.B., ostatní kapely nevím… co Ty na to?

Jenže tady se nebavíme o firmách, které mají regionální význam, ale o vydavatelstvích typu Sony BMG, Nuclear Blast, Roadrunner atd.

Kdo sestavil odbornou porotu?

Organizátoři soutěže.

Jakým způsoben proběhl výběr devíti semifinalistů (Dirty Game, Dymytry, Erased, Crashpoint, Dying Passion, Venefica, Evarest, F.O.B., Samhain)?

Výběr semifinalistů proběhl opět veskrze klasickým způsobem. Poslech CD případně MP3 či v některých případech i z profilů kapel např. na portálu Bandzone.cz. Bodovalo se několik kritérií známkami od 1 do 5, a pak se sečetly body. Kapely s nejvyšším počtem dosažených bodů se dostaly do semifinále.

Není trochu s podivem, že mezi devítkou postoupivších není skoro žádná extrémně metalová kapela? To v Čechách nenajdeme špičkovou black, death nebo thrash kapelu? Nemůže to být dáno tím, že většina členů poroty má blízko k melodickým odnožím metalu?

Deathmetalové kapely se přihlásily pouze dvě – tedy čistě deathmetalové. V této oblasti špičkové formace máme, ale ty už jsou na takové úrovni, že běžně jezdí zahraniční tour a podobná soutěž by je tak asi nikam dál neposunula. Pokud se týče blackmetalových kapel, tady se obávám, že špičková kapela v tomto ranku v České republice skutečně chybí. Pokud se mýlím, klidně mě oprav. Ale zatím žádná z českých blackmetalových formací nedosahuje kvalit těch, které k nám míří ze Skandinávie.

Jak znám členy poroty já, k melodickým odnožím metalu má blízko zhruba třetina z nich. Pokud se tedy bavíme o tom, jaké kapely dotyční poslouchají nebo na koncerty jakých kapel si oni sami rádi zajdou.

Nepřijde Ti divné, že do semifinále prošly kapely Venefica (které děláš manažerku) a Evarest (které dělá manažerku Karla Černá, členka poroty)? Není to ukázkový střet zájmů?

Divné mi to nepřijde. Tobě ano? (úsměv)

Pokud se týká první jmenované kapely – tedy Veneficy… Ano, jsem její manažerkou. Ovšem se soutěží tento fakt nemá nic společného. NEJSEM totiž členem poroty! Nebyla jsem jím při základním výběru do semifinálových kol, nejsem jím na live semifinálových kolech a nebudu jím ani na samotném finále. Jsem „pouze“ jednou částí pořadatelského tandemu pro Českou republiku.

Původně jsem ani Veneficu do WMB CZ přihlásit nechtěla, protože jsme se trošku obávali jisté „české malosti“, nepřejícnosti a toho, že se začnou tvořit různé konspirativní teorie. To se nakonec také stalo a žel v mnohem nechutnější míře, než jsem si dokázala představit.

Celou věc jsme nicméně konzultovali s hlavním vedením soutěže v Německu, kde v tom neviděli nejmenší problém. Tohle je jako v partnerském vztahu o důvěře a ta jaksi českému národu evidentně chybí. Lidi za vším hledají nějakou nepravost. Možná je to dáno jejich předchozími zkušenosti z jiných soutěží, to nemůžu soudit. My ovšem něco takového zásadně odmítáme.

Porotu vždy záměrně sestavujeme tak, aby se její členové neznali se členy kapel a nebyli s nimi nijak propojeni.

A ještě k Evarestu… Karlu Černou jsme o to, aby zasedla v porotě, požádali, protože je to snad jediná osoba na české metalové scéně, která má sježděné neuvěřitelné množství koncertů a festivalů v Evropě i USA takže dokáže zhodnotit, jakou úroveň by měla mít kapela, která má ČR reprezentovat v zahraničí.

Výběru semifinalistů se neúčastnila. V té době byla společně s fotografem časopisu HardRocker a Doro Pesch ve Spojených státech.

Pojďme k „slavnému“ semifinále v Brně. Začněme porotou – tu podle mezinárodního webu akce měli tvořit:
Karla Černá – šéfredaktorka časopisu HardRocker
David Kovařík – promotion manager Rock Rádio
Michal Husák – hudební publicista (např. TV Óčko – Madhouse)
Petr Korál – hudební publicista
Roman Akak – fotograf
Marthus/Martin Škaroupka (bicí Cradle of Filth)
BigBoss (frontman Root)
Jiří Urban (kytara Arakain)
Honza Toužimský (frontman Arakain)
Georgi Enčev (kytara Titanic)
Milan Hanák (baskytara Titanic)
„Prý“ odstoupili Marthus a Jirka Urban, kdo je tedy nahradil? A kdo byl na akci v Brně osobně?

Marthus neodstoupil. Musel odletět narychlo do Anglie, s čímž se u muzikanta jeho úrovně musí počítat. Pokud se stihne vrátit do termínu konání finálového večera, počítáme s ním. Ano, Jirka Urban odstoupil. Nahradil ho Pavel Konvalinka – bubeník Black Majesty.

Všechny semifinálové kapely dostaly hned v začátku pokyny k jednotlivým semifinálovým kolům, kde je mimo jiné černé na bílém uvedeno, že porotci se budou prostřídávat. Ze seznamu porotců je patrné, že jsou to nesmírně vytížení lidé a tudíž se logicky nemohou účastnit všech kol. Nejpočetnější porota bude na finále, protože tam půjde o všechno.

V Brně byli v porotě (což bylo patrné z toho jak si nosili hodnotící archy a propisky patrné):
Jiří BigBoss Walter – toho snad nemusím přestavovat
Georgi Enčev - kytarista Titanicu
Milan Hanák - baskytarista Titanicu
Jaroslav Albert Kronek – frontman Kernu
a fotograf Martin Blahák.

Je pravda, že výsledky byly vyhlášeny ihned po skončení setu poslední kapely? To porotci hlasovali ještě než kapela dohrála?

Ano, to je pravda. Porotci odevzdali vyplněné tabulky v okamžiku, kdy frontman třetí kapely ohlásil poslední song. Během poslední písně byly sečteny výsledné body. Tady se hodí dodat, že každá kapela hrála 40 minut.

Stěžovala si nějaká kapela po vyhlášení výsledků?

Na místě si žádná kapela nestěžovala. Řež se rozjela velmi „statečně, férově“ a pokud možno anonymně až druhý den na internetu. A pokud si stěžoval někdo na místě, bylo to za našimi zády.

Co si myslíš o reportu, který tuhle „kauzu“ odstartoval?

Report má být reflexí skutečných událostí a má být objektivní, jinak jde o glosu či blog. Reportér by si vždy měl ověřit fakta a hlavně psát nezaujatě. Ani jeden z těchto aspektů onen „report“ nesplňuje.

Dále mi přijde přinejmenším zvláštní, že se redaktor podivuje, že na semifinále metalové soutěže dorazili metalisti (úsměv). Osobně znám téměř výhradně metalisty, kteří jsou vždycky vymydlení, čistě oblečení, mají umyté vlasy (ať už jsou to kštice do půlky zad nebo upravené dredy) a voní. Připadá mi tedy nemístné urážet účastníky koncertu na Melodce průpovídkami o nemytých vlasech apod.

A co na diskuzi, která pod článkem probíhá? Někteří diskutéři projevují „velkou odvahu“ a anonymně nadávají…

Každý profesionální web v případě, že se k nějakému článku rozjede nechutná diskuse, která skutečně jen uráží, tuto diskusi vypíná.

Přiznám se, že urážlivou a nechutnou diskusi pod článkem jsem velmi brzo přestala číst. Mrzí mě, že české kapely nedokážou uznat, že by snad někdo mohl být lepší, než ony samy. Nechápu, že jejich členové dokážou strávit hodiny psaním pomluv a jízlivých poznámek, které se nezakládají na pravdě, na internetové diskusi, místo aby na sobě zapracovali a tím se někam posunuli.

Napadá Tě, že v Čechách je všechno jiné než v zahraničí? Politikou počínaje a neschopností přijmout fakt, že někdo může mít jiný názor než druhý člověk a že když tedy někdo ten jiný názor má, je třeba mu jej vymluvit, nebo mu alespoň vynadat…

V této zemi ovšem čím víc člověk dře a čím lepší má výsledky, tím více lidem se stává trnem v oku a tím víc lidí se rádo chopí sebemenší příležitosti, aby si na něm mohli „smlsnout“.

Skutečný muzikant a vlastně i hudební publicista by taky měl být schopen posoudit, kdo má a nemá opravdu talent, je kvalitní muzikant, vystupuje profesionálně, zakládá si na kvalitním zvuku, umí složit píseň (a tím myslím skladbu, ze které se člověku na první poslech vryje část do paměti a nemůže ji dostat z hlavy). To vše bez ohledu na to, jestli daný žánr poslouchá nebo ne.

Závěrečná slova jsou Tvá…

Věřím, že každý, kdo používá zdravý rozum, si na celou věc udělá vlastní názor. Každý má možnost přijít na příští semifinále nebo finále soutěže a přesvědčit se o tom, jakou úroveň soutěž skutečně má. „Jedna paní povídala“ by totiž nemělo být měřítkem kvality.

Díky za možnost se k celé věci vyjádřit a předesílám, že případnou diskusi v tomto případě číst nebudu (úsměv). Kontakty na mě jsou veřejně dostupné, proto jsem případným OSOBNÍM diskusím přístupná a nakloněná.