CRATE - Broken Society And Too Many Lies

Crate nejsou jen i u nás vcelku známé a s oblibou používané kytarové zesilovače a komba. Crate si říká také brněnský rockový kvintet Tom - kytara, zpěv, Wobrecz - kytara, zpěv, Sob - kytara, Jarin - basa a Zdráža - bicí. Nahrávka Broken Society..., je jejich čtvrtým dílem. Předcházely jí Demolition ´01, Diag.:Phnophobia ´03 a Syphilopsichosis ´05. Vše si kapela vydala na vlastní triko a za zajímavost jistě stojí fakt, že na každé nahrávce je ke slyšení jiný zpěvák. Tolik z historie skupiny a teď se trochu podívám na zoubky samotnému CD.

Jedenáct autorsky původních skladeb alternativního rock/metalu, zní poměrně svěže a lehce se poslouchá. Úvodní hybná pecka Osud, kde mi trochu vadí frázování a místy doslova násilné nacpání slov do rytmu. Jinak celkem hitovka, která mi uvízla v uších. Druhá "skladba" je minutová kravina s názvem Space Dialog. Jedná se o rozhovor dvou emzáků a s klidem bych ho oželel. Naštěstí následuje song Black Fashion, který jen tak příjemně zlehka probublá kolem. Amores Perros je přece jen rytmicky divočejší, vcelku pestře vystavěná skladba. Pátý song Dyno je vata, nezaujal mě žádným kloudným nápadem. Ze židle mě zvedá až následující numetalový vypalovák Broken Man. Jistě, není to sice moc originální, ale dobré provedení a kvalitní instrumentace se taky počítá. Naživo v klubu se při ní určitě dobře vyřádíte. Kdybych měl vybrat nejchytlavější věc z alba, pak to bude určitě následující skladba Stíny. Je obdařena odzbrojujícím feelingem, se zpěvným refrénem. Učiněná "rádiovka":o). Jen moc nechápu dvojjazyčný text, sloka česky, refrén anglicky, ale výsledek nakonec nezní špatně, takže není třeba dál mrmlat. Osmý vál Wake Up, mě taky nenechává chladným a poměrně velký prostor zde dostala rytmická sekce basa a bicí. Devítka Step By Step je neurvalým alternativním rockovým kouskem, s nepříliš vyvedeným refrénem. Trocha romantiky nikdy neuškodí a přesně to je na baladickou notu nalazená předposlední grunge skladba Zlý rady. Ok, zamačkávám tedy uroněnou slzu a je tu poslední dvousong Acoustic/This Death (Live). Acoustic, jak už název napovídá, se nese v duchu akustických kytar a bubínků. Všichni určitě víte, jak laškovala Sepultura s indiány z kmene Kaiowas. Tak zhruba něco na ten způsob. Pak se téměř celé dvě minuty nic neděje, z repráků se ozývá jen takové tiché lupání, které dokazuje, že pánové budou zřejmě veselá kopa. Ve studiu naživo sejmutá This Death, je nejtvrdší položkou alba. Těžkotonážní palba podlazených riffů a hrátky s atmosférou, stejně jako výkřiky "madrfakr" v závěru songu, jsou sice naoko drsné jako hrubozrnná hořčice, ale přílišné natahování brzy obehraného motivu, mi přijde samoúčelné.

Pochválit musím zvuk ze Shaarku. Nahrán byl přesně před rokem, tedy v únoru ´09 a těžko mu na naše poměry něco vytýkat. Plný, hutný, všechny instrumenty jsou parádně slyšet a vyzdvihl bych Jarinovo baskytaru, která má na nahrávce několik pěkných momentů. Oba kytaristé si občas rádi pohrají s nějakým tím kytarovým efektem, pedálem, či procesorem, čímž dodávají skladbám Crate, vítanou pestrost. Bicí souprava je také obsluhována s velkou pečlivostí a citem, to je nepřeslechnutelné. Tomášův zpěv i přes svoje drobné mouchy, které si v sobě nese, do muziky sedne.

Titulka obalu je celkem nehezká a šedivá, tak aby se hodila k názvu alba. Booklet obsahuje všechny texty a důležité informace, takže pohoda. Rock, grunge, alternativa, metal, hard core - zkrátka crossover. Všechny tyhle styly se Crate ve své hudbě nebojí míchat a asi i proto nazvali svůj styl futurecore. Na Broken Society... jsou nepřeslechnutelné odkazy na Sepulturu, Korn, Fear Factory, S.O.A.D., ale zaobaleny do brněnského hávu kapely Crate.