"Humanimal part I." je jakýmsi úvodním akusticko vyšeptávaným intrem, který nás lehce přenese do death metalového "partu II.". Co je pro Barracudu typické a objevuje se hned od počátku je zvláštní struktura vystavěnosti jednotlivých kompozic. V "Love & Hate" vás o tom hned přesvědčí mix deathu a thrash metalu, který se střídá se zajímavým akustickým motivem, aby se hnedle na to změnil v klasický HC. Guláš? Ne, vše je ku prospěchu věci. Navíc ony valivé HC riffy mají jistý "tah na branku" v podobě slechů posluchačových. Skladbička "Life" mi svou barvitou strukturou připomněla poslední album Pestilence, ale ony HC a thrash metalové vlivy skladbu opět posunují do úplně jiných končin. Ryze thrash metalový song "Bitch", který se k deathu blíží hlavně v některých polohách zpěvákova umu vám ukáže, jak že se hraje valivá hudba "od podlahy". A tak bych mohl pokračovat. Podtrženo sečteno - Barracuda nahrála zajímavé a pestré album, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Nelpí bezmezně na jednom stylu a její exkurze do jiných metalových odnoží působí velmi osvěžujícím dojmem a troufnu si tvrdit, že musí skvěle zabírat i na koncertech. Pár výtek bych měl - jednak se mi zdá, že některá kytarová sóla příliš nekorespondují s melodií té či oné skladby ve které se nacházejí. Avšak musím pochválit akustické "španělské sólíčko ve skladbě "Only Shadow". Dále pak několik slov ke zvuku, který není špatný, ale mohl by být (vzhledem k hudbě, kterou Barracuda hraje) více hutný. To je vše.
