Čtyřtýdenní koncertní šílenství pokračuje! Po třech lokálních akcích tentokrát míříme na hvězdy českého black metalu do Chrástu, což je vesnice kousek od Plzně. Původně jsme s kámošema plánovali extrazájezd, ale po odpadnutí poloviny výpravy jsme zůstali jen dva. Takže již potřetí v řadě využívám dobrodince Rámuse (tentokrát s Petrem) coby rychlou a levnou přepravu. Vyrážíme v půl šestý, posádku vozidla A tvoří Rámus a Honza z Avengeru, Petr a já, cestou se za nás zařazuje vozidlo B s Adamem a Přemkem (= zbytek Avengeru) na palubě. Cestou z Plzně do Chrástu děkujeme Správě a údržbě silnic (nebo kdo má značení na starosti), že směrové ukazatele jsou všude a nemusíme se ptát na cestu (!! opak je pravdou ? od Plzně není odbočka na Chrást značena a když se ptáme domorodce na konci nějaký vesnice, tak nám s údivem sděluje, abysme to otočili a jeli podle značek ? no a z druhý strany Chrást 8 ? to je systém !!). Před kulturákem se hemží pár desítek mániček a na plotě visí plakáty na dnešní šou a na další akce v místním zařízení - zdá se, že jsme v jakési rockové baště. Vcházíme dovnitř ? paráda. Sál je velkej jako kráva ? prostorný pódium, spousta stolů a maxi taneční plocha. Pódiu vévodí vyvýšené bicí, velká plachta Törru a kvalitní aparát. Rozkládáme mini distro Avengeru a mažu pro pivko ? točí se do hnusnejch kelímků 10° Gambáč za 16,- (zlatý Bezdědovice, kde byla jedenáctka za dvanáct a do skla).
Start akce je stanoven na 20:30, ale pořadatelé ho lehce posunujou. Ve třičtvrtě na devět je v sálu tak třista duší, zády k publiku si stoupají dva vlasatci (Rámus, Přemek) a jeden nevlasatec (Adam) a ozývají se tóny intra AVENGERu. Sotva dozní intro, pánové nám představí i své xichty a rozjíždí se pekelná jízda. Začíná se skladbama z Godless (Až do morku kostí, Godless, Navždy proti), dochází i na starší léty prověřené fláky ze Shadows ? (Nelze zapomenout, Kořeny zla, Za svitu luny) a Fall ? (Zlo, nenávist, válka). Ten, kdo byl na monstr akci předešlý den v Praze, mohl si zavzpomínat na Hypomyši při hitovce Roswell 47. A ten, kdo stále brečí, že se Master?s Hammer rozpadli, mohl zavzpomínat při Pádu modly. Avenger byl sice special guest, ale to neznamená, že se na něj vysral zvukař (právě naopak, nejlepší zvuk, jakej letos kluci měli) nebo fanoušci (desítka pařmenů přímo pod pódiem, parket plný zvědavců), takže Rámus to hodnotil jako nejlepší koncert kapely v letošním roce.
Bez velkých průtahů přichází hvězdné duo Vlasta Henych ? Ota Hereš a za podpory nového bicmena Radka rozjíždí vystoupení skladbou uvozující poslední album ? Made in Hell. Z nový placky zazní asi 4 ? 5 věcí, ale základ tvoří pra-skladby z demáče Witchhammer ? Kladivo, Exorcist, Armageddon, Válka, ze singlu ? Kult a pouze jedna věc z Institutu ? ? Předčasnej pohřeb. Na Chcípni ? a průserový desky ?aninevimjaksemenujou" raději pánové zapomněli. Jenže ať si říká kdo chce co chce, nedá se nic dělat, představení TÖRR má šťávu, energii, nasazení a spád. Zvuk je možná malilinko horší než u první bandy (ale pozor, proti většině koncertů špičkovej), a i s jednou kytarou je to hukot jako prase. Navíc bicmen přinesl do kapely svěží vítr a oba předáky razantně popohání. Pod pódiem křepčí a hrozí banda headbangerů a také sál je plnej stojících černých duší. Ohlas jak za mlada! Ani já nemám k muzice žádné výhrady, k Vlastovo dirigování publika pak slov. Končí se asi po 70 minutách, dojde i na cover Venom týkající se jisté slovenské šlechtičny a žel nedochází na Big Bosse (na nové desce zpívá dva kusy), neb prý je indisponován.
Když jsem slyšel slova o Big Bossově indispozici, začala mě jímat hrůza a děs, protože mám v živé paměti jeho ?indispozici" na loňském Open Hellu. Ale obavy byly naštěstí předčasné a zbytečné. ROOT předvedl parádní výkon s parádním zvukem. Úvod patřil novým skladbám z Šílenství hrobů, při kterých je radost sledovat výkony všech muzikantů. Big Boss zpíval taky sqěle, skoro jak na deskách. A jak je u Root zvykem, postupně se hrály starší a starší věci. Jestli mě paměť slouží, tak tentokrát byla opomenuta deska Hell symphony. Překvapil velký počet skladeb z demáčů (Sedm jezdců, Píseň, Hřbitov, 666), který lidi chtěj, takže je i maj. U mě Root dneska večer vítězí, u fanoušků je odezva taky dobrá, ale počet zvědavců je přecejen menší než na Törr. Moc to nechápu, protože Root je podle mě jasná domácí jednička, ale každý má holt jiný názor. Set Root trvá taky hoďku a kousek a stejně jako u předchozích kapel, se přídavek nekoná.
End je kolem jedné, odnášíme těch pár krámů a přemlouváme Přemka, aby se odebral k nám do vozidla A, neb zpátky jede s námi. Tomu se do auta moc nechce, ale po několika rozumných slovech domluvy přecejen vyrážíme k domovům. Kromě řidiče a mě chrápe zbytek skoro celou cestu, další martyrium nastává, když má Přéma opustit vozítko. No, nakonec se ho povedlo vyndat a za minutku opouštím R + H i já. S pocitem, že mám letos za sebou zatím nejlepší koncert.
