Nejbližší koncerty
  • 26. 09. 2020Selfexile, Narcoleptic, Ytivarg, Shampoon Killer, Incarna...
  • 26. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: ETERNAL EVIL - bl...
  • 26. 09. 2020Hrají: ZNOUZECTNOST ( Plzeň ), NAŠROT ( Havl. Brod ), ATO...
  • 26. 09. 2020Po vydařeném letním blackmetalovém večírku jsme se rozhod...
  • 27. 09. 2020Koncert skupin POWER 5, MY PUSE a THE PANT. Akce je v ned...
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
TELEPATIE

SEVEN – Seven Deadly Sins CD 2009, Alfedus

Seven byl v minulosti typickým příkladem projektu jednoho tvůrčího mozku, kolem kterého se střídali muzikanti jak na běžícím pásu. Původně ryze instrumentální Seven postupem času ve studiu doplňovali najatí zpěváci (mimo jiných Honza Toužimský nebo Střihoruký Kamil), až se loni za mikrofon postavil stálý vokalista Jiří Komberec. K trejdům došlo i na dalších postech (baskytara, bicí), takže na aktuálním albu se vlastně představuje zcela nová kapela, samozřejmě v čele s kytaristou Honzou Kirkem Běhunkem. Ten sice příliš neslevil ze své kytarové exhibice, ale (pro)tentokrát se mnohem více podřídil celku a nechal hrát i ostatní, takže Seven zní jako kompaktní kapela.

Jak název napovídá, hlavním tématem alba je častokrát omílané téma sedmi smrtelných hříchů. Nechme teď stranou, zda je všech sedm „aktivit“ opravdu neslučitelných se slušným (vy)chováním a pojďme se projít sedmi „hříšnými“ a osmi „slušnými“ songy (kratičké intro pomineme). Při prvním poslechu zaujme výborná kytarová práce, překvapí pestrost materiálu, zarazí nepříliš podařený zvuk a občas zamrzí nepřesvědčivá angličtina zpěváka.

Po intru následuje Midnight Circus, což je řádná vypalovačka, žádné velké vymýšlení, ale pěkně zostra a svižně, s drsnějšími riffy, dusotem kopáků, klasickým sólem a minimem progrese. Snad jen zpěvákovo „óóóó,  jéééé“ je zde jaksi nepatřičné. První hřích – Invidia (názvy hříchů jsou v latině, po česku závist) – a první překvapení, které nemá s metalem takřka nic společného, ale spíše vychází z alternativního rocku. Lost Hero je klasická hard and heavy skladba ve středním tempu s odlehčením uprostřed, samozřejmě nechybí kytarová exhibice (ta samozřejmě nechybí v žádné skladbě) a překvapí hodně výrazná a variabilní baskytara. Acedia neboli lenost – líný začátek, pohoda, klídek… trefně zpracované lenošení. Gula (nestřídmost, obžerství) a agresivní zvuk kytary, dusot kopáků, ostřejší zpěv – tak kde je pořádný kus masa? V podobně svižném tempu odsýpá i Masters Of The Stage, klasická heavymetalová záležitost. To Web Of Obsession, téměř 6 minut dlouhá, pomalá skladba nabízí vedle očekávané dávky klišé i nečekané neotřelé sólo (i když v případě Seven je to spíše sólo očekávané). Největším nářezem, který jako kdyby vypadl ze zlatých časů, kdy se v Británii narodil heavy metal, je The Magnificent Seven. Po nářezu následuje zvolnění, The Moon Lady Without Sin ale nepřichází s ničím, co by nějak extra zaujalo. Podobně je na tom i další „sin“ – Avaritia aneb lakomství, největším zklamáním je ale Ira (hněv). Snad nejsnáze zhudebnitelný hřích – a ono je to takové bezzubé… Očekávaný zpěvákův řev nikde, předpokládané zběsilé tempo nikde… škoda, tohle mohlo dopadnout podstatně lépe. Ne, že by skladba byla špatná, ale vztek z ní cítit není. Dvoupolohová Heaven And Hell střídá pomalé, až bluesové melodie s poněkud živějším refrénem, pozornost ale zasluhuje jen další brilantní kytarové sólo. Palec nahoru za The Scion! Nečekaně progresivní písnička, zajímavě zazpívaná, se specifickou náladou a takřka thrashmetalovým prostředním úsekem. Kdo by v Luxurii (smilstvo) čekal další nářez? Ale Seven jdou proti očekávání a místo love songu je tady svižná vypalovačka s kytarovými hrátky a chytlavým refrénem. Na závěr Superbia (pýcha) a opět trefa do černého – opravdu je z hudby cítit nadřazenost a ješitnost.

Za pozornost určitě stojí i zajímavě zpracovaný booklet. Sice v něm chybí texty, ale na druhou stranu kam s nimi? Sedm stran totiž zabírá umělecké ztvárnění jednotlivých hříchů a pokaždé je v hlavní roli ženská postava, většinou spoře oděná. Ne vždy je ale na první pohled jasné, co obraz znázorňuje – třeba u nestřídmosti je vyobrazena anorektička (což ale s obžerstvím v podstatě také souvisí). Asi nejméně podařená je slečna lenošící (dalo by čekat kanape a ležing, ale ona jen ležérně postává se zavřenýma očima), ostatní se naopak povedly unikátně. Pyšná dáma dává najevo své pohrdání okolím, nahněvaná má ruce připravené k rdoušení, smilnici olizují plameny, lakomou paní krášlí spousta šperků a závistivá má zašité oči.

Určitě nadprůměrná záležitost, a když sedm hříchů, tak sedm bodů.

Seznam skladeb:

  1. Intro
  2. Midnight Circus
  3. Invidia
  4. Lost Hero
  5. Acedia
  6. Gula
  7. Masters Of The Stage
  8. Web Of Obsession
  9. The Magnificent Seven
  10. The Moon Lady Without Sin
  11. Avaritia
  12. Ira
  13. Heaven And Hell
  14. The Scion
  15. Luxuria
  16. Superbia
  •  
  • Čas: 55:35

    www.sevencz.com


    Zveřejněno: 23. 08. 2009
    Přečteno:
    2817 x
    Hodnocení autora:
    7 / 10

    Autor: Johan | Další články autora ...

    Fotogalerie


    Komentáře

    Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář