Další z řad doometalových fláků přistál na mém stole již před nějakou dobou. Pořád jsem si říkal, že najdu alespoň malou sílu k tomu, abych sepsal co si o albu myslím. Bohužel jsem dost sil stále nenašel, ale nalezl jsem odvahu. Musím říct, že to chce opravdu velké odhodlání pustit si takový „skvost“ jako je tento.
Vrhnul jsem se do hlubin smutkem zakalených vod a doufal, že najdu alespoň jedno stéblo, kterého se chytím a nechám se vést. Nějakou cestičku, třeba i trnitou (proč ne že), ale něco co mě povede. Bohužel se tak nestalo. Hudba vskutku zvláštní, údery bicích by se za celou skladbu daly počítat na prstech jedné ruky. Zvukové plochy, které jsou vyplněné hrubým temným hlasem a občas úder mi nahánějí husí kůži.
Temné mlhy valící se z močálů a hřbitovů mě naprosto neoslovily. Pokud se chce člověk do 10ti minut zbláznit, má tu skvělý prostředek jak toho dosáhnout během krátké chvíle.
Neznám tento styl hraní, nevím kam zařadit a k čemu přirovnat OPAQUE LUCIDITY. Proto ohodnotím zlatou střední cestou a doporučím zasvěceným, aby ve svých očí hodnotili podle svého svědomí a vědomí. Přeji příjemnou zábavu u poslechu „ticha“, které mě doprovázelo při psaní těchto řádků...
Seznam skladeb:
- Induality, Not Induality
- In the Insane Dance of Stars
- Kense
- New Aeon
Čas: 42:28
