O tom, že belgický metalový underground, má svoje kvality, se mě snaží přesvědčit i tamní kapela The Seventh. Jak se jí to tedy na dva roky starém debutovém albu, pojmenovaném Cursed Earth Wasteland, daří?
Na mém prvním rande s prokletou pustinou, to zprvu vypadalo, že je to jedna z těch desek, která mě nějak moc nerajcuje. Uznale kývnu hlavou a jdu dál. Ovšem tenhle způsob je dost povrchní a to není můj styl. Rád zkoumám věci do hloubky. Po pár přehráních, jsem postupně odkrýval jednotlivé slupky a ledy povolily. CD začíná krátkým instrumentálem, kde znějí potemnělé tóny akustických kytar a vytvářejí klid před bouří. Ta přichází hned se songem Structure, kdy domnělý klid náhle končí s nástupem našlapaných bicích, jedovatých kytar a murmuru. Ano, The Seventh hrnou modernější pojetí death/black metalu. I když jejich inspirace leží více v minulosti a pro jména jako Hypocrisy, Bolt Thrower, Krabathor, nemusím chodit daleko. Neobjevují Ameriku, ale dělají to poměrně chytře a činí tak s velkým citem pro styl. Velkou měrou k tomu napomáhá také slušivý soudobý (chcete-li trendový) zvukový šat. Ten byl spíchnut v německém studiu Soundlodge (God Dethroned, Dew-Scented, Nightfall...) a o mastering se postaral v dánském Antfarm Studiu nikdo jiný, než Tue Madsen (Moonspell, Gorefest, Ektomorf...), který je zdá se v kursu. Na druhou stranu, kvalitní produkce ještě není sama o sobě zárukou kvalit kapely. To ovšem není tenhle případ, neboť The Seventh mají určitý potenciál. Výslednému soundu je pak těžké něco vytýkat a všech jedenáct nabízených skladeb se poslouchá velmi nenuceně a příjemně. Byť nahrávka je i řádně agresivní. Díky hutnému vyznění, mi semo támo The Seventh evokují i dnes nezbytný a vševlezlý metalcore, ale díky deathovému základu, který vše úspěšně válcuje, to je gut. Nahrávka je obdařena takými těmi temnými spodními proudy, kde se to všechno bahno mele ve vírech a získává tak moje sympatie. Prim hraje nabušená rytmika, kytary spíše kouzlí zhoubné harmonie a plochy, takže žádné kytarové onanie se nekonají. Vše pro celek. Křikloun Tim D, střídá s velkým přehledem dvě polohy svého hlasu - hlubší growling a nakřáplý agresivní chraplák. Záleží zrovna na tom, jakou náladu chce navodit. Za zmínku také stojí (sedí) chlapík na bubenické sesli Tony T, který jinak působí i v u nás známé skupině Leng Tch´e. Ale vše má své mouchy. Těmi jsou hodně podobná struktura všech songů a jejich malá hudební pestrost, která mě nijak zvlášť neuspokojuje. Ale jak píšu, je to jen můj pohled na věc, jinak tohoto celkem povedeného debutu.
Sedm hlavních smrtelných hříchů, sedm dní v týdnu, sedm černých jezdců, Shěhurka a sedm trpaslíků... Zdá se, že číslo sedm má v naší kultuře svoje místo. A to nemluvím o posvátné magii čísel, ale to už by bylo asi na jiný článek...Sedm kulí jako v Sarajevu, to je moje hodnocení.
Čas: 41:17
Seznam skladeb:
- Shades Shall Lead (Instrumental)
- Structure
- Creator Of A Desert Land
- Cursed Earth Wasteland
- Dominion
- Mankind-Humane
- Newborn Breed
- Born In Winter
- Tessellation
- The Great Mortality
- Vigier
