LANFEAR – X to the Power of Ten

You're trapped!

Tak zní první slova, která zaslechne posluchač, když si pustí nové CD německé kapely LANFEAR. Po několikerém poslechu alba mi nezbývá nežli konstatovat:

I'm trapped!

Ačkoliv mám progresivní metal rád, a to zvláště v podání pana Lucassena, existence kapely LANFEAR mi vždycky tak nějak unikala. Možná je to tím, že v mém okolí je velmi málo lidí, kteří by opravdu poslouchali metal, a tím pádem ještě méně lidí, kteří by poslouchali jeho progresivní větev a na LANFEAR mě navedli. Možná je to zčásti mou leností pátrat po nových kapelách, ale výsledek je jistý – s kapelou LANFEAR se setkávám až ve chvíli, kdy vyšlo jejich již páté album.

Už pohled na obal alba, který vyobrazuje ekonoma, který se evidentně potýká s ekonomickou krizí, naznačuje, že tohle album se rozhodně nebude řadit mezi obyčejná alba metalové produkce. Název „X to the Power of Ten“ (X na desátou) to pak jen potvrzuje.

You're trapped!

A pak už jen a jen nářez. Už od otvíráku alba Enter the Dystopia hrnou LANFEAR nemilosrdně z reproduktorů své hlavní poznávací znaky – výraznou rytmiku, která skvěle spolupracuje s kytarami. Jejich hutný zvuk tak tvoří dojem mohutných vln kterými LANFEAR doslova válcují posluchače. Hned za nimi se sypou elektronické efekty jako jemné jehličky, které celý zvuk dokreslují.

Od tohoto směru výrazněji ustupují pouze dvě skladby alba. Tou první je hned druhá píseň v pořadí, My Will Be Done, která svou trashovou náladou evokuje album Megadeth „The System Has Failed“.

Tou druhou pak je klasická metalová balada Just Another Broken Shell. Na té je bohužel snad jedinou zajímavější pasáží její instrumentální úvod, jinak jde pouze o dobře zahranou klasickou baladu (i když se zajímavým textem), jakých se v albových archivech povalují stovky. Pro někoho je ovšem balada na metalovém albu jeho nezbytnou součástí. Inu, proč ne.

Pokud bych měl z alba vyzdvihnout nějakou píseň jako nejvydařenější, budu muset vybrat hned dva kousky. Tím prvním je skladba Brave New Men, uvedená instrumentálkou Decryption. Na Brave New Men se LANFEAR opravdu vyřádili – do skladby o délce necelých čtyř a půl minuty napěchovali pasáže s hutnými riffy podpořenými palbou bicích, melodické bridge, a jako třešničku na dortu i jako samet jemné instrumentální pasáže.

Její obdobou je závěrečná Seeds of the Plague, kterou by bylo možné asi nejlépe charakterizovat slovy: jak do jedné písně narvat celé album. Seeds of Plague tak na své šestiminutové stopáži nabízí velmi hutný zážitek minimálně srovnatelný s celým předchozím albem.

„X to the Power of Ten“ lze s klidným svědomím zařadit mezi to nejlepší, co progresmetalová scéna nabízí. Album má precizní zvuk a metronomická přesnost hudebníků je v tomto případě již standardem. Snad jedinou slabinou „X to the Power of Ten“ je, že se do něj posluchač nechytí hned během prvního poslechu. Komplikované kompozice skladeb v první chvíli působí příliš chaoticky, než by se v nich bylo možné orientovat, a tak zpočátku chybí linka, které by bylo možné se nějakým způsobem při poslechu zachytit. S dalším a dalším poslechem ale album získává řád, do kterého se nakonec každý 100% chytí.

You're trapped!

Seznam stop

1. Enter Dystopia
2. My Will Be Done
3. Decryption (Instrumental)
4. Brave New Men
5. The Question Keeper
6. Synaptogenesis
7. Jugglin' At The Edge
8. Just Another Broken Shell
9. A Twin Phenomenon
10. The Art of Being Alone
11. Seeds of the Plague

Čas: 51:16

Web:

• http://www.lanfear.eu/
• http://www.locomotiverecords.com