Česká skupina Aaen Anima byla založena v roce 2002. Od alba k albu se pokoušela tvořit nové hudební formy, od progresivního doomu a brutal subfolk/jazz fúze přes avantgardu s klarinetem, elektroniku s mandolínou až po syrový black-thrash-death-core. V dosavadní tvorbě formace nebyly nikdy použity živé ani automatické bicí. Ačkoli Aaen Anima prošla mnoha personálními změnami, její výraz posílený texty zůstal stále nezaměnitelný a sobě vlastní. Skupina nabízí svou tvorbu ke stažení zdarma na internetových stránkách.
Tak, to je přesný opis průvodního dopisu, který dorazili společně se šesticí pálených kompaktů s takřka kompletní produkcí kapely. Podle uvedených povídaček jsem čekal originální hudbu vycházející z metalu, snad jen absence bicích budila jisté pochybnosti. Postupně jsem si pustil všechny nahrávky a dostavilo se zděšení. Napřed jsem si říkal, že to spláchnu jednou recenzí, ale pak mi to přišlo ke kapele trochu nefér, tudíž to vezmu popořadě a v následujících dnech (týdnech, měsících – podle toho, kdy si budu chtít přivodit prapodivné stavy mysli) se dočkáte dalších pěti recenzí.
Vezmu to chronologicky, tudíž první na řadě je nahrávka s názvem Aaenic Poems, původně z roku 2002, po remasteringu a dohrání kláves z roku následujícího. Šest skladeb, šest podivných skladeb, šest hodně podivných skladeb, šest hodně podivných téměř neposlouchatelných skladeb. Po klávesovém intru to zpočátku hudbu připomíná – sice takovou nějakou hodně začátečnickou, jako když se potkají tři, kteří drží poprvé v rukou kytaru a baskytaru resp. v ústech flétnu - ale dejme tomu hudbu. Postupy flétny mi přijdou hodně jednoduché, zvuk kytary naprosto katastrofální, do toho nějaké pazvuky a podivné zpěvy – mužský drmol a ženské vzdychání. Kytarová nemohoucnost pokračuje i v další, zpěvem opatřené skladbě číslo tři. No, zpěv je silné slovo, melodičtější úseky ještě dejme tomu, ale murmur je k smíchu. Z další skladby jsem aspoň pochopil, že název kapely lze přeložit jako Ohnivá duše, jinak je to další změť divných a ještě divnějších tónů. Buď je to tak geniální, že to je mimo můj vjemový rozsah, nebo je to úplná pitomost – a já se kloním k variantě dva. V pětce malinko zachraňují situaci klávesy, ale falešný zpěv trhá uši.
Berte tyhle řádky jako naprosto subjektivní pohled. Většinou se snažím jakýs takýs rámec objektivity udržet a i když není některá muzika můj oblíbený šálek kávy, uznám její případné kvality. V případě AA toho nejsem schopen, protože jednak mi chybí jakékoliv srovnání s nějakým obdobným projektem, jednak mě podobné experimentování, byť svébytné a originální, vůbec neoslovuje. Tudíž tohle „muzicírování“ hodnotím jako hodně amatérské a takřka neposlouchatelné improvizační podivno.
Seznam skladeb:
- Aaen
- Vzpomínky na život
- Elven Mirrors
- Aaen Anima
- In Atharaxia
- Neea
Čas: 22:34
