Veselá kopa, tenhle Močovej měchýř. Inspirace v hospodách a v době dávno minulé, od let padesátých po Gorbačova, texty většinou o chlastu a věcí s ním spojených plus sem tam nějaká chvála soudruhů a soudružek. Už grafika napoví... Tak pěkný hlášky je škoda nechat jen v bookletu, třeba „Opilstvo nesmie brzdiť pätročnicu“, „Naší vesnicí americký agent neprojde“ nebo „Nemluv o tom co děláš, nevíš kdo tě poslouchá.“ Navíc jsou doplněny dobovými obrázky s traktory, peesáky, kombajny, Brežněvem, Stalinem a pionýry. V bookletu pak nechybí ani texty, fotky atd. a na punkovou kapelu je obal překvapivě slušnej. Slušný nejsou některý texty, ale s vulgarismy to chlapi zas tolik nepřehání. Mě nejvíc pobavil textík o kolchoznících za Uralem, kteří nejen že poručí větru a dešti, ale taky rozdojí kozla, rozkašlou husu až vydáví prase a ozáří mravence, že budou jak kanci – takže západní odborníci nemaj žádnou šanci, haha. Další texty jsou taky samá srandička, někdy větší, někdy menší, občas i trochu lacinější (hlavně poslední děs, jehož text je v bookletu cenzurován), ale to k punku prostě patří.
Hudebně to není žádnej objev, něco mezi starejma Třema sestrama, Orlíkem a Šanovem, ale instrumentálně mě pánové překvapili, protože si s nástroji vcelku rozumí. Navíc neváhali a zavítali do Šopy, takže zvuk je dobrej, ač se nahrávalo „za nevídaného utrpení mistrů zvuku Staníka a Vlastíka.“ Mě nejvíc pasuje úvodní čtyřblok rychlých vypalovaček. Ve dvojce zaujme chytlavej sborovej refrén, ale bubeníka by to chtělo trochu krotit, kopáky jedou co je napadne, neboli „brambory ze schodů“. Dost dobře to nechápu, protože v ostatních skladbách už je bicmen v pohodě. Třeba chce naznačit, že je vožralej – o ničem jiným song stejně není. V Tenisovej to odnesla nebohá Jana Novotná a překvapilo melodický kytarový sólo. Čtyřka sice čerpá z Pivečka od Orlíku (úvodní a střední pasáž je komplet plagiát, kromě slov samozřejmě), pak se ale pěkně rozjede a refrén je pogovačka jak se patří. Peneři koketujou v úderném úseku až s HC/metalem a bicmen tady kope OK. Ve Slovenské tajné se asi vzdává hold slovenskému punku z přelomu 80. a 90. let minulého století. Pak jde úroveň lehce dolů, Nálet ani Karel mě moc neberou, Šaman má docela zajímavej kytarovej motiv a refrén. Zpěvy jsou obecně pestré, většinou to sice vokalisti valí tak, jak jim zobák narost, ale má to drive a něco do sebe – hlavně nejsou slyšet nějak extra falešný tóny. V Rumu zazní dokonce murmur a valivé, takřka death metalové rify – a aby ne, když je to překopaná Sepultura a Roots, bloody roots. A v závěrečné léčebně dojde i na harmoniku. Navíc jsou mezi skladbama naskládaný úryvky z českých komedií, od Švejka po Černý barony a to tak, že pasujou k následujícímu textu jak prdel na hrnec.
Pro mě nakonec milý překvapení, naživo to asi bude ještě divočejší a zajímavější. V Čechách mě v poslední době chytili víc akorát Volanti a N.V.Ú. Závěr – nadprůměrné barevné alko-punkové album, který by si měli všichni příznivci poga, čír, citovaných kapel a legrace obstarat – pořizovací cena je pouhých 99 Kč!
Seznam skladeb:
- Medvěde!
- Maťa
- Tenisová
- O převratu, který nic nezměnil
- Peneři, smažky, huliči
- Slovenská tajná
- Euro 2000
- Nálet
- Karel (helldriver)
- Šaman
- Urinary blader
- Fight club
- Rum chlastám rum
- Alkoholní léčebna
Čas: 40:34
