Tak jsem měl za to, že to šedesátník Meskil se svou revoltou zabalil a užívá zasloužený důchod, a ejhle, po jedenácti letech od posledního alba „Voice Of Rebelion“ se nám PRO-PAIN přihlásili s novinkou „Stone Cold Anger“. Navíc, kdo má rád období desek „Act Of God“ (1999) až „Age Of Tyranny – The Tenth Crusade“ (2007), bude potěšen hned dvakrát, neb se do kapely vrátil drtič strun Eric Klinger, který svůj otisk zanechal právě na albech z tohoto období.
Hardcore pro mne nebyl nikdy volbou číslo jedna, ale snad to bylo díky rozličným vlivům, jež do své tvorby Amíci nechali prostupovat, nebo Meskilovu neodolatelnému řevu, že se PRO-PAIN drží v osobním stádu oblíbených už od prvního alba. Nutno ale podotknout, že nejsem maniakem, který chroupe komplet alba od první do poslední vteřiny. Z každé desky si ale dokážu vybrat, a třebaže je nevynáším do nebe jako celistvá díla, nemůžu o žádném z nich tvrdit, že jde o odpad hodný zapomnění.
Jak už jsem napsal hned v prvním řádku recenze, Meskilovi se na krku houpá šest křížů a co si budeme, do finálové podoby novinky se tento fakt chtě nechtě promítnout musel. Nejde snad ani o to, že by kapelník a jeho věrní ztráceli energii, měkli, nebo se snad nechali na stará kolena zlákat třpytivým leskem mainstreamového mamonu. Jen už je zkrátka znát, že svá prohlášení nepotřebují vykřičet pěkně zblízka do ksichtu celému světu, ale volí formu o něco méně radikální. V reálu to znamená, že jsou pořád tvrdí, agresivní a intenzivní, ale nebrání se ani libým melodiím. Otvírák „Oceans Of Blood“ je klasická úvodní pelášivá šupa, ale hned v následující titulce se dějí věci. Výrazná melodie určuje pravidla hry a v refrénu dokonce slyšíme starýho řvouna vystřihnout melodickou linku. A to není zdaleka jediný kousek, kde se bardi nechali strhnout líbivými tóny. Podobně rozveselené jsou i „Uncle Sam Wants You!“, nebo „Sky’s The Limit“, i když tam se jedná spíše o juchandy s odérem punkovým. Zbylé písně jsou víceméně tradičními kousky ve středním tempu, do kterých plive frontman slova plná vzdoru a nasranosti. Zde bych rád vypíchl „Hell Or High Water“, kde si zpěvák pohrál s přednesem a refrén rázem posouvá píseň do škatulky těžko zapomenutelných.
Návrat Klingera nebyl pro kapelu přínosem jen po hudební stránce. Kromě kytar si vzal na starost i produkci a technickou realizaci desky, což se ukázalo jako trefa do černého, protože moderní hutný kabátek PRO-PAIN překvapivě dobře sedne. Obálky nosičů mne zrovna u této bandy nikdy nijak neohromily a v tomto ohledu „Stone Cold Anger“ tradici neporušuje.
Suma sumárum, z alba mám pocit, že už nejde tolik o samotné sdělení myšlenek, jako o potřebu přijít po takové době s kvalitním albem. Proto snad tolik nezvyklé barevnosti, všelikých hrátek se zpěvy, doplňující vokály a v neposlední řadě vymazlenější produkce. Teď jde jen o to, jestli to jsou pro fanouška kapely dobré zprávy.
Seznam skladeb:
- Oceans Of Blood
- Stone Cold Anger
- March Of The Giants
- Uncle Sam Wants You!
- Demonic Intervention
- Rinse & Repeat
- Hell Or High Water
- Scorched Earth
- Jonestown Punch
- Sky's The Limit
Čas: 33:17
Sestava:
- Gary Meskil – bass, vocals
- Eric Klinger – guitars
- Jonas Sanders – drums
- Greg Discenza – guitars
