Uriel Aguillon je původem Američan (Texasan).
Uriel Aguillon má dceru Iris Aguillon.
Corina Elena pochází z Rumunska.
Uriel hrál od devadesátých let v USA a v Mexiku v řadě deathmetalových kapel, pak přesídlil do Rumunska a i v nové zemi pokračuje v hudební činnosti.
Iris Aguillon působila s taťkou v Mexiku ve skupině ROTTING AWAY.
Corina byla členkou několika rumunských kapel už v devadesátých letech.
Uriel a Corina spolu hrají v několika kapelách v Rumunsku.
Uriel a Corina jsou manželé.
Celkem povedená rodinka. (úsměv)
Uriel a Corina spojili své životy osobní i kapelní a jejich ryze domácím projektem je DETRUNCATION, v němž jsou jen oni dva. V dalších třech kapelách, mj. PUTRED, s nimi hrají i jiní členové. Samý death metal… Asi mají dost nápadů i energie.
DETRUNCATION je ze všech kapel nejnovější, začátky se datují do roku 2025 a ve stejném roce bylo nahráno první demo „Putrefied Evulsions“. To padlo do oka Mývalovi, který na svém podzemním labelu Rotting Raccoon Records vydává na kazetách různé obskurní deathmetalové kapely z celého světa (více o jeho aktivitách v rozhovoru). Prvotina DETRUNCATION vyšla na bílé kazetě s černým potiskem, ve stejných barvách je i obal; autorem titulní kresby je Jan P. Whitney, layout udělal Mýval a neopomněl zařadit žádné podstatné informace a vešly se i texty, byť drobným písmem.
Drobným písmem se zatím do deathmetalové kroniky zapsali i DETRUNCATION, čtyři songy trvají dohromady cca patnáct minut, což na demo a první zprávu „jsme tady“ stačí. Manželské duo si libuje v klasickém „putrified“ death metalu, jehož kořeny byly zapuštěny na přelomu 80. a 90. let. Tempo není závratné, i když začátek naznačuje něco jiného. Titulní píseň má svižný rozjezd, ale velmi rychle se tempo překlopí do středního, hlas přemění z jedovatého řevu do hlubokého growlu a zemité riffy přísahají na ikony žánru AUTOPSY, CARCAS apod. Podobných zvratů je v songu několik, mně se lépe poslouchá pomalejší plíživý marast. Ruku v ruce s částí názvu jde vokál v druhém songu, Urielův hlas opravdu připomíná projev zoufalství, hudba je podobná té v předchozím songu, možná ji trochu více prosvětluje kytarové sólování.
Třetí „The Ethereal Deep“ je ještě temnější, Uriel se snaží s hlasem pracovat trochu jinak než v předchozích skladbách, muzika je hodně „deep“ i díky výraznější baskytaře, která zní jako rašple, což berte jako poklonu, nikoliv kritiku. Nejpovedenější je houpavá pasáž zhruba uprostřed, a pak závěr, kdy je basa dominantní. Poslední a nejdelší „Thanatophobia“ působí jako věrný soundtrack k poruše, podle které je nazvaná, ale text o chorobném strachu ze smrti nepojednává. Je plný nechutností, hnisu, krve, hnití, prostě gore tématika. Hudba má taky onen typický hnilobný pach, táhne se jako smrad z hrobu, je ponurá, zatěžkaná, nechybí klasické krátké kytarové houpavé kvílení, drsné riffy ani temné melodie. Uriel tahá slova odněkud z žaludku, ale je mu celkem dobře rozumět, což je dáno tím, že chrlí ony hnusy pomalu. Podle mě je „Thanatophobia“ nejlepší věcí na demu.
Texty lze rozdělit do dvou skupin: již zmíněné nechutné a snové/vesmírné. Těžko říci, co se odehrává v hlavě textaře, že napíše jednu polovinu textů o samých odpornostech a druhou o krásných věcech. Skoro bych se klonil k tomu, že dva napsal Uriel a dvěma přispěla Corina, ale třeba bych byl překvapený, jako to ve skutečnosti je.
Další výlov bezedného deathmetalového podsvětí nepřináší nic nového, ale na druhou stranu ani nic nepovedeného. Prostě takový běžný průměr.
Seznam skladeb:
- Putrefied Evulsions
- Torment of Despair
- The Ethereal Deep
- Thanatophobia
Čas: cca 15 min.
Sestava:
- Uriel – vocals, guitars
- Corina – bass guitar
Facebook www.facebook.com/newwaveofosdm
YouTube https://www.youtube.com/@RottingRaccoonRecords
