Krom norské nebo švédské blackmetalové scény existují i další poměrně silné scény, které vznikly v různých koutech světa. Jednou z nich je francouzská odnož, plnými doušky servírovaná fanouškům agilní stájí Les Acteurs de l’Ombre Productions.
GALIBOT se ještě jako trio dali dohromady v roce 2023 v severní Francii, konkrétně ve městě Wallers-Arenberg, které je známé jako místo zjizvené důlní technikou. Šachty Arenberg č. 1 a č. 2 byly zprovozněny v roce 1900. Těžba uhlí zde byla zahájena v červnu 1903 a ukončena v březnu 1989. Období kolem roku 1900 bylo ve Francii dobou rychlého průmyslového pokroku, který kladl nároky na pracovní sílu bez rozdílu věku. A právě výraz galibot ve francouzštině znamená označení pro děti, které byly posílány na práce do upocených a nedostatečně odvětraných šachet.
Po vydání debutu „Euch’Mau Noir“ (2024) se připojili kytarista Julian a bubeník Robin. Novinka „Euch’mau Noir bis“ není nic jiného než nově nahraný debut s dvěma bonusovými skladbami, přičemž skladba „Schlamms“ se objevila již na demu. Všech šest původních skladeb dostalo nové aranže, byly kompletně zremixovány a zmasterovány ve studiu Minotaure Studio. Došlo i na grafické přepracování 3dílného digipacku, o které se postaral(a) Tryfar. Motiv důlní věže zůstal zachován, novému obalu navíc dominuje rudá záře. Přesně taková jako ta nad Kladnem. Tipnul bych si jako zdůraznění prolité krve pracující lůzy. Nahrávku si do svého bohatého katalogu připsalo Les Acteurs de l’Ombre Productions. Celým albem se táhne jako hlavní téma těžba uhlí, se kterým souvisí dobové fotografie pohlednic uvnitř bookletu, na kterých jsou zachyceny jednotlivé části důlního komplexu z přelomu 19. a 20. století. Nechybí francouzské texty včetně všech podstatných informací a fotek (i když mizerných) členů kapely.
Ambientní momenty se týkají pouze úvodního intra „Les galibots“. Hymnické linky založené na riffech, které kombinují blast beaty s bum čvacht nebo sonickým umta-umta rytmem, vítají posluchače, jakmile intro uvolní prostor první regulérní skladbě. Na albu je od všeho trochu, pokud hledáte přímočarý, syrový black metal s tremolo výjezdy, najdete ho v „Terre d’euch mau“ nebo v povedené tremolo omalovánce „Les nords“. Pokud hledáte melodický black metal, najdete ho tam také. Pokud cílíte na black říznutým punkovým čírem, máte ho v „Cheval de fosse“ a „Courrières“, přičemž si skladby drží atmosférický charakter, i když je částečně pohřben neúprosnou zuřivostí a rychlostí. Do jednoho kutru všechno sesype pohrobek ze tři roky starého dema „Schlamms“, které předchází sklíčená deklamace „Le galibot“. GALIBOT disponují ženským vokálem, který, ačkoli preferuju spíše chlapský projev, skvěle zapadá do nálady nahrávky. Agathe jen tak nazdařčert neryčí do mikrofonu, každý part skladby je s rozmyslem frázovaný. Ve skladbě „Barbara“ (svatá Barbora coby patronka a ochránkyně horníků) dojde také na sbory, které dodají akurátní auru majestátu.
Po počáteční nedůvěře jsem CD přišel na chuť a myslím, že po něm i v dnešní době hudebního přetlaku ještě někdy sáhnu. Bylo by zavádějící vybírat jednotlivé skladby – každá ze šesti mezi intrem a závěrečnou věcí spojuje nadšení a hudební přesvědčení konvenčním způsobem. Výhrady mám k pozici bicích, které o své frekvence musí v nějakých pasážích hodně bojovat a často zanikají v neúprosné vřavě tvořené dvěma včelaři.
Seznam skladeb:
- Les galibots
- Cheval de fosse
- Courrières
- Barbara
- Les nords
- Terre d’euch mau
- Le Galibot
- Schlamms
Čas: 31:48
Sestava:
- Agathe Boulanger – zpěv
- Thomas Deffrasnes – kytara, zpěv
- Julian Baquero – kytara
- Clément Joly – basa
- Robin Grabmann – bicí
