DRIÁK – Klid před bouří

Punk rock z Krkonoš, to je DRIÁK, od roku 2003 fungující kapela, která má na kontě pět řadových alb. O některých jsme tady na Fobii referovali, v dobách, kdy jejich nahrávky vycházely na CD u Cecek Rcs. Nyní jsou upsaní u  Guns Of Bystrc, což znamená, že se muzika přestěhovala na vinylový formát.

Novinka „Klid před bouří“ vyšla na začátku listopadu ve dvou barevných variantách – černé a modré, o velmi vysoké gramáži. Modrá je limitka, kromě stejné přílohy jako u klasického balíku je součástí 3D tisk panoramat Krkonoš. I bez téhle specialitky je vydání fajnové, neošizené. Na titulní straně je idylický historický pohled na Krkonošskou ulici ve Vrchlabí (dům Kryštofa z Gendorfu, kostel sv. Vavřince) před bouří, na zadní po bouři. Čtyřstránková příloha obsahuje civilní fotku kapely, obsáhlou děkovačku i podrobné info související s nahrávkou a texty ke všem skladbám. 

DRIÁK hrají, dá se říci, klasický punk rock. Klasický punk rock okořeněný akordeonem. Ne, nezní jako TŘI SESTRY. Zní vcelku svojsky. Muzika se nikam nežene, drží se hlavně ve středních tempech, má klasický základ postavený na bicích a výrazné baskytaře, nad nimiž se proplétají kytary s akordeonem, a jak se proplétají, tak se střídají ve vytváření nosných motivů, což jsou vesměs melodie. Tahle charakteristika se hodí na všechny čtyři songy na straně A, i když rozdíly mezi nimi samozřejmě jsou. „Oko za oko“ je o něco ostřejší a rychlejší než první „Mosty“, „Mistři světa“ sice většinu hrací doby tepou v rytmu punku, ale jako zpestření v nich zaznívají hammondky; jinak jde o skandovačku, ve které se prolíná sportovní téma s společenské problémy. Na jedné straně „kdo neskáče, není Čech“ a hokej, na druhé covid a vládní opatření – logicky pod palbou kritiky: „… co Čech, to trenér hokejovej… … co Čech to muzikant a politolog jasnej.“ K téhle písni vznikl klip, ke kterému napsal scénář a režíroval jej Jan Budař, i si v něm zahrál a připomněl tak svou roli ve filmu Mistři. 

Texty DRIÁKU nejsou žádné kraviny, řeší se v nich osobní problémy, vyrovnávání účtů, vytahuje na punk odvážné stanovisko k „nofuturismu“ („mám vás smažek, příživníků opravdu už dost, socek, který nezajímá vlastní budoucnost, vám všem říkám jedno velký jasný ne, po nás tady pro naše děti něco zůstane“), vzpomíná se na ty, kteří už tu nejsou nebo odkazuje na návrat ke kořenům, ať už v rámci běžného života nebo zkušeností předků. Texty jsou na papíře celkem dlouhé, ale částečně je to tím, že se sloky i refrény opakují, i tak jde o nadstandardní žánrovou práci, spíše obsahově než samotným provedením – to je postavené na rýmech, aby se hlavně refrény nechaly dobře „prodávat“ na koncertech. Ale poslech slova neruší, do muziky zapadají dobře.

Na druhé straně se hraje podobně jako na první, melodiemi se nešetří, opět se ozývá akordeon, nechybí ani kytarová sóla, která jsou spíše rockového ražení a dokládají, že kapela není ryze punková. Punkové jsou zpěvy, frontman Průža zpívá obyčejným civilním hlasem, lehce nakřáplým, nebo polohrubým, to je asi lepší charakteristika, sbory taky nechybí, ale (!) pánové se dokázali vyhnout takovému tomu protivnému halekání, což považuju za velké plus. 

Z koloritu nahrávky se vymyká poslední vál „Klid před bouří“, jemnější rocková písnička, ve které se zapojila řada hostů, zvukař Peca nahrál bicí a akustickou kytaru, Skoří z EXORCIZPHOBIE kytaru, Barbora z BENJAMING´S CLANU housle, Jonathan (ON THE RIVER BANK) akustickou kytaru. Výsledkem je barevná věcička, které chybí jediná věc: dobrý zpěv. Průža se hodí do plus minus punku, nehodí do rockové pohodovky, tam jsou jeho limity evidentní – asi by bývalo bylo lepší angažovat i k mikrofonu hosta, aspoň na některé části… Jasně, takhle je to autentické, přirozené, kapelní, ale… no.

Nahrávalo se ve studiu Krkonoise (mimochodem moc hezký název) v červenci 2025, zvuk je uhlazený, čitelný, žádná špína, všechny nástroje jsou snadno identifikovatelné, bicí nezní tupě, za mě dobrá práce.

Jako dobrá práce se dá označit celé album, které je pravda takové obyčejné, nenáročné, ale zároveň působí promyšleně, včetně dramaturgie (střídání různě pojatých písní), neobsahuje žádné hlouposti ani zbytečnosti. Navíc je kvalitně zabaleno. 

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Mosty
2. Oko za oko
3. Mistři světa
4. Vteřina

• Strana B

1. Nebeskej bar
2. Na kolenou klečíš
3. Návrat ke kořenům
4. Klid před bouří

Čas: cca 32 min.

Sestava:

• Michal „Průža“ Pružinec – akordeon, zpěv, sbory
• Lukáš „Tůča“ Tuček – elektrická kytara
• Lukáš „Šnek“ Novotný – basová kytara, sbory
• Lukáš „Ježíšek“ Cerman – bicí
• Ldislav „Olánek“ Tuček – elektrická kytara

Hosté:

• v galerii

https://driak.cz
Facebook
YouTube

https://gobrec.cz/
Facebook