
Po necelých sedmi letech od předchozí, fanoušky i recenzenty velmi pozitivně přijaté, nahrávky „Beyond The Ninth Wave“ se brněnská osmihlavá saň zvaná WOLFARIAN přihlásila o slovo s novým studiovým materiálem. Ten dostal lehce zapamatovatelný název „Vegr“ a včetně příjemnou atmosféru navozujícího a postupně gradujícího instrumentálního intra, čítá celkem deset autorských kompozic z dílny skupiny, které se rozkládají na ploše snadno stravitelných necelých 49 minut.
I když zmíněná pauza mezi dvěma alby není, vzhledem k současnému fungování hudebního světa, nijak neobvyklá, tak je zároveň dostatečně dlouhá pro běžné životní nebo třeba kapelní změny. U WOLFARIAN proběhly jednak ty většinou nejčastější, tedy personální, čehož následkem už na novém CD neslyšíme trojici Tonda Buček (kytara), Tomáš Jalůvka (bicí) a Pavel Křenek (housle). Uvolněné pozice zaujali kytarista Matěj Růžička, bubeník Rostislav Gregor, violistka Kristýna Šindelková a post baskytaristy obsadil Alexandr Egorov. Takže suma sumárum, máme zde z poloviny jiné složení než na druhé řadovce z roku 2019, což je mimochodem úplně totožná situace, jaká nastala i v pauze mezi debutem a právě její emisí. V návaznosti na popsané skutečnosti nalezneme změnu též ve skladatelském týmu, v němž posledního zakládajícího člena, klávesistu Radka Krejčího (autor šesti věcí), doplnil kytarista Matěj, který na „Vegr“ přispěl čtyřmi svými kousky.
Muziku brněnské osmičky charakterizuje kombinace jemných a drsných pasáží, což už samo o sobě je pro mě vždy velmi zajímavé. A ještě víc v případě, kdy se tenhle „souboj“ odehrává v rámci každé skladby, což vede k poutavým změnám tempa, nálady a dynamiky. To samé, co v hudbě, se odehrává i v rámci vokálních partů, u nichž mohu v podstatě uvést, že každá ze dvou zmíněných poloh má i svůj hlas. Ta jemná promlouvá k posluchačům prostřednictvím laskavého zpěvu Hany Hrubešové, ta tvrdá pak skrze drsný projev Karla Peltána. Připomíná mi to variaci na klasický souboj „Kráska a zvíře", ovšem s tím, že oba hlasy spolu nejen soupeří, ale zároveň na sebe i navazují a předávají si mezi sebou pomyslné vládcovské žezlo.
S úvodní věcí z novinky se veřejnost měla možnost seznámit už v první polovině roku 2022, kdy byl uveřejněný videoklip k písni „Helheim“, odehrávající se na pozadí nádherné přírodní scenérie. Charakterizuje ji příjemná melodická linka, opakovaně během hracího času přecházející do drsnější části a následně se z ní zase vracející zpět. Na podkladu koncertních záběrů byla v témže roce (prosinec) zveřejněná druhá píseň „Where the Dawn Avaits“, u níž je, i při zachování si poctivého metalového projevu, síla melodie ještě výraznější, v čemž hrají významnou roli také viola a flétna. Tohle koneckonců platí i obecně pro skladatelský proces kapely, že oba uvedené nástroje v něm mají velký prostor. Na stejném principu (další obrazové záznamy z turné), akorát o cca rok a půl později (léto 2024), bylo představeno video k songu „Valhöll“, o němž se blíže vyjadřuji v závěru článku. Pro druhý výpravný videoklip (premiéra v létě 2025) byla vybraná píseň umístěná na desce jako pátá,„Mímisbrunnr“, linoucí se v tradičním kapelním duchu. Za mě byly tyto čtyři pecky tou nejlepší pozvánkou k poslechu kompletního CD.
Na něm dále najdeme například pod číslem tři umístěnou píseň „Freya’s Tears“, v úvodu s kratší a klidnější částí, záhy ale přecházející do opravdu velice řízné polohy, s obdobným schématem, jaké jsem již před chvílí popsal výše. Ovšem vůbec nejdrsnější z celé desítky mi přijde sedmička „Fimbulvetr“, přinášející ve svém obsahu i prvky ze symfonického black metalu, a která je dle mého úsudku jedinou, v níž převažuje Karlův growl nad Hančiným zpěvem. U následující „Gjallarhorn“ poutá mou pozornost posazení dívčího vokálu do vyšší polohy, což znamená zase trochu odlišné vyznění písničky.
Vyjma kytarových partů a psaní muziky si Matěj Růžička vzal na starost i samotné nahrávání nástrojů a následný mix skladeb, díky čemuž kapela tentokrát na žádnou větší vzdálenost cestovat nemusela. A platí to i v případě masteringu, který přímo v Brně vytvořil hudebník, studiový inženýr a producent Jarek Musil. Jak jsem již zmínil, tak tentokrát se skupina na CD prezentuje tvrdším soundem, než tomu bylo v minulosti. Odpověď na to, zda se bude jednat o trvalý fakt při kompozičním procesu, přinese až budoucnost.
„Vegr“ vyšel ve formě šestipanelového lakovaného digipacku s 16stránkovým bookletem, obsahujícím vyjma textů i doprovodné kresby. Autorem obojího je zpěvák Karel Peltán, který se v textové náplni hlouběji noří do příběhů severské mytologie, a jak sděluje přímo kapela: „Album nás vede do světa strhujících epických melodií, dávných bohů, osudových konců i tichých proměn lidské duše.“
Jestli někdo očekával zástup hostujících muzikantů, jak tomu bylo v případě předešlého alba, tak bude asi trochu překvapený, protože jediným člověkem mimo WOLFARIAN, který se podílel na nahrávání nástrojů, je niněrista David Zima. Ten, jak jsem se dočetl, na některých akcích vystupuje se skupinou i na živo. Druhým, vícehlavým, je pěvecký sbor CHOIRCHESTRA BRNO, který vyniká v mohutných chorálech závěrečného eposu „Valhöll", představujícím propojení skočných úseků s pomalejšími a temnějšími částmi. K doladění celkové atmosféry je využita i recitace textu, kterého je v této kompozici v souhrnu opravdu pořádná porce. Pokud je vám samotný název povědomý, tak máte pravdu, protože jde o novou verzi songu, jenž se objevil už na prvním albu skupiny z roku 2015.
Pokud jsem recenzi minulé řadovky končil tím, že WOLFARIAN na ní potvrdili kvalitu ze svého debutu, tak stejnou formulaci můžu využít i teď a napsat, že i přes opakovanou poloviční personální obměnu mezi dvěma CD a znatelnou úpravu zvuku se muzikantům znovu povedlo obhájit vysokou úroveň předvedeného materiálu.
Seznam skladeb:
- Vegr
- Where the Dawn Awaits
- Freya's Tears
- Mímisbrunnr
- Helheim
- Ratatoskr
- Fimbulvetr
- Gjallahorn
- Líf Ok Lifthrasir
- Valhöll
Čas: 48:44
Sestava:
- Hana Hrubešová – zpěv
- Karel Peltán – growl
- Matěj Růžička – kytary
- Alexandr Egorov – baskytara
- Radek Krejčí – klávesy
- Hana Osifová – flétna
- Kristýna Šindelková – viola
- Rostislav Gregor – bicí
Hosté:
- David Zima – hurdy gurdy
- Choirchestra Brno – sbory





