
Že bych měl po dvoudenní náloži na Celebrare Noctem v Rakousku obrovské množství energie, to nemůžu říct. Nicméně v pražském Futuru se v pondělí 8. prosince zastavilo turné ABSU, ANCIENT, TRIVAX, což prostě k návštěvě vybízí. Do klubu kousek od Anděla dorazily tak maximálně dvě stovky lidí, klub byl tedy poloprázdný, nicméně o skvělý zážitek šlo i tak. Jednalo se o jakýsi návrat do minulosti, neboť norští ANCIENT avizovali, že svůj set založený zejména na debutu „Svartalvheim“ z roku 1994, zatímco ABSU se vrátili k přesně třicet let starému počinu „The Sun of Tiphareth“.
Večer otevřeli původně íránští, nyní v Británii pobývající death/black/thrashmetalisté TRIVAX. Jejich lídr Shayan kapelu založil v roce 2009 v Teheránu, po krátké době se z asi zřejmých důvodů nicméně odstěhoval do Birminghamu a tam dal TRIVAX novou podobu. V Íránu předtím stihli odehrát několik ilegálních koncertů. Mimo jiné na jedné z tamních škol skončila show předčasně poté, co studenti dějiště zapálili… V Anglii se Shayan obklopil bubeníkem Matthewem Crotonem a basákem Deimosem, který je zase původem ze Sýrie. Deimos byl dokonce vzhledem k lásce k metalu tamním režimem zadržen a mučen ve svých osmnácti letech.
Je tedy asi jasné, že námětů na texty mají TRIVAX ažaž. Do Futura jsem dorazil krátce poté, co čtveřice show rozjela, a v tu chvíli se zepředu linul velice solidní MORBID ANGEL worship, takže se mé očekávání od mně do té doby neznámé kapely výrazně zvýšilo. Nicméně byl to spíše takový záblesk a v průběhu zhruba čtyřicetiminutového setu se TRIVAX od death metalu přes black dostali až někam k chvílemi dosti lacinému heavíku. V jejich hudbě byly zajímavé momenty, ale také poměrně zbytečné, poslouchat se to dalo, ale nakonec z toho žádná velká paráda nebyla.
Nejvíc ovšem show srážely stadiónové manýry typu neustálého vyvolávání nebo snad pětiminutového ukončování závěrečné skladby, jak kdyby šlo o IRON MAIDEN. Sorry, jedete na turné s legendama, máte 40 minut na set a regulérně víc než osminu zabijete píčovinama, místo jedné skladby navíc. To prostě nepochopím. Takže sice hudebně celkem sympatické, ale bez toho divadla by se to fakt obešlo.
ANCIENT podle lídra (Apha)Zela poprvé v Praze. Mají za sebou dávnou show v Ostravě, nedávno pak vystoupili v Plzni, ale hlavnímu městu se dokázali přes tři dekády vyhýbat. Do Prahy dorazili tentokrát pouze ve třech, kromě Zela dlouholetý basák Dhilorz a nový, zatím pouze zaskakující bubeník Atum. O určité kýčovitosti hudby či klipů ANCIENT se toho nakecalo mnohé, nicméně já si je jednou za čas rád poslechnu a „Svartalvheim“ se mi docela trefilo do nálady. Trojice z něj dala hned šestici skladeb a nutno říct, že zkouškou času deska obstála a naživo fungovala výborně. ANCIENT jí přizpůsobili i sound, kytara byla hodně ostrá, vokál zatraceně nahallovaný, celkově na Futurum až překvapivě skvělý zvuk.
Ačkoli by si to ANCIENT mohli dovolit, k nějakým dlouhým proslovům a vyvoláváním se na rozdíl od předchůdců neuchýlili a show odsejpala svěže. Po zásecích ze „Svartalvheim“ se navíc vytasili s „Trolltaar“, hitovkou „Lilith’s Embrace“ a na závěr skvěle odvedeným coverem BATHORY „13 Candles“. Skvělý koncert, Atumovi to v rychlých kopácích občas trochu haprovalo, ale jinak nemám, co vytknout. Po show jsme navíc pokecali s basákem Danilem a zavzpomínali mimo jiné na vydatnou společnou kalbu před pár lety v Kanadě. Skvělý týpek, doufám, že se brzy zase setkáme.
ABSU vyjeli na turné ke své druhé řadovce, která tedy podle mého nepatří úplně k vrcholům diskografie, nicméně kapelu jsem naposledy viděl kdysi dávno na třetím ročníku Prague Death Massu a od té doby jsme se míjeli, takže zvědav na aktuální formu jsem byl. Čertík Proscriptor McGovern tentokrát za bicí vůbec neusedl a obklopil se muzikanty z řeckých ZEMIAL. Kolaborace zajímavá a zejména kytarista Aenceorg je zatraceně šikovný.
Ačkoli doma „The Sun of Tiphareth“ nějak pravidelně nesjíždím, naživo to v kombinaci s neustálými Proscriptorovými grimasami, gesty a skřeky poměrně zabíjelo. Muzikanti skutečně velice dobří, zvuk zůstal také na vysoké úrovni, takže i když bych si rád dal i něco z novějších počinů, spokojenost s ABSU vládla. V závěrečné části setu dostali prostor právě ZEMIAL, od nichž čtveřice zahrála několik věcí včetně stařičké „Sleeping under Tartarus“ z roku 1992. Přišlo mi, že s opuštěním věcí ABSU a přechodem k řecké skvadře show trošku ztratila na spádu a síle, už to bylo takové rozháranější, ale pořád fajn a po nějaké hodině a deseti minutách bylo po všem. Pokud jsem dobře pochopil, basák Ulvaar odehrál svůj poslední set na turné a na dalších štacích měl za sebe náhradu. Myslím, že s odezvou v Praze mohl být, i přes nezaplněný klub, na závěr spokojen.




























