Při pohledu na název EP pražských blekošů se nabízí paralela s listovními zásilkami zasílaných z vazební věznice prvním porevolučním presidentem Havlem své manželce Olze. Úvaha namístě, ale v tomto případě mají NAURRAKAR v hledáčku dívku s tváří anděla Olgu Hepnarovou, která v roce 1973 v Praze úmyslně najela nákladním automobilem na tramvajovou zastávku a usmrtila osm lidí. 12. března 1975 se v pankrácké věznici stala poslední ženou popravenou v Československu.
Od vydání dema „Imperium Satana“ v roce 2009 vydali NAURRAKAR dosud tři alba, jeden živák, splitko s kolumbijskými DANTALION a letos v létě zmiňované v pořadí třetí EP „Dopisy o zle“, na kterém najdeme jak nové skladby („Do nebe ne“ a „Karaburan“), tak věci již vydané a na závěr coververzi skladby „Hrabě X“ od PRAŽSKÉHO VÝBĚRU v blackmetalovém rouchu. Aktuální nahrávka „Dopisy o zle“ vyšla zatím pouze digitálně, ale do konce roku by měla spatřit tmu světa kazeta.
Není tajemství, že NAURRAKAR se potýkají s fluktuací muzikantů. Poslední změna se udála na postu kytary. Místo Revana třímá nově druhou kytaru Tomáš Mleziva (aka Mlezithøm, DIE ONION, ex-GLOCK 22, ex-PERFECITIZEN, ex-ALIENATION MENTAL). O zvuk se v Riversound studiu postaral Petr Bučil a o skvělou grafiku N. Produkce se ujal Ego BMK.
Ípko uvádí divoká, nekompromisní skladba „Do nebe ne“, která neztrácí čas, aby si důrazně vytvořila blackmetalovou nadvládu. S neúprosnou rychlostí sahají NAURRAKAR od začátku oběma rukama po krku nic netušící oběti. Frenetické bicí vytvářejí pevný základ pro kytary a budují strukturu nukleární apokalypsy. Čeština je zcela namístě a pomáhá dokreslit satanský majestát. Nevím, jestli následující „Karaburan“ nese větší melodickou váhu než její předchůdce, ale stále si zachovává stejnou šílenost s tremolo vibracemi a jednoduchými momenty, které poskytují krátké přestávky v chaosu. Singlová „Acta, non Verba“ je v překladu prastaré latinské přísloví znamenající „činy, ne slova“. Nebo také drsný příval kytar připomínající francouzské pojetí metalu v kombinaci s blackpunkovými BAHRATAL, kde má jasně navrch melodické blackmetalové trsátko s mírnou disonancí. N. svým hlasem navozuje pocit, že je temnou entitou recitující verše a temná kouzla a zároveň pacientem plicního sanatoria, jenž si zpěvem usnadňuje vykašlávání a zmírňuje kašel. „Kletba mrtvých bohů“ zdánlivě obtěžuje svým hypnotickým stylem. Spíše než charakteristický blitzkrieg přechází do temných melodií zvrásněné kytarovými kličkami a i bez textů v ruce zachytávám zmínku o příznačném tématu, a sice o atomovém jádru. Předposlední „Terminus“ je minimálně stejný vyhlazovák jako na sedm let starém albu „Apogeum“. Kytary rozkročené mezi disonanci a thrashem zasazené do satanistických rituálů uctívání a odtažité krásy jsou z hlediska melodické složky sakramentsky ofenzivní. Příjemný kousek black´n´rollem ovlivněného kouzelnictví, který šetří syrovou extrémností jen velmi málo. Přirozeně nejzřetelnější skladba ze všech je překopávka skladby „Hrabě X“ od PRAŽSKÉHO VÝBĚRU, na EP pojmenovaná „N ě-b-a-r-H“. V podání NAURRAKAR na mě působí stejně neotřele jako před 42 lety do magnetického pásku zanesená původní verze. Bez dětského žbrblání „mendosíno“, obstarožních synth klapek a ve svižnějším tempu bicích a řezavých kytar posunuli NAURRAKAR skladbu charakterizující komunistickou cenzuru do extrémnějších a experimentálnějších a poloh. EP končí ikonickým textem, že „jsem divnej patron, hrabě N.“.
NAURRAKAR posledním albem „Uranfaust“ (2021) potvrdili trend vzrůstající kvality a řekli si o zvýšenou pozornost. Špinavě vycizelovaný zvuk, chrčivě artikulovaná čeština, skladby se silou hromového úderu a textová serióznost s jistou dávkou bžundy nevyvolávající pocit neohrabanosti jsou důvody, proč mě bude zajímat další osud téhle černé mršiny. Než vydají další plnohodnotný příběh, zkouknu film Já, Olga Hepnarová.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Do nebe ne
- Karaburan
- Acta, non Verba
- Kletba mrtvých bohů
- Terminus
- N ě-b-a-r-H
Čas: 20:29
Sestava:
- N. – zpěv
- Ego BMK – kytara
- Mlezithøm – kytara
- Ungern – baskytara
- Dødsfaust – bicí
