To, že nepojedu na Metalfest do Plzně, jsem věděl už rok. A to, že bych se mohl podívat na hořovický AMOK, jsem měl taky poznačené v kalendáři nějaký ten pátek. Klubový metalový koncert mně připadal jako lepší alternativa než rozjuchaný festival plný parodií na zmiňovaný žánr. O jedné kapele, která měla vystoupit v berounské Prdeli, jsem měl tušení, že to bude nějaká folkařina, ale jen jsem doufal, že tvrděmetalový koncert nebude plzeňsko-metalfestová hopsanda.
AMOK znám již léta a taky léta na pódiu přehrávají to stejné, nemlich i playlist ve stejném pořadí... K mému „překvapení" koncertní playlist odpovídal hracímu listu z roku 2019, kdy deathová mlátička hrála s kapelou DEBUSTROL v Hořovicích. Jen s tím rozdílem, že tenkrát zazněl dvakrát song „Aggression Driven out by Aggressivity" (podruhé jako přídavek). AMOK svůj nekompromisní naklep otevřeli songy „Within My Self" a „Warbirds of Prey" z již letitého alba „Negative World". Nicméně většina songů, vyjma „Inside Out" (který je snad jedním z prvních; leč nikde nezaznamenaný), vznikala posléze v následujících letech po debutu, včetně mladších řezničin „Butchered Alive" a „Wheels of Pessimism". Snad se chlapci dopracují k slibované další ucelené nahrávce (CD). Jejich hutný a vše válcující set bavil taktéž i ostatní fans, kteří tento koncert přišli podpořit. Neříkám, že jich bylo dost, ale v žádném případě ne málo. A to, že byl vyvolán přídavek, taky určitě potěšilo.
Od dalších kapel jsem nevěděl, co mám očekávat, protože jsem je ještě nikdy neslyšel. UNHOLY DIVISION je ona zmiňovaná banda, která do tvrdých riffů implementovala lidový nástroj a to konkrétně píšťalu (flétnu). Avšak první dva songy začaly v ostrém metalovém mustru, který díky hoblujícímu groove spodku a hlavně vokálu připomínal grindovou jízdu. Následné skladby doplňovala jako doprovod (ne pořád, ale rovnoměrně rozložena) středověká píšťala. Skočný rytmus se dobře poslouchal a celý koncert byl taková crossoverová rychlá jízda, navzdory i pomalejším pohodovým rytmům. Přídavek byl samozřejmě taky a tou byla „Grindovláska“ a to na melodii písně, která se ve skutečnosti jmenuje „Loďka“. Tak samozřejmě takovému tělesu, jakými jsou UNHOLY DIVISION, a stopáž písně se na grindovou rubanici jen nabízela. A tento cover jsem slyšel již podruhé. Před x lety jej dávali k dobru CRUADALACH jako „Zlatovlásku“. Jinak za mě to byl velmi dobrý koncert.
O existenci kapely DRAC jsem sice měl povědomí, ale jak jsem výše poznamenal, nikdy neslyšel, nevyhledal a neviděl. A abych byl upřímný, tak moje setkání, doslova srážka s hlukem, nedopadla zrovna na výbornou. Již s prvními tóny bylo znát, že něco není v pořádku. To, že neměli bubeníka, by asi nevadilo, ale v tomto případě to bylo nepřirozené. Rytmičák a hajtka zněly plechově, tu a tam povylezl kopák, a sypačky, kterých bylo docela dost, zněly občas bramborově. Avšak největší neplechu nadělala basa, která se odrážela a drnčela všemi možnými směry. Byla neskutečně nařvaná a samotnému, což nemám nikdy ve zvyku, bych si doporučil po této zkušenosti nosit špunty do uší. Sice DRAC produkovali těžkotonážní metal s groove podkladem a se speedovými kytarami, avšak na škodu bylo, že kytarové party vůbec nevynikly. Jediné, co nevadilo, byl hluboký zpěvákův projev, který z této hudební koule vynikal. Nicméně i tak, protože jsou DRAC Berouňáci, měli velmi silnou podporu a ohlas, a tak došlo po konci základního setu ne na k jednu, ale tři přidané skladby.
