Jsou to již bezmála tři léta, co se Joahn na fobiáckých stránkách zabýval debutem ostravských SYRIDAS. Pánové si s „Awaken“ nevedli úplně zle a hodnocení 6/10 je na prvotinu více než slušné. Sic už nemáme daleký hudební pravěk, kdy nebylo výjimkou vykopnout i dvě řadovky za sezonu, ale přece jen bych od začínajícího spolku čekal zběsilejší kadenci v chrlení alb. Tady je ale fér podotknout, že kapela potřebovala dořešit jisté personální peripetie (detailněji rozebereme v připravovaném rozhovoru).
Co by nás však mělo zajímat v tuto chvíli, v jaké formě je zachycena sebranka na aktuální fošně „When Death Calls“. Tím, že hlavní mozek Jakub Forst zůstal zachován, se SYRIDAS z logiky věci nijak zásadně nevzdálili ideálům nastíněným prvním albem, nicméně je patrné, že něco přece jenom jinak je.
Protože je obsah stříbrného kotouče poskládán ze čtrnácti dílků rozprostřených na celkové ploše bezmála padesáti osmi minut, vyhnu se protentokrát metodě step by step a pokusím se produkci ostravských smrto-melodiků přiblížit pohledem na celek jako takový. Start v podobě „Prologu“ a zmíněná minutáž navádí mysl k přemítání, zda nemáme co do činění s koncepčním dílem, ale protože mé ovládání cizí řeči je na mizerné úrovni a v infu k nosiči není o podobných choutkách žádné zmínky, zůstávají tyto myšlenky až do avizovaného rozhovoru v teoretických rovinách. Nicméně musím přiznat, že ačkoliv se může zdát taková porce kontraproduktivní a posluchač se může po polovině cítit utlučený, není tomu tak. Jednotlivé písně se konzumují snadno a přestože se pokaždé nepodaří vyhnout různým žánrovým klišé a osobně vyhledávám v muzice více šmodrchanců a progresivnějších prvků, necítím se při poslechu nijak hloupě. Mysl několikrát vyplavila na povrch hvězdný spolek VOODOO GODS, ale je to dáno spíše podobou v intenzitě, dvěma rozdílnými polohami vokálu a silnými melodiemi, jez obě skupiny nabízejí než finálním směřováním.
Přes jasnou strukturu a nekomplikovanost skladeb je paradoxní, že jsem k proniknutí do „When Death Calls“ potřeboval celkem hodně poslechů. Jasně, určitě můžeme jako jeden z důvodů označit znovu více než štědrou minutáž alba, ale přestože jsem měl po prvních povrchních nástřelech chuť novinku odložit jako něco, co už tady milionkrát v různých podobách bylo a má cenu pro nejbližší okruh známých, časem se mi chytlavost jednotlivých kusů dostala pod kůži a otevřela brány ke vnímání všelikých vyhrávek, šikovné rytmiky a variabilního vokálu Jakuba Forsta. Vybrat největší hit desky nelze, protože se pod tento pojem bez problému vleze všech třináct songů. Ne, není to tak, ze bych byl nyní přesvědčený, ze mám tu čest s dílem, které udělá do světa díru a zapíše SYRIDAS do knihy nesmrtelných, to ne. Mám ale z nahrávky velice dobrý pocit a čím dál víc se těším na blížící se vystoupení v rámci Czech Death Festu.
Ani zvuk a jeho strůjce Martin Žik nezůstali stát na místě a na pomyslném žebříku poskočili o špricli výš. Obálka s jakýmsi démonem přinejmenším ukazuje s jakým žánrem máme tu čest a nenechává fanouška v nejistotě, jak tomu bylo u obálky debutu, která posloužila nic neříkající polární září.
Seznam skladeb:
- Prolog
- Who Am I
- The Eye Of The Shadow
- Two Sides Of The Face
- Traitor
- Craving For Blood
- Risen From The Dead
- Corporations Of Death
- A Step From Hell
- The Black World
- Ritual
- When Death Calls
- Our Hearts Ablaze
- Until We Fall
Čas: 57:34
Sestava:
- Jakub Forst – zpěv
- Stanislaw Waclawik – kytara
- Jan Martikán – kytara
- Bronislav Sidon – baskytara
- Jakub Valečko – baskytara
- Ondřej Mik – bicí
