Je to už bezmála dva a půl roku, co jsem na těchto stránkách oslavoval návrat SUPREME CONCEPTION. Dělo se tak u příležitosti do světa vypuštěného EP „Empires Of The Mind“. Vokalista Michal Kusák v dobovém rozhovoru zmínil, že ještě než nadejde čas plnohodnotného alba, chystají specialitku v podobě singlu „The Post-Humanist Delusion“. Po uplynutí dvou tuctů měsíců a důkladném vstřebání čerstvě vypuštěné písně musím se sympatickým zpěvákem souhlasit. A to hned ze dvou důvodů. Ten první najdeme celkem snadno pohledem na ukazatel časomíry skladby, která hlásí rovných dvanáct minut. Druhým je bezesporu borec, jež singl mistrovsky namlátil – Eugene Ryabchenko (FLESHGOD APOCALYPSE, BANISHER).
Měl jsem od posledně jakous takous povědomost, co na mne čeká, přesto musím přiznat, ze na něco tak intenzivního jsem připravený nebyl. Poklidný akustický úvod postupně mění tvář, přátelský úsměv se změní ve zlověstný škleb a následný rozjezd rovná se kopanci posílajícímu tělo nebožáka do propasti. Ručička otáčkoměru lítá zběsile zleva doprava a zprava doleva, tempo je nestálé, ale ať už letí zběsile vpřed, nebo ubírá na plynu, ruka ovládající rukověť svěráku je neúprosná a masivní čelisti systematicky zpracovávají lebku. Aby se posluchač po takové masáži přece jen nezhroutil vyčerpáním, jsou mu v oceánu not vybudovány dva odpočinkové ostrůvky. Zde se může v přívětivém náručí klavíru, akustiky a orchestrálních aranží vydýchat a připravit na další cestu. Tím se dostáváme k dalšímu hostovi, skladateli, pianistovi a aranžérovi Michalu Worekovi, který těmito pasážemi rozšířil emoční nabídku o klidnější výrazy a celkově ji dobarvil.
Netvrdím, ze to pro ostatní styly neplatí, ale v ranku technického metalu se instrumentální zručnost bere za samozřejmou a u SUPREME CONCEPTION tomu není jinak. S úžasem sleduji Martyho výjezdy, cením Michalův growl, kde i při největší kadenci rozumíte každému slovu, a o chlapíkovi za bicí artilerií snad ani nebudu plýtvat slovy. Nejen že to neuvěřitelně hrne v odpálených momentech, ale nezahálí ani v těch poklidných a různým procinkáváním dotváří obraz dokonalosti. Záměrně jsem si na konec nechal novice, baskytaristu Tomáše Ledvinku, jehož angažování patří k nápadům z kategorie geniálních. Vůbec nezůstává stát stranou a v druhé půli desáté minuty dokonce vystřihne suverénní sólo.
Součástí singlu je i instrumentální verze skladby, ale po pravdě jsem nenašel důvod, proč se ochuzovat o charismatický Seppův projev.
Stejně jako minule, i tentokrát oblékl nahrávce zvukový kabátek mr. Donaldson v kooperaci se studiem DAVOS.
Přestože beru v potaz nezanedbatelnou minutáž, jedná se pořád o jedinou skladbu, a proto se číselnému hodnocení vyhnu. Můžete si ale být jistí, že bych mířil k hodnotám nejvyšším, protože já prostě tento směr, kde mimo jiné řádí francouzští démoni GOROD, moc moc rád.
Seznam skladeb:
- The Post-Humanist Delusion
- The Post-Humanist Delusion (instrumental)
Čas: 12:00 (24:00)
Sestava:
- Michal „Sepp“ Kusák – zpěv
- Martin Meyer – kytary
- Tomáš Ledvinka – basa
- Eugene Ryabchenko – bicí
- Michal Worek – orchestrální aranže
