Respekt!
Ať už se tvorba thrashových legend na vašich stupnicích oblíbenosti pohybuje vysoko nahoře, okupuje místa kol středu průměrnosti, nebo se jí dostává hodnot záporných, nepochybuji, že zmíněný respekt je zcela na místě a zasloužený. Nejde jen o úctyhodných víc jak čtyřicet let, co tlačí ten svůj vozík (a že to kolikrát bylo do pořádnýho krpálu) a dvacítku řadových alb, ani o jistou žánrovou zatvrzelost, chcete-li konzervativnost (o thrashové variaci na AC/DC a vydávání stejných alb s novým obalem jsem slyšel u obou), se kterou si drhnou to svoje, bez ohledu na právě vládnoucí trendy. Odmyslím-li si záležitosti v úzkém propojení s hudbou, je to především zarputilost a bojovnost, s jakými se především frontman Bobby „Blitz“ Ellsworth vypořádává s nástrahami kladenými v životě osobním. Rakovina, mrtvice, zápal plic – všechny zůstávají poraženy ležet v rohu ringu a jede se dál.
Jak je z řádků výše patrné, partu kolem dřevního dua (krom zmíněného „Blitze“ pamatuje začátky ještě malý velký muž D.D. Verni) chovám ve veliké oblibě, i když musím uznat, že nejlepší nahrávky jejich diskografie nosí řádný vous a pamatují minulé tisíciletí. Ne snad, že by se od (za mne nejlepšího) alba „Horrorscope“ (1991) plácali a vydávali jedno bláto za druhým, za nejlepší příklad opaku poslouží fošny „Ironbound“ nebo „The Electric Age“, ale nic, co by člověku poslalo řiť směrem k zemi. Tu si člověk vyzobl skladbu, tuhle dvě tři, někdy i půl desky, ale zbytek nekompromisně zapadnul prachem a důvodů k opětovnému ometení a pomazlení se nacházel pramálo.
Snad i proto jsem k novince přistupoval bez přehnaných očekávání, spíše zvědavý než nadržený. A o to více byl ve finále potěšený a spokojený.
Jestli už jste „Scorched“ v jakémkoliv přístroji roztočili, potom víte, že se muzikantům neuvěřitelným způsobem podařilo vdechnout do aktuální nahrávky nakažlivou energii, která doslova tryská téměř z každého jednotlivého kousku. Když píšu téměř, mám na mysli poslední dvě skladby („Know Her Name“ a „Bag O‘ Bones“), se kterými se mi nepodařilo doposud skamarádit. Žádné mrzení se ovšem nekoná, protože ostatek má nabito ostrými. Však už úvodní dvojice poukazuje na momentální formu OVERKILL a omluvte prosím mé výrazivo, huba jde dokořán. Těžko vysvětlit, že děj odehrávající se v symbióze s předchozí tvorbou tentokráte funguje a baví. Snad je to vlivem asi nejdelší pauzy mezi řadovkami v historii kapely, nebo dokonané stoprocentní adaptace Jasona Bittnera, který to úžasně nakopává, ale znovu a opakovaně mne nutí po vzoru Dr. Frankensteina zakřičet – ono to žije!
Jestli vás svištící laso prvních dvou skladeb sice těsně, ale minulo, mohla by vás znehybnit a vyválet v prachu punková rozpustilost a „Blitzovo“ frázování ve třetí „The Surgeon“. Verni je většinu času ve stínu sekerníků, štěrkožrouta Ellswortha a zabijáka Bittnera, ale vykoukne-li už, krásně zvoní. Měla by mít thrashová kapela píseň se silnými hitovými ambicemi? Odpověď závisí na úhlu pohledu. Mé dvacetileté nekompromisní já by je poslalo do nejtemnějších míst lidského těla, jako stárnoucí prašivka si „Won´t Be Comin´ Back“ blaženě užívám a vychutnávám každičký detail. Znovu ta krásně zvonící basa, kytarové trylkování, do něhož „Blitz“ vrčí sloky, hravý Bittner… Matně vzpomínám, kdy se Amíci takhle hitově odkopali a dostal jsem se až k albu „Relix IV“ a punkové „Old School“.
Abychom nehovořili neustále jen o repasi otřískaného motoru, využijme „Fever“ jako tunningový prvek. Ellsworth na chvíli vyflusne kamení, ukáže svou přívětivější stránku, která se však brzy rozplyne a nastupující temnotu ještě více začerní. Kdyby s následující „Harder They Fall“ deska končila, přihodil bych v hodnocení bodík navrch. Silná agresivní šleha, která po předchozí temnotě spolehlivě plní roli rozbíječe lebek.
Než zamířím k závěrečnému resumé, dovolím si jednu kvízovku. Co mají společného dnes už neexistující TYPE O NEGATIVE a OVERKILL? Pokud jste přesvědčeni, že se jedná o oblibu zelené barvy na obálkách alb, vyhráváte vědomí, že máte pravdu. Tady ale musím podotknout, že letošní duo lebkounů není zdaleka tak sexy jako vizuál předchůdce.
Mluvit v případě OVERKILL o chytání druhé, třetí, čtvrté nebo kolikáté mízy, není na místě. Oni totiž od svého startu ještě nezastavili. Znovu žádné bláto, tahle placka smrdí drahými kovy.
Seznam skladeb:
- Scorched
- Goin‘ Home
- The Surgeon
- Twist Of The Wick
- Wicked Place
- Won’t Be Comin‘ Back
- Fever
- Harder They Fall
- Know Her Name
- Bag O‘ Bones
Čas: 51:05
Sestava:
- Bobby „Blitz“ Ellsworth – vocals
- D.D. Verni – bass
- Dave Links – guitars
- Derek Tailer – guitars
- Jason Bittner – drums
