Srdečně zdravím! Než pohlédneme na zoubek aktuální kompilaci „MMXX - MMXXII“, ohlédněme se za roky, které jí předcházely. Za časovým údajem data vzniku máte uvedený letopočet 2019, pokuste se vyzdvihnout zásadní události, jež se od toho data odehrály a díky nimž má vaše současná tvorba podobu, jakou má?
Adam: Vznikli jsme na jaře 2019, původně jako goregrindový projekt, který jsem založil s naším zpěvákem Vojtou a bubeníkem Martinem, kterého jsme našli na inzerát. Asi na druhé zkoušce jsme začali jen tak jamovat a vznikla první verze songu „Cremation of Care“, tak jsme se na goregrind vykašlali. (smích) Od té doby jsme prošli nějakými personálními změnami a sestava se ustálila po všech covidových lockdownech v květnu 2021, kdy už jsme měli na kontě eponymní debutové EP. Nejzásadnější událost byla asi, když se konečně ustálila sestava, ve které se všichni navzájem respektují a mají stejný cíl – dělat hudbu, která je jiná.
Kuba: Jojo, když jsme pak v červnu 2021 odehráli tehdy náš první koncert v současné sestavě v pražské Modré Vopici, a to se super ohlasy, byl to podle mě zásadní okamžik v existenci kapely.
Přinášíte do OUTWARD zkušenosti nabyté za léta působení v předchozích spolcích, nebo je to vaše kapelní premiéra?
Adam: Před založením OUTWARD jsem hrál například v pražské hardcore-grindové mlátičce MENSTRUAL SOUP.
Kuba: Před vznikem OUTWARD jsem měl tu čest hrát v několika menších zábavovkách jako mlaďoch a pak v menším pražském melo-deathovém ansámblu MELTDOWN. Odtamtud jsem si přinesl spíše vyloženě praktické zkušenosti s vedením kapely, jako jsou (ne)placení nájmu za zkušebnu nebo nad horlivé chlastání (smích). Co se týče hudebních zkušeností, tak OUTWARD pro mě byl hudebně a kreativně tak strašně odlišný projekt od toho, kde jsem do té doby působil, že jsem si vlastně tyhle zkušenosti vytvořil úplně nové.
Vojta: Taky jsem pár kapelami prošel, ale nejdůležitější zkušenosti byly spíše v komunikaci.
V infu zaslaném k vydání CD zmiňujete, že hudbu OUTWARD není snadné zaškatulkovat, s čímž těžko polemizovat, i když je označení blackened post-metal už docela blízko. Mne ale spíš zajímá, proč právě takto? Je to mix chutí jednotlivých muzikantů, následování společného vzoru, či snad idea hlavního mozku kapely, kterou ostatní doplňují a dolaďují?
Adam: Nejstarší song, který hrajeme, jsem napsal asi před osmi lety, když mým soundtrackem byli KILLING JOKE, KING CRIMSON, SISTERS OF MERCY a různé blacky typu NARGAROTH. Od té doby se to ve mně mísí a jediné, co je mým cílem, je psát hudbu, kterou bych chtěl poslouchat a zároveň to není laciná kopie jiných interpretů. Doufám, že se to alespoň trochu daří. (smích)
Kuba: Za sebe můžu říct, že prim určitě hrají Adamovy hudební nápady, které jsou svojí povahou něčím, s čím jsem se na metalové scéně dosud nesetkal, a je to vlastně taky něco, co mě do jisté míry formovalo jako bubeníka během mého působení v OUTWARD.
Předtím jsem se snažil hrát hlavně rychle a hnát to co nejvíc dopředu, ujížděl jsem na všech bubenících BLACK DAHLIA MURDER a podobnejch bláznech a snažil se je napodobovat. Po nějakém tom společném jamování s Adamem jsem ale úplně propadl tajemství groovu, jak ho praktikují ti nejznámější old school bubeníci jako Bill Ward, Vinnie Appice nebo Nicko McBrain a snažím se to zapracovat právě do hudby OUTWARD. Chuť hrát rychle, zběsile a technicky mě neopustila, ale v téhle kapele chci dávat přednost pomalejším energickým syrovým bicím.
Takže bych řekl, že za naším zvukem stojí na počátku Adamovy kytary, které jsou pak dále dotvářeny námi ostatními.
Vojta: Do skládání moc nerýpu, líbí se mi, s čím kluci přicházejí. Můj úkol je psát texty, které mi dávají smysl a doprovázet melodie hodícím se vokálem. Občas si nechám poradit.
Svojí odpovědí mi Vojta nahrál na další otázku. O čem vlastně vypráví vaše texty?
Vojta: To je celkem těžké shrnout v jedné větě, ale obecně jde o existenciální problémy, se kterými se lidé potýkají, což se pak skoro vždy prolíná s okultismem, smrtí a depresí. Válka je taky jedno z hlavních témat. Texty se snaží vyrovnat s běžnými i neběžnými obtížemi, kterými procházíme, a potom záleží na konkrétním songu, zda vyhraje dobro, nebo zlo. Podle toho, kam text přirozeně spěje. Adama občas napadne nějaká lyrická část do jeho složené melodie a někdy přijdu s celým konceptem já.
Adam: Když už píšu text, je to většinou nějak bridge či refrén. Důležité je pro mě, aby to dávalo smysl a aby to bylo zapamatovatelné. Co se týče témat, tak někdy celý text napíše Vojta sám, někdy si předem řekneme, o čem by text měl být a Vojta ho napíše s tím, že já přispěji právě třeba bridgem nebo refrénem. Primární textař je ale samozřejmě Vojta.
Kuba: Do textů absolutně nezasahuji a kluci mají moji plnou důvěru.
Zaujalo mne, jak oba vaši dosavadní pěvci ovládají nejen vokály agresivní, ale s přehledem pracují i v polohách čistých. Dá se říct, že jste měli a máte kliku, nebo se v Praze o kvalitní zpěváky zakopává na každém rohu? (úsměv)
Kuba: Mám pocit, že jsme Praze vybrali všechny zpěváky, kteří zvládají clean i growl. (smích) Takových hochů je tady samozřejmě víc, ačkoliv se většinou zdržují v polohách metalcore či deathcore kapel, ale nám se záhadně podařilo narazit hned na dva, kteří to umí a mají (či měli) zájem hrát tenhle těžko uchopitelný styl hudby.
Adam: Tady naprosto souhlasím s Kubou. Měli jsme prostě štěstí. (smích)
Vojta: Čistý zpěv jsem se na trochu profesionálnější úrovni začal učit až jakožto člen této kapely a ještě mám určitě práci před sebou. Snad by kluci souhlasili, že zlepšování se koná.
Co OUTWARD a videoklip? Dostalo se již některé ze skladeb vizuálního zpracování, chystá se něco, nebo vás točení videa neláká?
Kuba: Upřímně jsme byli tak strašně zabraní do tvorby a nahrávání hudby, že nás klip zatím ani nenapadl. Prioritou je teď pro nás dokončení plnohodnotného alba, na kterém pracujeme už nějakou dobu, a jeho oficiální vypuštění do světa.
Adam: Jak říká Kuba, na klip jsme zatím ani nepomysleli, ale kdo ví, co přijde v příštích měsících a letech. Za sebe ale musím říci, že jsem nikdy nebyl velkým fanouškem hudebních klipů, jelikož ve většině případů odvádí pozornost od hudby, či se snaží vykompenzovat to, co chybí té dané hudbě. Nejhorší je, když se z hlavní složky, hudby, stane jen doprovod ke klipu.
Vojta: Netuším, ale pokud máme nějaký mít, určitě si nepřeju, abychom tam jakožto kapela jen nezajímavě vystupovali a nekonal se žádný příběh, smysl či umělecký záměr. Třeba něco vymyslíme.
Můžete prozradit, v jakém stádiu realizace debutové album je? Už je známý datum vydání?
Adam: Aktuálně máme nahrané bicí a kytary, zbytek bychom chtěli co nejdříve dodělat a začít s mixem.
Kuba: Je to tak, ještě si pohráváme s myšlenkou, že bychom nějaké songy, které hrajem moc rádi naživo, zkusili opětovně nahrát, ale tentokráte najednou a dohromady jako celá kapela, a to právě za tím účelem, aby se nám podařilo do toho vtisknout ten živákovej feeling. S nahranými party jsme sice spokojení (ale jen tak, jak by muzikant měl být, aby neusnul na vavřínech), ale je to právě ten živý vibe, který je naší silnou zbraní, a tak hledáme způsoby, jak to co nejlépe zachytit na profi, resp. polo-profi nahrávce. Jak nám to dopadne, to ukáže čas, každopádně se teď hodláme plně zaměřit na album a dál s ním pracovat. A abych nezapomněl dát kredit, tak tenhle zajímavý nápad na nahrávání vzešel z Adamovy mysli. (úsměv)
Jednou z nových písní je „Rays Of The Sun“. Dá se o ní hovořit jako o ukazateli dalšího směřování, nebo si prostě jen nechcete stavět žádné mantinely a bude-li to dávat smysl vám, vydáte se pro hudební nápad v podstatě kamkoliv?
Adam: Samozřejmě se svým způsobem jedná o další směřování kapely, ovšem na našem debutovém albu se můžete těšit na opravdu pestrou kolekci skladeb mnoha různých nálad.
Mantinely si při psaní pro OUTWARD příliš nekladu, jinak by se kapela nemohla přirozeně vyvíjet.
Kuba: To je zajímavé. Kdyby tento rozhovor vznikal o pár měsíců dříve, tak bych asi napsal, že tak „blackovou“ a temnou hudbu, jako je na EP, už od nás neuslyšíte. Ale zkouška se se zkouškou sešla a i teď v procesu nahrávání dále dáváme dohromady nové songy, některé stejně tak temné a pochmurné jako z EP, některé naopak hrají na „šťastnější“ rock´n´rollovou notu, podobně jako tomu je u našeho singlu. Takže se přikláním spíše k té druhé variantě, ve skládání a hraní si opravdu mantinely nedáváme a dokud nám to bude znít přirozeně a uchu lahodící, jsme schopni vyrukovat takřka s čímkoliv, avšak za předpokladu, že to budeme stále my.
Jak se daří po stránce živého vystupování? Dokázali byste zmínit, dosavadní NEJ koncert?
Kuba: Koncerty si hrozně užíváme. Máme velkou výhodu v tom, že jsme pouze tři nástroje a zpěv, takže šance, že na stagi budeme mít posraný zvuk, u nás není nijak vysoká, a skutečně málokdy se nám stává, že by zvuk nebyl dobrý. Stejně tak jsem hrozně pyšný na lidi, co na nás chodí, protože podobně jako se zvukem musím za sebe říct, že skutečně málokdy jsme byli přijati publikem chladně (alespoň teda z mého pohledu, ale je pravda, že za bicíma toho moc nevidím, tak se možná pletu. (smích)
Hrajeme především v Česku v undergroundových a méně undergroundových klubech, momentálně se i horoucně snažíme proniknout do sousedních zemí, máme za sebou dva (za mě) úspěšné koncerty v Polsku, a minimálně párkrát se tam ještě chystáme.
Pro mě nejlepší koncert byl asi v pražském Underdogs v 7. 10. 2022, a to ze dvou důvodů: jednak to bylo datum, kdy se v Praze odehrávalo hned několik nabušených metalových koncertů, z nichž největším tahákem byl asi GAAHLS WYRD a GAEREA v sousedícím Futuru, a i přesto na nás dorazil více než slušný počet lidí. Rovněž jsem z pódia zaregistroval i několik aktivních blackmetalistů mně známých od vidění, takže mě na tom potěšila myšlenka, že místo na Gaahla přišli hoši na nás (ale taky je dost možné, že prostě nechtěli za Nory moc utrácet, já je chápu). Druhým důvodem je to, že se koncert prostě neskutečně vydařil, zvukař v Underdogs nám udělal naprosto parádní aranžmá a náš zvuk i výkon měly koule.
Adam: Zde nemůžu než souhlasit s Kubou. Dost pravděpodobně ze zmiňovaného koncertu v budoucnu něco uslyšíte.
V otázce poslední pravidelně odhalujeme plány pro nejbližší měsíce. Co se krom prací na debutu v táboře OUTWARD chystá?
Kuba: Měli jsme toho více, bohužel jsem si při podzimní koncertní šňůře zlomil kotník, tak jsme si teď na kratší dobu museli od živého hraní dát pauzu, ale nějaké to eso v rukávu přece jen chystáme. Momentálně plánujeme na vlastní pěst dvě větší akce na pražských pódiích, na které se pilně připravujeme a nemůžeme se už dočkat. První se bude konat 11. 2. 2023 v kultovní Modré Vopici, kam spolu s námi zavítá i (jak žánrově, tak národnostně) všehochuť metalové hudby, a tímto jste samozřejmě všichni srdečně zváni! Druhou akci prozatím ponecháváme v tajnosti, ale určitě je na co se těšit.
Moc díky za príma popovídání a ať se daří!
