Už svým zrodem způsobila hvězdná sebranka řádné pozdvižení a uběhnuvších bezmála pětadvacet let jim pranic neubralo na lesku a zaslouženém zjitření pozornosti fandů smrtícího kovu na jakoukoliv událost, která je v souvislosti s nimi ohlášena.
Ne, není už přítomen Dan Swano, Mikael Akerfeld, Peter Tagtgren ani Per „Sodomizer“ Eriksson, na druhou stranu zůstává „KATATOŇÁCKÉ“ jádro Renkse (basa), Nystrom (kytara), kvalitní bicmen Axenrot a hovořit o služebně nejmladších, vokalistovi Nicku Holmesovi, či sekerníkovi Akvikovi (LIK) jako o snižování kvalitativní laťky, to bych byl hodně opatrný.
V jakési patrnosti jsem vedl existenci „KRVAVÉ LÁZNĚ“ již dříve, ale byl to nástup charismatického frontmana PARADISE LOST, co s přesností vrhl lasem a spoutaným vykuleným teletem praštilo do prachu. Novinka „Survival Of The Sickest“ je už třetím albem, na němž můžeme slyšet chropot tohoto borce a klidně prozradím hned v úvodu, že z pohledu vokalistova výkonu zatím nejpovedenějším.
Poslech alb BLOODBATH, ač to může působit zvráceně, budí ve mne nejčastěji pocity radostné. Prostě parta kámošů, jež se obvykle plaví na pohodových výletních parnících, kde všechno má své místo a svůj řád, osedlá jednou za čas rafty, otevře plechovky s pivem a bez ohledu na divokou vodu, bez vytyčeného cíle řádí a užívá zábavu hodnou zdivočelé omladiny.
A přesně podle takového mustru začíná i novinka. Klišé hudba, klišé text, klišé video. No a? Vždyť je to pročerta zábava jak řemen a kdyby pro nic jiného, tak pro ten nadhled, s nímž pánové hledí sami na sebe, je „Zombie Inferno“ krásné. (úsměv) Nic moc prostoru na oddech a už vnitřnostmi prolétá „Putrefying Corpse“. Na poslední řadovce mne spolehlivě rozhýbala hitovka „Deader“, zde je to právě skladba druhá, kteráž rovněž dostala podobu hnusného (rozuměj vydařeného) videoklipu. Svým štěkem přispěl legendární Barney Greenway, kterého jsem bezpečně identifikoval v audio verzi a o dost hůře ve zmíněném vizuálu (podsvícení, účes a maniakální výraz odvedly dobrou práci). Píseň má několik proměnných a v momentě, kdy se začne punkově skotačit, jsem v sedmém pekle.
Jestli jsem si doposud z tvorby BLOODBATH spíše vyzobával své favority a k opakovaným přehráváním kompletních děl se dostával jen výjimečně, tak s novinkou tento problém padá. Většině písní jsou vlastní výrazné, do makovice snadno lezoucí refrény, nebo alespoň pasáže, které není snadné vypudit. Ideálním zástupcem mozkových nájezdníků se pro mne stala „Carved“, kterou jsem dokonce v momentě, kdy nadšení dosáhlo maximálních hodnot, pasoval na nástupce megahitové „Eaten“. Může za to hlavně skandované opakování titulního slůvka a zprvu těžké pomalejší tempo, co mi nasměrovalo myšlenky tímto směrem, ale po lehkém detoxu uznávám, že „Eaten“ je jen jeden a „Carved“ kráčí trochu jinou cestou. Už to, že letitá hitovka drží standardní tempo a údajný nástupce je rozlítaný do více směrů, dává prvotnímu pocitu na frak, což ovšem neznamená, že to živě nebude fungovat stejně dobře. Ostatně se s tímto faktorem setkáváme na celé ploše alba. Kapelu zkrátka nebaví držet se jednoho mustru a nebývá výjimkou, že v jednom kousku nalezneme solidní základ pro další tři čtyři skladby. Přitom vše působí přirozeně, uvolněně, přechody v tempech jsou příjemně zaoblené a snad vůbec poprvé v historii kapely vnímám náznak progresivního přístupu.
V ideální časové délce se bez problémů orientuju, užívám rozmanitosti materiálu a jako stará konzerva oslavuju vokál legendárního barda Holmese. Zvuk se proti poslední chlívárně trochu pročistil, což mi vzhledem k předkládanému materiálu sedí a naprosto vyhovuje. Snad jedinou disciplínou, ve které předchozí „The Arrow Of Satan Is Drawn“ ukazuje novince záda, je obálka alba. Nic proti nažloutlým lepro-zombíkům, ale na morbidnosti, která ve fantazii spustil hmyzí roj nad dětskou postýlkou, to zkrátka nemá.
Svěží, nápaditá, stará dobrá škola, předkládaná v podobě, kterou mám rád.
Seznam skladeb:
- Zombie Inferno
- Putrefying Corpse
- Dead Parade
- Malignant Maggot Therapy
- Carved
- Born Infernal
- To Die
- Affliction Of Extinction
- Tales Of Melting Flesh
- Environcide
- No God Before Me
Čas: 44:49
Sestava:
- Jonas Renkse – bass
- Anders Nystrom – guitars
- Martin „Axe“ Axenrot – drums
- Nick Holmes – vocals
- Tomas Akvik – guitars
