BLASTERA – The Red Death

Mám dojem, že když se vysloví BLASTERA, kromě lokálních fanoušků z okolí Blanska si jen málokdo existenci této kapely vybaví. I pro mě byla nepopsaným listem, ten popsaný pak uvádí, že BLASTERA vznikla v roce 1999, prošla řadou personálních změn, v roce 2008 natočila 1. demo „First Blood“, v letech 2012-2017 měla pauzu (část sestavy hrála v metalcore bandě MUERTHO), poté se znovu sešla, opět vyměnila část sestavy, nahrála druhé demo „Don´t Look Back“ a na začátku letošního roku  debutové album „The Red Death“, které vyšlo v digitální podobě a pro potřeby recenzentů jako pálené CD s provizorním (mizerným) obalem, na kterém je v poslední době populární morový doktor. 

Třičtvrtěhodinový materiál se pohybuje na rozhraní death/thrash metalu melodického ražení, nejblíže má k švédské škole reprezentované ARCH ENEMY nebo DARK TRANQUILITY, což ostatně sami muzikanti přiznávají, ale sem tam zabrousí i do měkčích i tvrdších sfér. Po intru, které by pasovalo spíše na symphometalovou nahrávku, se pozvolna rozjíždí „Last Blast“, což je riffovačka a hoblovačka vedená v deathovějším a ostřejším módu, i zpěv je hlubší, když se řve název songu, tak odsekávaný, ale nechybí ani rychlejší krátké pasáže a křičený vokál. K melodice míří jen krátká vyhrávka, takže úvod nenaznačuje, že se nahrávka postupně promění. A proměna přichází hned s „Don't Look Back“, v níž se hraje svižněji, zpěv je pestřejší, sem tam se blíží blackovému skřehotu, ale vyhrávky a sóla zaplňují delší části songu. Sóla vlastně nejsou vymyšlená ani zahraná blbě, mají švih, jen už každý podobných slyšel tisíce. A to je taky potíž nahrávky – je zaměnitelná se spoustou podobných, kapele chybí vlastní ksicht, podle kterého bych si po nějaké době řekl „a ha, BLASTERA, poznávám to a to, co mi zůstalo v hlavě“. 

Když desítku songů poslouchám, registruji, vedle zmíněných záležitostí, hymnické klenuté melodie (např. „Wild East“) podpořené podobně laděným chytlavým (byť hrubým) zpěvem, ostatně zpěvák si s hlasem pohrává a střídá různé polohy, stejně jako kapela se pohybuje i v intencích heavy metalu, k němuž některé motivy směřují. Ale nechybí ani hutnost a zemitost, zejména v kratších (kolem tří minut) „Morbid Help“ či „Treacherous Heart“, v nichž se s melodiemi pracuje opatrněji a pro mé uši přívětivěji.

Nedá se říci, že by kapela něco dělala špatně, v daném ranku je „The Red Death“ solidní nahrávka se  srozumitelným zvukem (studio Sonidos), z níž ve finále vyčnívají dva (asi) hity, „Day of All Days“ disponující zapamatovatelným řvaným refrénem, a titulní skladba, která má švih a i když je to takový melodicko-nasekaný kolovrat, na koncertech určitě zabere a lidi si u něj zadovádí. 

K lepšímu než průměrnému hodnocení ale neslyším důvod, jak už jsem výše psal, muzika je to „zaměnitelná se spoustou podobných, kapele chybí vlastní ksicht“ a asi i tah na bránu, když za tak dlouhou dobu existence letos přišla s prvním „albem“, kolem nějž píšu uvozovky, protože nahrávky vydané jen digitálně pro mě nemají žádný velký smysl. 

Seznam skladeb:

1. Intro
2. Last Blast
3. Don't Look Back
4. Wild East
5. Morbid Help
6. Treacherous Heart
7. The Card Has Turned
8. Day of All Days
9. And Time Has Begun To Run
10. The Red Death
11. Self-Titled Dreamer

Sestava: 

• Michal „Majkl“ Pavelka – zpěv 
• Marek Konštanský – bicí 
• František Vintr – kytara 
• Artur Dražkiewicz – kytara 
• Vít „Harry“ Šmerda – baskytara 

Čas: 45:44

MINIROZHOVOR 10 OTÁZEK

Bandzone
Facebook