Mám dojem, že když se vysloví BLASTERA, kromě lokálních fanoušků z okolí Blanska si jen málokdo existenci této kapely vybaví. I pro mě byla nepopsaným listem, ten popsaný pak uvádí, že BLASTERA vznikla v roce 1999, prošla řadou personálních změn, v roce 2008 natočila 1. demo „First Blood“, v letech 2012-2017 měla pauzu (část sestavy hrála v metalcore bandě MUERTHO), poté se znovu sešla, opět vyměnila část sestavy, nahrála druhé demo „Don´t Look Back“ a na začátku letošního roku debutové album „The Red Death“, které vyšlo v digitální podobě a pro potřeby recenzentů jako pálené CD s provizorním (mizerným) obalem, na kterém je v poslední době populární morový doktor.
Třičtvrtěhodinový materiál se pohybuje na rozhraní death/thrash metalu melodického ražení, nejblíže má k švédské škole reprezentované ARCH ENEMY nebo DARK TRANQUILITY, což ostatně sami muzikanti přiznávají, ale sem tam zabrousí i do měkčích i tvrdších sfér. Po intru, které by pasovalo spíše na symphometalovou nahrávku, se pozvolna rozjíždí „Last Blast“, což je riffovačka a hoblovačka vedená v deathovějším a ostřejším módu, i zpěv je hlubší, když se řve název songu, tak odsekávaný, ale nechybí ani rychlejší krátké pasáže a křičený vokál. K melodice míří jen krátká vyhrávka, takže úvod nenaznačuje, že se nahrávka postupně promění. A proměna přichází hned s „Don't Look Back“, v níž se hraje svižněji, zpěv je pestřejší, sem tam se blíží blackovému skřehotu, ale vyhrávky a sóla zaplňují delší části songu. Sóla vlastně nejsou vymyšlená ani zahraná blbě, mají švih, jen už každý podobných slyšel tisíce. A to je taky potíž nahrávky – je zaměnitelná se spoustou podobných, kapele chybí vlastní ksicht, podle kterého bych si po nějaké době řekl „a ha, BLASTERA, poznávám to a to, co mi zůstalo v hlavě“.
Když desítku songů poslouchám, registruji, vedle zmíněných záležitostí, hymnické klenuté melodie (např. „Wild East“) podpořené podobně laděným chytlavým (byť hrubým) zpěvem, ostatně zpěvák si s hlasem pohrává a střídá různé polohy, stejně jako kapela se pohybuje i v intencích heavy metalu, k němuž některé motivy směřují. Ale nechybí ani hutnost a zemitost, zejména v kratších (kolem tří minut) „Morbid Help“ či „Treacherous Heart“, v nichž se s melodiemi pracuje opatrněji a pro mé uši přívětivěji.
Nedá se říci, že by kapela něco dělala špatně, v daném ranku je „The Red Death“ solidní nahrávka se srozumitelným zvukem (studio Sonidos), z níž ve finále vyčnívají dva (asi) hity, „Day of All Days“ disponující zapamatovatelným řvaným refrénem, a titulní skladba, která má švih a i když je to takový melodicko-nasekaný kolovrat, na koncertech určitě zabere a lidi si u něj zadovádí.
K lepšímu než průměrnému hodnocení ale neslyším důvod, jak už jsem výše psal, muzika je to „zaměnitelná se spoustou podobných, kapele chybí vlastní ksicht“ a asi i tah na bránu, když za tak dlouhou dobu existence letos přišla s prvním „albem“, kolem nějž píšu uvozovky, protože nahrávky vydané jen digitálně pro mě nemají žádný velký smysl.
Seznam skladeb:
- Intro
- Last Blast
- Don't Look Back
- Wild East
- Morbid Help
- Treacherous Heart
- The Card Has Turned
- Day of All Days
- And Time Has Begun To Run
- The Red Death
- Self-Titled Dreamer
Sestava:
- Michal „Majkl“ Pavelka – zpěv
- Marek Konštanský – bicí
- František Vintr – kytara
- Artur Dražkiewicz – kytara
- Vít „Harry“ Šmerda – baskytara
Čas: 45:44
