GLOOM – Awaken

Dílko slovenské kapely GLOOM je mým velkým restem, protože je to už tuším rok, co mi bylo doručeno a doposud jsem nebyl schopen věnovat mu čas, důkladně poslechnout a sdělit čtenáři své dojmy, za což se kapele omlouvám a převracím na hlavu kýbl s popelem. To na okraj…

Cédéčko „Awaken“ je vůbec prvním setkáním s východními sousedy a docela mne zarazilo, že jde v dvacetileté historii bandu teprve o třetí zářez. Jak říkám, byla to volba naslepo a převládalo zaujetí názvem. Jak se mnozí obáváte, naskočil lingvisticky nevzdělanému pisálkovi prstenem poničený hobit. Tento výklad samozřejmě nemůže být skutečnosti dál. Když už si mám brát Pána prstenů do úst a mám-li hovořit o jejich „miláškovi“, jenž neznalému produkci GLOOM přiblíží, zamířím bez dlouhého otálení do země tisíce jezer a ukážu na dnes již neexistující legendu SENTENCED. Nemám samozřejmě na mysli jejich deathmetalové začátky, ale tvorbu po příchodu zpěváka Ville Lahiala.

Stejně jako Finové umí i Slováci skládat hity jako stvořené pro zaplněné stadióny a obří arény. Silné melodie, ještě silnější refrény, vše naprosto perfektně zahráno a vyprodukováno s jasnou vizí. Do této skupiny řadím úvodní tři skladby, které i přes měkčí sound dovedou pěkně říznout a svedu si představit, že to může být koncertně se syrovějším zvukem solidní skočná. Má slova o lásce k SENTENCED navíc podepisuje sama kapela třetí skladbou v pořadí „Bleed In My Arms“, kterou najdeme v diskografii seveřanů na albu „Crimson“. Od čtvrté písně se rozbouřené vody klidní a i když rocková šelma neusíná nadobro, baladičtější momenty mají navrch. A tady přichází takový bod zlomu, kdy začínám s „Awaken“ lehce bojovat. Sladkého začíná být pro starého cynika trochu moc. Sice se za pomoci klavíru, smyčců, jímavých melodií a souznících textů dostáváme do pro mne nekomfortních míst, ale na druhou stranu nemůžu říct, že by se pomalé skladby pohybovaly za hranou trapnosti a kýče. Žádné znechucené odfrknutí se nekoná, i když bych se divil, kdyby je můj hudební záběr vyžadoval slyšet znovu.

Ocenit musím instrumentální zručnost. Zde nemám nejmenších pochyb, že co GLOOMák, to muzikant. Zrovna tak zpěvy. Jak hlas Martina Pazdery, tak „výpomoc“ Marcely Jurčenkové konzumují sluchovody bez sebemenších problémů a jediné, co může zamrzet, že to Martin trochu více nebrousí, ale to se znovu vracíme k metalovým potřebám pisálka. Stejnými superlativy hodnotím kapelu i po stránce skladatelského umění. Ať už jde o písně tvrdší nebo melancholické, ať už se mi líbí, nebo nelíbí, každá dostává přesně, co je třeba a nemám pocit přeplácanosti, ani ochuzení. Vše je na svém místě, vše je, jak má být.

Jak na závěrečný souhrn? Viděl bych to takto: Pokud bych měl novou dívku, která doposud s rockem, či metalem neměla mnoho zkušeností a měl bych volit koncert, ze kterého bych ani já neodcházel otrávený, návštěva vystoupení GLOOM by tato kritéria naplnila beze zbytku. Hodnocení podlézající sedmičku by z mé strany bylo nespravedlivé a jestli patříte k milovníkům SENTENCED a spolků podobného ražení, klidně si bodík přihoďte.

Seznam skladeb:

1. Feel The Pain
2. Everything Ends
3. Bleed In My Arms (SENTENCED cover)
4. Fragments Of Life
5. Broken
6. Hollow
7. Lovecry
8. Epilogue
9. Noose

Čas: 44:08

Sestava:

• Martin Pazdera – vocals
• Igor Tinak – guitars
• Miroslav Malcovsky – bass
• Radoslav Jussy Priputen – drums

Bandzone
Facebook
gloom.sk
Bandcamp