TELEPATIE III - nové číslo hudebního magazínu z podsvětí

CD 2021, HellStorm Productions / black metal / Česko

Pokud jste přesvědčeni, že black metal má být plný zla, temnoty, satana, misantropie, nihilismu…, tak novinka NAURRAKAR je přesně tím, co hledáte. Tahle pražská kapela si svou cestu razí od roku 2007, během čtrnácti let vydala několik kratších počinů i tři řadová alba, přičemž to třetí vyšlo na CD před několika dny u  HellStorm Productions, což je jeden z asi šesti Strnyho labelů. Čert aby se v nich vyznal, a aby se to pletlo, vyjde i kazeta, pro změnu u Evil Horn Records, což je taky Strny. 

CD je vypraveno v klasické plastové krabičce s osmistránkovým bookletem, ve kterém nechybí nic podstatného – texty, fotka kapely, informace o nahrávání ani sestava. A sestava se opět měnila, po boku zakladatele a duše kapely Ega zůstal z minulého alba „Apogeum“ jen bubeník Dødsfaust, na postu baskytaristy nově působí Ungern a mikrofonu se ujal N.; obě nové tváře kapelu posílily v roce 2019 a podílely se na přípravě novinky „Uranfaust“, která má v erbu vetknutá slova „nuclear misantropic black metal“. Erb samotný vychází ze známého symbolu pro radioaktivitu, ale má o jedno rameno víc, navíc delší, takže vznikl zajímavý radioaktivní obrácený kříž. Ten se nachází na zadní straně bookletu, na přední pak změť symbolů války a náboženství (bafomet v plynové masce je nejvíc), řemeslně velmi pěkně vytvořená, na druhou stranu na první pohled nepříliš výrazná. 

To první riff je výrazný dost – jako kdybych se propadl v čase o třicet let. Skřípající rezavá kytara je velké retro, ale záhy ji doplňuje chrčení vokalisty a rytmika, takže se muzika přehoupne do blackového běsnění, ve kterém se prolíná ona pravěká kytara s vyhrávkami druhé, melodizující. Bicí s basou pak přidávají hloubku, která nechybí ani vokálu, který lze označit jako hluboký skřehot, hned v prvním songu navíc zpěvák s hlasivkami celkem pracuje, takže jeho projev není monotónní. S hudbou a obalem dobře koresponduje text, který pojednává o dolování uranu v Jáchymově, přičemž uran je zmíněn jako Satanův nerost. V textu nechybí odkazy na využívání vězňů („muklů“), jenž jsou označováni jako otroci pekla, kteří neradost lidstva třídí holýma rukama. 

Druhý song „MOTA-NATAS“ (čtete slova pozpátku) má podtitul „Probuzení démonů detonací 4. reaktoru“ a je asi jasné, kam slova míří. V textu se opět pracuje s různými spojeními náboženských, přírodních a fyzikálních jevů, začátek frontman odříkává uhrančivým hlasem do pomalé muziky, která samozřejmě posléze nabere na rychlosti i agresivitě, ale tíživá pasáž podobná úvodní se vrací – k tématu sedí dokonale. 

Překvapením je bezesporu třetí „Modlitba má“, která působí jako anti-cover „Modlitby pro Martu“ Marty Kubišové. Což nemyslím tak, že by si NAURRAKAR dělali z legendární písničky legraci, ale že ji znegovali (text je možné si přečíst na YouTube, kde je album k poslechu, nebudu tu vypisovat všechny protipóly) a navíc přidali části modlitby skutečné, v níž ale taky není vše podle náboženských pravidel. Hudebně i vokálně podobný mustr jako v předchozí skladbě, samozřejmě s jinými postupy, detaily, s kvílivým kytarovým (před)závěrem. 

Pod(r)obnou pitvu by si zasloužila každá skladba, jak po textové, tak po hudební stránce. Texty jsou minimálně zajímavé, přijdou mi promyšlenější než v minulosti, líbí se mi, jak jejich autor pracuje se slovy a dokáži se přenést i přes nějaké ty vulgární výrazy (které obecně moc nemusím), s výjimkou „Mrtvého vítěze“, kde už mi to přijde trochu na efekt. 

I projev N. mi je po chuti, střídání různých hlasových poloh činí nahrávku pestřejší, všechny výrazy lze charakterizovat jako expresivní, ale různým způsobem. A muzika – opět myslím nejlepší, jakou kdy NAURRAKAR složili a nahráli. Blackmetalové vichřice nechybí, ale poměrně často se zvolňuje nebo se pod zdánlivým nánosem ortodoxního černého kovu objevují melodie. Od čtvrtého songu „Neblahodárný déšť“ se dá místy mluvit o black metalu avantgardním, hlavně v uvedené písni, v „Člověk, chyba“ a „URANFAUST“ se často objevují různě pokroucené pasáže, v titulní skladbě pak vraždí kytarové melodizování i Morbivodův vokál.

„Uranfaust“ je podle mě dosavadním vrcholem NAURRAKAR, po hudební i instrumentální stránce vyspělým, po vokální i textové originálním a po zvukové (studio Riversound se postaralo o rozumně špinavý zvuk) povedeným počinem.

Seznam skladeb:

  1. Neradost lidstva   
  2. MOTA-NATAS
  3. Modlitba má
  4. Neblahodárný déšť  
  5. Mrtvý vítěz
  6. Člověk, chyba  
  7. Budoucí prázdnota 
  8. URANFAUST

Čas: 33:14

Sestava:

  • N. – vocals 
  • Ego BMK – guitars
  • Ungern – bass
  • Dødsfaust – drums 

Host:

  • Morbivod – vocals (8)

ROZHOVOR

Facebook
YouTube

 


Zveřejněno: 07. 06. 2021
Přečteno:
1249 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář