Asmodeus

CD 2020, Debemur Morti Production / black metal / USA

Pomalu se tento, na venkovní kulturu, špatný rok uzavírá a jak se zdá, vnitřní frustrace alespoň napomáhá tvoření a vychází extrémně zajímavé a kvalitní kousky. Zejména teď ke konci roku. Pro mne byli snad těmi nejočekávanějšími AKHLYS ze státu Colorado se svojí novou deskou „Melinoë“ od sázky na jistotu - Debemur Morti. Pokud někdo ono jméno ještě nezaznamenal, napovím, že hlavní postavou, která za projektem stojí od počátku - tedy 2009, je Naas Alcameth, muzikant aktivní dále v jiných velkých pojmech podobně laděného černého kovu: AORATOS, BESTIA ARCANA, NIGHTBRINGER a pár dalších. Pořád nic? Nevadí.

Žánrově se jedná o atmosférický black metal, ale nečekejte žádné klidné melodie, byť se jedná o skladby, které si nejvíce užijete nebo lépe řečeno, nasajete jejich esenci skrze pokojné usazení či v tomto případě spíše ulehnutí a pozřete je ideálně jako celek. Není to nic jako mnou naposledy recenzovaný „Teufelgeist“ of URFAUST – čirá atmosféra a pocity, stejný žánr zůstávají, ale sonicky je to úplný opak. Název projektu i obal druhého alba „The Dreaming I“ nemohl být více na místě. Stará bohyně, dcera Noci, nazelenalá, vysušená, s temnotou kapající z jejího nosu, s mystickou mlhou okolo sebe,  sklíčená s obrovskými zuby a nehty… Celá hudba je nacucaná jejími vlastnostmi a popisem. Stejně s nocí souvisí i hlavní témata a texty  projektu. Noc, spánek, noční můry nebo i spánková paralýza, kdy uvědomělá mysl připomíná astrální tělo a jeho cestování, zatímco fyzická stránka je uvězněná a nepohyblivá. Pro někoho prokletí, pro jiné dar. Už druhý meisterstük „The Dreaming I“ svým názvem napověděl, o co se bude jednat. Stejně tak artwork alba od skvělého umělce Davida S. Herreriase.  Třetí album „Melinoë“ v tomto trendu pokračuje. To ale není zápor. Na úvodní straně je pro změnu další postava známá v řecké mytologii – Melinoë – nymfa z podsvětí přinášející lidem noční můry a přivádějíc je k šílenství.

Hudba na albu je pokračováním Naasova rukopisu. Je tu obrovský vliv ambientu, naštěstí nezůstalo jen u něj jako u debutového alba. Setkáme se s velkou dávkou samplů a klávesových partů jako z hororu, vrstvených velmi umně na sebe, ať už jedou samy při intru,  intermezzu, nebo naopak s ostatními instrumenty v plné síle. Stejně tak je zvuková stěna tvořena několika vrstvami elektrických kytar, kde jsme svědky naprosté symbiózy čirého „chaosu“ v podobě doprovodné kytary a bicích, většinou s kadencí střílejícího kulometu (primárně kopák) a naopak několika melodických kytar s tóny z vyššího registru starajících se o konkrétnost a zároveň čitelnou zvukovou disonanci. Avšak perkuse mají i tendence zaujmout ve správných momentech také pomalejšími breaky. Basa dostane znatelný prostor jen v pár místech, většinou ji asi nebudete registrovat. Podle barvy vokálu bezpečně poznáme i hlavní postavu projektu. Naasův hlas je oproti jeho jiným kapelám o něco více tajemný, skoro jakoby byl v pozadí, mírně přiškrcený, odlidštěný. Pro mne je zde představena jeho nejlepší poloha a výkon. Díky velkému množství zvukových stop silně doporučuji celou desku poslouchat na kvalitní aparatuře či dobrých sluchátkách. YouTube nedělá albu dostatečnou vizitku a slabá technika také tak.  

Album není žádná slepenina riffů a rychlokvaška. Je to komplexní naprosto dokonalý celistvý umělecký skvost. Vzhledem k muzikantské historii a zářezům Naase tohle ale nikoho ani nepřekvapí. „Melinoë“ je dokonalá hudební smršť, temná atmosféra prosakuje všemi skulinami ušních kanálků, celek je silný a nekompromisní jako gravitace na Saturnu. Od minulého alba se revoluce nekoná. Není důvod. Vlastně to možná není ani evoluce a jen pokračování a udržení laťky. Laťky, u které není příliš mnoho prostoru na zvýšení, tohle je top. Pro mne představuje album  vrchol roku 2020 a scény celkově. Tohle by měl slyšet určitě alespoň jednou každý fanda extrémních žánrů (nejen black metalu), bohatých kompozicí a hororů. Je to album s obrovským přesahem mimo zaběhnutý hudební žánr. Celkem nově také AKHLYS doplnili sestavu pro živé hraní kolegy z AORATUS. Doufám, že je brzy uvidím naživo. Ozvučit živý koncert tak, aby si zachoval kvality alba, bude podle mne asi nemožné, ale třeba a snad se pletu.

Seznam skladeb:

  1. Somniloquy
  2. Pnigalion
  3. Succubare
  4. Ephialtes
  5. Incubatio

Čas: 46:22

Sestava na albu:

  • Naas Alcameth – zpěv, kytary, basa, klávesy, ambience
  • Eoghan – bicí

Live:

  • Naas Alcameth – zpěv
  • Eoghan – bicí
  • Jody C. Tyler – basa
  • Josh Perrim – kytara
  • Nox Corvus – kytara, vokál

Facebook

Bandcamp

 


Zveřejněno: 28. 12. 2020
Přečteno:
246 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Pavel | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář