PUSTINA

Digital 2020, Loneravn Records / occult doom metal / Itálie

Každý den nám na e-mail dorazí spousta digitálních promáčů s prosbou o recenzi. Většinu bez pardonu mažeme, jen občas má někdo to štěstí, že něčím upoutá naši pozornost. A taky musíme mít vyřízené všechny resty týkající se fyzických nosičů. Obě skutečnosti se potkaly zkraje června – po nevím kolika týdnech jsem dopsal recenzi na poslední CD a najednou koukal na prázdný stůl. Tudíž jsem otevřel poštu a říkal si, že jestli mi něco padne do oka, dám tomu šanci. Po několika fádních záležitostech mě oslovilo spojení „occult doom from Italy“. A když se ve spojení s THE DEAD FLOWERS GRAVES objevila informace o „female vocals“, bylo jasno. Všechny uvedené atributy patří mezi mé oblíbené, Itálie, smrt, květiny, hroby… to taky není marné, jen vzpomeňme na ABYSMAL GRIEF, o kterých už jsme napsali nejednu oslavnou větu.

THE DEAD FLOWERS GRAVES existují od roku 2017 a debut „Three Dried Flowers in Her Hand“ označují jako demo. Což je potěšitelný fakt – někomu v sestavě evidentně nechybí zdravý rozum –, protože kapela postupuje jako kdysi, po malých krocích. Nahrála čtyři songy, vydala je (zatím) digitálně pomocí malého ukrajinského labelu a na Bandcampu se komplet prodává jen za 0,75 eura. A  v podstatě tím vším si získává mé sympatie.

Tím hlavním sympatizujícím prvkem by samozřejmě měla být hudba – a ani ta mi nepřijde nezajímavá. Italka a Italové (doufám, podle přezdívek, které vypadají na data narození, se národnost poznat nedá) se našli ve starodávném doom metalu a proklamovanou atmosféru budují jen pomocí základního nástrojového obsazení a zpěvu. První skladba se od začátku valí: dřevní riffy, jednoduchá rytmika a zpěv ne nepodobný dámám, které se objevovaly v sedmdesátých letech v psychedelickém rocku – nikoliv ukňouraná pobledlá víla, ale spíše čarodějnice s hlubším civilním zpěvem, žádný chrapot ani growl. „The Spirit in The House“ je vlastně úplně obyčejná písnička, která má blízko třeba k TROUBLE nebo SAINT VITUS, samozřejmě až na ten vokál. V druhé „The Moon and Her Stories“ se 19.03 prezentuje i melodičtějším hláskem, který střídá s hlubším, podobě je naladěná i muzika, takže křehčí pasáže střídají ty posmutnělé, které se nesou na vlně okultního rocku. Trochu rozverná „Caprimulgus“ zapadá do kapelního koloritu, který není jen o pomalých tempech, byť i na ta ve třetí písničce dojde. Nejsilnější dojem zanechává poslední „The Rusty Gate is Open“, která začíná o poznání promyšleněji, zamotaněji, je pestřejší i nadále, ze zemitých riffů kytara sem tam vyjede výš, zpěvačka se ale drží v nížinách. Docela by mě zajímalo, která skladba byla složená jako poslední a jakým směrem se THE DEAD FLOWERS GRAVES vyvíjí. Jestli začali tím lehce košatějším, nebo naopak tím jednoduchým doom metalem… respektive jakým směrem se vydají příště.

Zatím jsou na startu; nahráli čtyři solidní songy, které by měly potěšit staromilce, vybavili je čitelným staroškolským zvukem, nazpívala je kvalitní zpěvačka a obal či logo ctí ducha žánru i vkusně zapojeným křížem odkazujícím na hřbitovy, nikoliv k náboženství. Celkově trochu lepší průměr, na koncert bych určitě vyrazil.

Seznam skladeb:

  1. The Spirit in The House
  2. The Moon and Her Stories
  3. Caprimulgus
  4. The Rusty Gate is Open

Čas: 19:57

Sestava:

  • 19.03 – vocals
  • 21.10 – guitars
  • 13.11 – bass  
  • 06.10 – drums

ROZHOVOR

Facebook
Bandcamp
YouTube


Zveřejněno: 24. 06. 2020
Přečteno:
443 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 06. 2020 08:50 napsal/a Coornelus
doom
Occult doom metal z Itálie? To je lákadlo. Víme svoje :-) Ale za mě je tohle čistej průměr.
24. 06. 2020 08:05 napsal/a Peťan
Fajn nahrávka
Pustil jsem si to přes Bandcamp a poslouchá se to fakt příjemně. Tento typ doomu mám rád a jsem docela zvědav, s čím se Taliáni vytasí příště :)