Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

S vyhlašovatelem cen Břitva nejen o anketě reflektující dění na tuzemské tvrděrockové scéně.

Ceny Břitva byly poprvé uděleny za rok 2002 (později dodatečně i za 2001). Tehdy se objevila anketa, která reflektuje dění na tuzemské hard music scéně (metal, grindcore, hardcore, punk i ostřejší rock) a za níž stojí Ladislav Oliva, kterého snad netřeba představovat, jeho aktivity jsou různorodé a dlouholeté – nebo spíše byly. V poslední době se totiž z dění na scéně trochu vytratil… Ale Břitvu naštěstí udržel při životě. Tak si na ni pojďme trochu posvítit, a pak i na Láďu. (úsměv)

Ahoj Láďo. Na úvod bych chtěl říci, že jsem moc rád, že Břitva žije dál. Mám ankety, u nichž vidím nějaký smysl, rád, a Břitva, podobně jako v minulosti žánrové ceny Anděl, mi smysluplná připadá. Začal bych aktuálním děním – už už jsem si říkal, že letos Břitvu organizovat nebudeš, čas běžel a nic. Ale naštěstí se moje obavy nenaplnily, ale přece jen vyhlásit anketu za rok 2019 až koncem dubna mi přijde dost pozdě. Byla ve hře možnost, že Břitva skončí v propadlišti dějin? Co bylo příčinou onoho otálení?

Zahájení hlasování v druhé půlce dubna je poměrně pozdě, ale podobně tomu bylo už loni. Bude to  asi hlavně tím, že se Břitvě nemůžu věnovat úplně na sto procent, jenže zároveň ji chci připravovat v rámci možností co nejpečlivěji a nejdůsledněji. Nejvíce práce vždy zaberou přípravy orientačních seznamů vydaných nahrávek a dalších věcí, což bývá výsledek mnoha a mnoha hodin zkoumání nejrůznějších tiskovin, webů a jiných zdrojů. Pokud si někdo myslí, že ty údaje dávám dohromady průběžně celý uplynulý rok, není tomu tak. Začínám s tím až v lednu dalšího roku, navíc to dělám ve svém volném čase, takže se k tomu dostanu jen párkrát do měsíce a obvykle pouze o víkendech, takže to celé nakonec zabere dva až tři měsíce. 

Vedle toho už dlouhá léta spolupracuji s Berryho anketou Best Czech Vinyl Disk, která také startuje později než v minulosti, takže čekám i na jeho seznam vydaných vinylů, odkud doplňuji chybějící desky do Břitvy a zároveň ze svých seznamů doplňuji chybějící tituly do Berryho ankety. 

Břitva za sebou má bohatou a zajímavou minulost. Jak jsi vlastně na její zrod přišel? Vím, že jsi měl vždycky rád různé žebříčky, v magazínu Whiplash i ve vlastním fanzinu Bažina jsi zpracovával pořadí nejoblíbenějších kapel podle hlasování čtenářů… Ale organizace rozsáhlejší ankety je určitě složitější, navíc jsi začínal v roce 2002, kdy nebyly mobily a internetové služby tak běžné jako dnes. 

Celé to žebříčkování má původ už někdy v roce 1992, kdy jsem sčítal čtenářské žebříčky ve fanzinu FUCKer, který měl sice hodně malý náklad, ale žebříčků kupodivu chodilo docela dost, plus byly čerpány i odjinud, například od tehdejších spolužáků. Jinak šlo většinou o korespondenční lístky, méně často dopisy v obálce. Toto pak několik let pokračovalo v rámci Whiplasharády ve Whiplashi, odkud bylo přejímáno také do Bažiny. Jednou ve Whiplashi proběhla i čtenářská výroční anketa za rok 1998, kterou jsem rovněž sčítal já. To vše v době, kdy jsem ještě ani zdaleka neměl počítač a internet. Někdy po roce 2000 koresponďáky a dopisy doplnil dnes už asi dávno neexistující formát jakýchsi SMS e-mailů, které jsem, aniž bych tehdy měl internet či e-mail, přijímal formou SMS do mobilu. Což tehdy pro tento účel jakžtakž stačilo. 

Myšlenka ankety Břitva mě napadla v září 2002, kdy ceny Anděl zrušily většinu žánrovek, včetně kategorie Hard & heavy, takže jsem chtěl v tomto směru zaplnit prázdné místo. A protože hlavním zaměřením měla být hudba ostrá jako břitva, byl tím anketě dán její název, který je snad dostatečně úderný, výstižný, v rámci tvrdé hudby nadžánrově použitelný a za ty roky už dostatečně vžitý a osvědčený. Navíc je docela podobný názvu mého tehdejšího zinu Bažina – stejné první i poslední písmeno a stejný počet háčků i písmen. Jedinou malou nevýhodou je, že někomu se občas ty dva názvy v souvislosti se mnou trochu pletou.

Myslím, že několik ročníků se hlasovalo poštou – jak na tohle poštovní období vzpomínáš? Tehdy jsi rozesílal hlasovací seznamy v dopisech, pak i výsledky, které jsi (podobně jako ony seznamy) zpracovával do brožury ne nepodobné starým fanzinům. To muselo sežrat strašně moc času i peněz. Předpokládám, že jsi to všechno financoval ze svého, což asi málokdo ocenil…

Dva roky před vznikem Břitvy jsem od jednoho z otců Whiplashe získal starý předpotopní počítač, na kterém posléze vznikal fanzin Bažina, ale také břitevní sešitky se seznamy či výsledky. Všechny tyto věci jsem tvořil, aniž bych měl doma internet, přesto jsem veškeré ve fanzinu či seznamech obsažené informace byl schopen někde vyhledat, což je dnes něco naprosto nemyslitelného. Takto vytvořené sešitky a hlasovací lístky se pak množily na veřejné kopírce, což samozřejmě pár stovek stálo, stejně jako jejich následné rozesílání poštou. Jenže zatímco sólovým zinařům jsem posílal po jednom lístku, širším redakcím několik kusů najednou, bylo však otázkou, nakolik si to pak dotyční rozdali či přeposlali mezi sebou. Někdy ten efekt byl špatný, protože pokud jsem do Sparku poslal více než 10 kusů a pak odtud došel třeba jediný vyplněný hlasovací lístek, pak to o něčem svědčí. Skutečná pisatelská špička se však nacházela a stále nachází spíše v ostatních médiích a ty opravdu respektované osobnosti naštěstí většinou hlasují.  

Od roku 2006 se hlasovalo hlavně elektronicky, prostřednictvím webzinu Abyss, kde jsi tehdy působil, případně e-maily, formou SMS, ale pár dopisových účastníků se taky našlo. Znamenalo hlasování hlavně přes internet zjednodušení zpracování došlých hlasů, nebo jsi to počítal pořád stejně, předpokládám ručně?

Klasickou e-mailovou adresu jsem si založil až v prosinci 2006, což od daného ročníku umožnilo příjem hlasování touto formou, respektive z formuláře na Abyssu, jenže tehdy jsem stále ještě neměl doma pořádný počítač, takže jsem často chodil do veřejných internetových provozoven, kde jsem si veškerá došlá hlasování musel vytisknout a teprve doma je pak spočítat. Ovšem v malé míře tehdy ještě přetrvávalo i hlasování klasickými dopisy. Takto vše probíhalo celé 3 ročníky ankety, protože teprve až od prosince 2009 mám doma počítač s internetem a e-mailem. Jenže přestože k došlým hlasům mám posledních 10 let snadný přístup, samotné sčítání celých těch bezmála 20 let probíhá víceméně pořád stejně, tedy ručně propiskou do sešitku, který mám rozdělený podle kategorií a kde během hlasování neustále průběžně přičítám všechny došlé žebříčky. Po skončení hlasování vše ještě jednou kontroluji a přepočítávám, poté zaznamenané údaje hodím do počítače, kde na základě počtů bodů nejprve vytvořím soupis nominací a následně i přehledy konečných výsledků. 

Další fáze nastala, když jsi spustil samostatný web Břitvy, už ani přesně nevím, který to byl rok a jsem líný to hledat, ale ty určitě přehled máš. Tato situace – vlastní web – trvá dodnes, stejně jako možnost hlasovat pomocí webového formuláře nebo e-mailem. Za jakých okolností ke vzniku samostatného webu došlo? 

Břitva měla několik let svou vlastní podsekci na Abyssu, což bylo dáno právě tím, že jsem tam psal, ale byť si to tehdy někdo mohl myslet, rozhodně nešlo o ceny tohoto webu. Šlo pouze o důsledek osobního zájmu o věc ze strany Štěpána Šimka a posléze Viktora Paláka, kteří se oba tehdy podíleli na organizaci, respektive ŠŠ hlavně skrze web a VP hlavně skrze koncerty. Jenže v listopadu 2010 vyvrcholil dlouhodobý rozkol mezi jmenovanými, kdy VP spolu s většinou ostatních opustil Abyss a následně založil Aardvark. Já osobně jsem sice ještě pár let fungoval na obou webech, ovšem již měsíc po uvedeném rozkolu oba jmenovaní chtěli rozlousknout otázku Břitvy a mě tak postavili do pozice nutné volby jednoho z nich. ŠŠ si chtěl Břitvu ponechat, protože ji považoval za vysoce prestižní pro celkovou tvář Abyssu, zatímco VP hodlal nadále pomáhat s koncerty a přislíbil tvorbu samostatného webu Břitvy. Přestože ŠŠ mě v telefonu srdceryvně přemlouval, ať s Břitvou zůstanu u něj, větší perspektivu jsem cítil z VP a dal proto přednost jemu. Dotčený ŠŠ rázem přestal Břitvu považovat za pro sebe vysoce prestižní a celou její podsekci z Abyssu okamžitě smazal. A o něco později z iniciativy VP skutečně vznikl nejen Aardvark, ale i samostatná webová doména Břitvy. 

Tuším, že v organizaci Břitvy a vyhlašování výsledků byli nějak namočení i MetalGate – tahle spolupráce spočívala v čem? Vím, že se tehdy trochu řešilo, že si MetalGate budou „přihřívat vlastní polívčičku“, ale já jsem si to nemyslel... Trvá ještě spolupráce s MG, nebo skončila, případně proč?

Někdy začátkem roku 2013 mi Viktor Palák oznámil, že kvůli vážnému zdravotnímu problému se sice ještě zaručí za chystané koncertní vyhlášení, ovšem sám se jej nezúčastní a poté Břitvu opustí. Což v překladu znamená, že své aktivity přemístil k cenám Vinyla, jež více vyhovují jeho vkusu. Začal jsem tedy hledat nového břitevního partnera a protože jsem coby porotce byl přizván na finále soutěže MetalGate Massacre, využil jsem možnosti a oslovil tým MetalGate. V červenci 2013 jsem je osobně navštívil v Praze, kde jsme se domluvili na širší a to nejen břitevní spolupráci, jež kromě  vyhlašovacích koncertů obsahovala i zbrusu novou verzi webu na původní adrese nebo výrobu cen. Pozitivní přínos MetalGate pro Břitvu byl a stále je značný, na čemž nic nemění ani skutečnost, že břitevní koncert nakonec pořádali pouze dvakrát. Přestože hned na tom následujícím hrálo trio jejich kapel, pořádat už jej nechtěli. Ve dvou věcech však spolupráce nadále trvá, protože MetalGate nadále patří doména webu a stále jsou to oni, kteří zhotovují předávané ceny. Veškerá koordinace probíhá převážně na dálku, protože osobně se s nimi vidím jen jednou ročně na Czech Death Festu, kde bývám v jejich stánku. Což však žel znamená, že letos je patrně nepotkám vůbec. 

Zapeklitá otázka možného vnímání „přihřívání vlastní polívčičky“ se tehdy v létě 2013 intenzivně řešila, oni zpočátku chtěli ze samotné ankety vycouvat, tedy aby se pro ně nemohlo hlasovat, jenže poté, co dokonce i přímo ty osobně jsi to tehdy na Brutal Assaultu označil za naprostý nesmysl, byli v anketě ponecháni. A přestože již tehdy dosahovali a stále dosahují těch nejvyšších příček, přímo mně osobně nikdo nevmetl do tváře, že by za tím viděl cokoli nekalého, byť soukromě si leckdo může myslet ledacos a třeba to neřekne naplno. Jenže každý normálně uvažující člověk s přehledem o české tvrdé scéně snad chápe, že pokud se MetalGate a jejich vydaná alba či jiné aktivity umisťují vysoko, tak je to nejenže zasloužené, ale hlavně je to dáno názorem hlasujících a nikoli nějakými zákulisními tlaky. Jak už jsem zmínil, MetalGate nejenže nikdy nechtěli výsledky ankety ovlivnit ve svůj prospěch, ale naopak to byli spíše oni, kteří v počátku spolupráce chtěli sami sebe z ankety zcela vyřadit, tedy právě proto, aby předešli možným pochybovačným hlasům. 

Tohle se ostatně řešilo už vícekrát. Už před dávnými lety jsem ohledně pořádání Břitvy naťukával Tomáše Preka, tedy Redblack v jeho nejlepší éře. On nechtěl právě kvůli těmto věcem. A třeba před pár lety mi naznačil Peter Beťko z DOOMAS a Gothoom, že by něco na způsob Břitvy rád udělal na Slovensku, jenže současně vyjádřil právě obavy tohoto druhu. 

V průběhu let se výrazně měnil počet hlasujících, opět jsem to nehledal, ale řekl bych, že počet aktivních účastníků ankety postupně klesal a z nějakých osmi až devíti desítek hlasujících spadl na zhruba polovinu. Asi je zřejmé, čím to je – ubývá aktivních lidí, hlavně v mladší generaci. Má na tebe pokles zájmu vliv – působí ti demotivující pocity?

Ano, počet hlasujících v průběhu let převážně neustále klesá, ale v tom nevidím žádný zásadní problém. Většina těchto řekněme odbornějších cen je na tom podobně. Například v cenách Vinyla bývá počet hlasujících víceméně podobný a v žánrových Andělech hlasovalo ještě méně osobností. Naproti tomu v anketě Best Czech Vinyl Disk běžně hlasuje zhruba dvojnásobný počet lidí, ale to je do značné míry dáno odlišným charakterem této ankety, kde může hlasovat víceméně kdokoli, kdo má alespoň nějaké povědomí o vinylech, zatímco v cenách Anděl, Apollo, Vinyla a Břitva nemůže hlasovat kdokoli, ale pouze oslovení jedinci. Ale každopádně souhlasím s tím, že aktivně píšících lidí spíše ubývá a že nově oslovených pisatelských objevů typu Michala Kávy není mnoho. 

Nižší počet hlasujících bývá prospěšný ohledně kvality výsledků, protože existuje nebezpečí, že čím více lidí v nějaké anketě hlasuje, tím více ta anketa má tendenci mířit někam do mainstreamu, což pro Břitvu není optimální cesta. Kdyby se Břitva otevřela veřejnosti, mohl by v ní hlasovat kdokoli a šlo by třeba o stovky lidí, tím více by stoupala pravděpodobnost, že anketu ovládnou kapely jako KABÁT, ARAKAIN, DYMYTRY, DOGA či ŠKWOR, což pro celkový charakter Břitvy jistě není žádoucí. Kapely tohoto typu jistě nejsou vyřazeny, tu a tam se v Břitvě okrajově mihnou a třeba ARAKAIN už v minulosti párkrát oceněn byl, ale přece jen platí, že Břitva není žádný rockový či metalový byznys a její prvořadé zájmy jsou někde jinde, tedy spíše hlouběji. 

Myslíš, že v zájmu o hlasování může hrát roli i to, že je v Břitvě hodně kategorií a někoho může odradit přemýšlení o spoustě vydaných nahrávek různých charakterů (plnohodnotné album, mini, neřadové…), objevech, koncertech, firmách, knihách, klipech, médiích? Když to chce potenciální respondent udělat poctivě, zabere mu to docela dost času...

Samozřejmě, celé to množství kategorií, vyplňovaných položek a vůbec obsáhlost seznamů může být pro leckoho demotivující, tedy že na to hlasování nemá čas a nechce se mu do něj. Jenže to se asi nedá nic dělat, protože Břitva byla vždy založena na principu většího přehledu o dění na scéně, znalosti nahrávek a schopnosti z toho všeho vybrat to nejlepší. Na druhou stranu, není přece nutné vyplňovat vše. Kdo má menší přehled či na to nemá čas, může vyplnit aspoň něco. 

Břitva není žádná jednoduchá klikací anketka, nikdo si v ní nemůže naklikat výhru sobě samému, ani k tomu nemůže přes Facebook nabádat své fanoušky, i když minimálně jeden naprosto zoufalý pokus tohoto druhu jsem v nedávné době zaznamenal. V Břitvě si takto nikdo nenakliká nic, což je však jedině dobře, protože pojetí ankety je záměrně poněkud náročnější a nároky na hlasující jsou mnohem vyšší než u facebookových či jiných veřejných anket. 

Mění se i formy prezentace výsledků – teď nemyslím zveřejnění žebříčků, ať to bylo na papíře, nebo později na webu, ale koncertní, případně rozhlasové vyhlášení. Těch koncertů byla celá řada, účast různá, často se pak psalo, že samotné vyhlašování moc lidí nezajímalo, radši šli na pivo. 

Během let 2003 až 2017 proběhlo přesně 20 břitevních koncertů se souhrnnou návštěvou něco málo přes 2000 platících osob a celkovými náklady blížícími se částce odhadem až půl miliónu korun. Naštěstí tyto náklady ani zdaleka nebyly pouze moje, velká část z nich se vrátila a mnohé koncerty dopadly výborně, především ten před 10 lety s návštěvou 213 lidí a bilancí 13 tisíc korun v plusu. Ale byly i výrazné propadáky, hlavně těch 20 lidí v Ostravě před 15 lety. Přičemž z těchto 20 akcí jsem přímo já osobně na vlastní pěst pořádal některé v prvních letech a pak už jen jedinou roku 2016. Jinak byli pořadatelé různí – opakovaně Martina Kurtinová, Viktor Palák či MetalGate, ale některé starší ročníky pořádaly přímo dotyčné kluby, naopak ten poslední byl akcí kapely ARCH OF HELL, kde Břitva byla pouze jako host nebo řekněme doplněk programu. 

Mimochodem, po dvouleté éře MetalGate jsem kontaktoval další osoby, ale opravdový zájem nikdo z nich neprojevil. Specifickou výjimkou byl ale sám velký Shindy. Někdy v únoru 2016 mi zavolal a vedl jsem s ním hodinu a půl trvající hovor, kdy on přislíbil jistou pomoc, ale zároveň chtěl v této věci zůstat v ústraní. Nechal vytisknout plakáty a přímo na Břitvě mi předal 10 tisíc v bankovkách pro případ prodělku a zaneprázdněně zase odjel, aby se po chvíli do klubu vrátil a převzal ceny pro Brutal Assault. A protože po slevách ze strany kapel se koncert podařilo finančně ukočírovat na nulu a žádný prodělek nebyl, tak jsem mu těch 10 tisíc zase vrátil. Byla to od něj šlechetná pomoc, ale bral jsem ji jako něco jednorázového, co nelze opakovat každý rok. 

S tím přístupem publika to tak nějak obvykle bylo. Když dohrála kapela, lidi odešli na bar nebo ven a vrátili se až tehdy, když uslyšeli další kytarový hukot. Takže kapely sledovalo třeba 100-150 lidí, ale samotné vyhlášení cen asi 20-40 jedinců. Jistě je nutné respektovat, že lidi chodí na koncerty kvůli kapelám, nikoli kvůli nějakému předávání cen. 

Na té poslední koncertní Břitvě jsem navrhl největší světové kapele MALIGNANT TUMOUR, že by se jim cena v rámci jejich uvedení do Galerie legend předala uprostřed jejich vystoupení. Oni ale nechtěli nijak narušit svůj koncert, odmítli to a místo toho, aby cenu převzali před důstojnou stovkou diváků uprostřed hraní, ji raději převzali později před nedůstojnou hrstkou lidí. Na druhou stranu, byli to právě oni, kteří na Břitvu opakovaně přinesli vtip a humor, protože některá jejich převzetí jsou nezapomenutelná. Především to, kdy o dva roky dříve na Břitvě sice nehráli, ale přesto z hlavního města Ostravy vážili cestu do Brna, aby cenu za svůj sportovně laděný videoklip mohli převzít v cyklistických dresech a s koly přes rameno.

V posledních letech se to řeší na rádiových vlnách, což znamená méně organizačních a dalších starostí? Byl bys pro návrat břitevních koncertů?

Vyhlášení skrze pořad Petra Korála na Radiu Beat pochopitelně znamená mnohem méně veškerých organizačních starostí. Je pouze nutné dodat mu včas všechny základní výsledky, aby on mohl vybrat skladby a sestavit z nich pořad. Akorát je menší nevýhodou, že vše musí být přizpůsobené ryze metalovému zaměření daného pořadu, což je trochu zkreslující, ale pořád je to lepší alespoň takto než nijak.

Případnému návratu k tradici břitevních koncertů se rozhodně nebráním, ovšem jen za předpokladu, že je bude pořádat někdo jiný než já. Pokud má někdo o tohle zájem, může mi napsat a můžeme to probrat. Přímo já osobně ty koncerty dělat nebudu. Nemám na to čas, nemám na to prachy a nejsem schopen zaručit, že pokud nějaká kapela bude chtít třeba 6 tisíc a v případě slabé návštěvy bude na nich trvat, že je skutečně dostane. Mnohé kapely v minulosti trochu slevily a třeba PERFECITIZEN nakonec nechtěli ani korunu, ale to byla spíše výjimka. A nechť na mě nikdo nezkouší fráze typu „riziko podnikání“ a podobné kecy, protože Břitva není žádné podnikání a nejsem ochoten kvůli ní podstupovat s podnikáním související finanční či jiná rizika. 

Nejsem už zvědavý na to, aby lidi chrstali pivo na pódium a technika pak vypověděla službu. Nebo aby člen jedné kapely fyzicky napadl zvukaře a ten pak vyhrožoval předčasným odchodem. Nebo aby kapela zajišťující aparaturu to krátce před akcí odvolala a po mně coby nemuzikantovi se pak chtělo, abych zajistil jinou. Nebo aby jisté kapele těsně před hraním selhala technika a s nejistým výsledkem ji hodinu opravovala. Nebo aby si bubeník jiné kapely den předtím zlomil nohu, já se to dověděl až v den Břitvy ráno a pak na poslední chvíli sháněl jinou kapelu. Nebo aby člověk z další kapely po koncertě přišel za mnou se slovy „okamžitě naval pět a půl litru, nebo ti dám do držky“. Nebo aby jistá moderátorka musela být do večera pracovně v rádiu v Ostravě, odkud se pak svižně řítila do Brna, aby stihla i moderování Břitvy. Nebo aby vlak, kterým jsem do Brna jel, kvůli bouřce hodinu stál někde v Bedihošti a já tak málem ani nedorazil včas na místo. Nebo aby někdo kapele před klubem poškodil sklo auta a volala se k tomu policie. Tohle všechno se skutečně stalo. 

Jak vnímáš prestiž cen Břitva po takřka dvaceti letech jejich existence?

Otázku prestiže Břitvy si lze asi nejlépe vykreslit na několika konkrétních případech a příhodách. Možná nejlepší doba započala v éře Viktora Paláka, kdy se o Břitvě mluvilo v pořadu Madhouse na Óčku či psalo ve Sparku, a kdy na koncert před 10 lety dorazili i jedinci, kteří patrně nabyli dojmu, že jde o něco prestižního, kde by neměli chybět. Takové to metalové stádo, pro které jsou vrcholem poznání kapely typu NIGHTWISH či DYMYTRY, festivaly typu Masters Of Rock a časopisy typu Sparku. Mám pocit, že dokonce tehdy přijela i nějaká holka z Mladé Boleslavi, která 2 roky předtím vyhrála sparkovskou soutěž Rock Girl. Jedna pisatelka dokonce napsala report pro nějaký dávno zaniklý web, kde se přiznala k tomu, že o kapele FORGOTTEN SILENCE dosud nikdy neslyšela. Načež stádoví rockeři a metalisti zjistili, že Břitva pro ně není až tolik nóbl akce, kde by se nutně museli vystavovat, příště už zase nepřišli a raději šetřili na Masters Of Rock. 

Ta vrcholná éra Břitvy se pak ještě stabilizovala v éře pořadatelství MetalGate, zatímco od té doby to jde z kopce. Před 5 lety došlo k tomu, že časopisy Spark a Fakker! měly dvě nepříznivé nominace v rámci Zklamání roku, což šéf Sparku nepobral, hlasující nazval elitářskými a zakomplexovanými publicisty a oznámil, že už Břitvě nehodlá poskytovat jakoukoli publicitu. Takže od té doby Spark Břitvu totálně ignoruje. Jeden z jeho postarších ostravských redaktorů slavného novinářského jména to později korunoval v úvodníku pro „rockové Bravo“ Fakker!, kde předstíraje mladého pisálka a skrytý za pseudonymem kubánského vraha psal o tom, že hlasující v Břitvě se nemyjí a žerou psy. Ve stejné době, jen pár měsíců před svou tragickou smrtí, mi napsala Apačka z Full Moonu, tedy tiskoviny ze stejné mediální skupiny, která se naopak Břitvy zastala, pro ty dva uvedené časopisy negativně hlasovala rovněž a doplnila o nich hodně nelichotivé věci.          

Roku 2011 v rámci Břitvy vznikla Galerie legend, kde mezi prvními uvedenými byl ARAKAIN, který zrovna měl koncert v nedaleké Kuřimi a podařilo se domluvit, že pánové si odtud na chvíli odskočí do Brna na Břitvu. Aby to šlo hladce a rychle, zmíněné vyhlášení bylo operativně zařazeno krátce po jejich příjezdu. Když vyhlašující mistr světa Robert Šimek z MALIGNANT TUMOUR oznámil, že do Galerie legend vstupuje ARAKAIN a pozval pány na pódium, diváci pod ním se začali zjevně smát a pošklebovat, protože samozřejmě nepředpokládali, že by se na malé akci se stovkou lidí mohl objevit někdo takový. Když pak na pódium napochodoval kompletní ARAKAIN, pošklebovačům pod pódiem se výraz tváře náhle proměnil ve zmrazený úžas. Jindy pro tutéž cenu dorazil třeba Petr Štěpán z HNF a XIII. STOLETÍ nebo Horyna a Adámek z VITACITU.

Když roku 2014 tutéž cenu obdržel CITRON, což bylo asi rok a půl před tím nechutným rozkolem, tak pro změnu dorazili pánové Michalík, Bartoň a Šperl, Vlasák alespoň zavolal, zatímco Pařízek se vůbec neobtěžoval s jakoukoli reakcí. Ve stejném roce však došlo k nemilému trapasu, kdy na Břitvu byl koncertně pozván HYPNOS a o něco později jsem Brunovi napsal, že při této příležitosti bude do Galerie legend uveden KRABATHOR. Jeho reakcí bylo, že odmítá přebírat jakékoli ceny, ale více jsme to neřešili. Doufal jsem, že si to třeba ještě rozmyslí. Přímo na místě to ale zopakoval, nepomohlo ani naléhání Petra Korála a vše završil Igor Hubík z ROOT, který jednoznačně prohlásil, že jakékoli ceny v metalu jsou blbost. Petr Korál tedy z pódia oznámil ocenění pro KRABATHOR, ale Bruno zůstal v zákulisí, což asi pro všechny přítomné byla prapodivná a nepříjemná situace. Paradoxní bylo, že když o dva roky později stejné ocenění dostal ROOT, tak Hubík s celou kapelou na pódium přišel, protože svatý otec Big Boss naopak ceny přebírá rád.  

Ovšem naprostý vrchol předvedl mladej Urban z DYMYTRY, který mi dotčeně napsal v létě 2014 po vydání recenze na Fobii, diskuzně jsme se dostali až k Břitvě a on vyjádřil zděšení, že hlasující preferují kapely jako INSANIA, ASMODEUS či GRIDE. Ty jeho největší perly stojí za to ocitovat: „...ale pak tu jmenuješ kapely jako Insania, Asmodeus, Gride atd. tak to je něco čemu nerozumím a absolutně s tebou nesouhlasím. Co si o tom mám myslet, v případě, že zmiňujěš kapely jako insania, grinde, asmodeus a podobný kapely. Tak kde je pomyslná laťka směšnosti, trapnosti a buranovství? ...co si mám myslet o recenzetovi a všech anketách a soutěžích, který si zmiňoval? Kdo to hodnotí, lidi kterým se líbí takové kapely? Tady jsi mě trochu zklamal, neříkam, že hrajeme mozarta s bachem a pink floydama…ale asmodeus…?“ Tak pravil Dymo z DYMYTRY. 

Na Břitvě taky jednou došlo k tomu, že Viktor Palák se zeptal Honzy Toužimského z ARAKAINU, jestli vůbec zná kapelu INSANIA. Toužimský se dlouze zamyslel a pronesl něco v tom smyslu, že ten název už někde slyšel. Takže tolik ohledně přehledu rockových hvězd o dění pod nimi. 

Jak se díváš na další ankety, které se otírají o tvrdší hudební žánry? Já jsem vždycky rád zahlasoval do žánrových Andělů a docela mě mrzelo, jak se na tuhle anketu dívala řada muzikantů, hlavně z hardcore/punk scény. Ti lidi vůbec netušili, jak žánrové ceny fungují, kdo hlasuje, vadil jim pořadatel, který byl div ne satanáš. (úsměv) Vysvětlování, kterého jsme se myslím zrovna my dva občas zhostili, nemělo valného smyslu… A skon žánrových cen mě zamrzel – co tebe?

Pokud jde o hardcoristy, Filip Fuchs z Hluboké orby a SEE YOU IN HELL mi už před mnoha lety psal jízlivé dotazy typu, jestli je Břitva po koncertním fiasku definitivně mrtvá, nebo jestli si dám s tou stupidní anketou konečně pokoj. Na druhou stranu, když se právě SYIH o několik let později jasně vymezili vůči své nominaci na Anděla, bylo to naprosto logické a pochopitelné, stejně jako tehdy či později od dalších kapel. A to i přesto, že některé ty kapely si to možná vyložily špatně či nepřesně, protože ty ceny či nominace nedostaly od protagonistů andělského byznysu, ale spíše od lidí z dané žánrové oblasti, tedy hlavně z punkových fanzinů či webzinů, byť současně je jasné, že to celkové andělské zastřešení mohlo leckomu vadit. Punková kategorie v rámci cen Anděl působila poněkud divně, zatímco ta metalová přece jen o něco smysluplněji. Žánrové ceny v rámci Andělů  fungují pořád, akorát byly žánrově ořezány a překopány natolik nešťastným způsobem, že pro tvrdé žánry do značné míry ztratily svůj někdejší smysl.      

Další pěkná anketa je ta o nej… tuzemský vinyl roku, kterou pořádá Berry na portálu Vinyl Disk Musick. Opět s chutí hlasuji a sleduji výsledky a těší mě, že většinou uspějí kapely či jedinci, kteří tvoří muziku hlavně pro radost, pro mainstreamové interprety, byť jim v posledních letech vychází jedna deska za druhou, skoro nikdo nehlasuje. Je ta samozřejmě dáno okruhem fanoušků Berryho stránek, labelu či shopu, ale i tak fajn…

Způsobem hlasování trochu jiná anketa, čili pro nikoli uzavřenou, ale otevřenou množinu účastníků. Zároveň anketa sice bez cen, ale s naprosto přirozenou prestiží, s níž rád okrajově spolupracuji. 

Další ceny, Vinyla, jsou pro mě nečitelné. Je to jistě dané hudebním vkusem, který se u mě pohybuje od rocku po metal, s převahou metalu a hardcoru, o alternativní scénu se příliš nezajímám a řada těch, kteří ve Vinyle uspěli, mě vůbec neoslovuje. Ta anketa na mě působí poněkud intelektuálně, možná až elitářsky, hlasuje omezený počet spřátelených osob… Co si o ní myslíš ty?

Jediné ceny, v nichž nehlasuji, neboť nejsem osloven. Ale každopádně vysoce hodnotné ceny, kde vítězí výhradně kvalitní nahrávky či počiny, byť převážně jen v rámci alternativního rocku, folku nebo elektroniky, tedy v prostoru daném prioritami hlasujících z Radia Wave, Full Moonu a jiných podobně zaměřených médií. Kam oni nedohlédnou, tedy za jejich obzorem, pak jejich nominační opomenutí dorovnávají ostatní existující ceny. 

Nedá mi to a zeptám se na tvé současné (ne)aktivity. Svého času jsi psal do řady médií, tištěných i internetových, dlouho pro Whiplash, který se úplně vytratil, pak pro Abyss, který taky skončil, následně na Aardvark, který v poslední době spíše nefunguje než funguje, přispíval jsi i na Fobii… Pod nějaký článek ses nedávno podepsal jako „dosluhující pisálek na konci sil“. Mně se tvé jasné vyjadřování líbilo, teď mi tvé články hodně chybí... Takže v jaké pisálkovské kondici se nacházíš a proč? Dá se čekat nějaký restart?

Aardvark se v posledních letech propadl do kolektivní nečinnosti, kdy o většině takzvané „redakce“ jsem už mnoho let neslyšel a dokonce i samotný Viktor dal přednost jiným médiím. Poslední dobou jsem tam napsal jen něco málo nekrologů a výsledků hudebních cen. Jinak mě přepadl pocit, že vše,  co jsem chtěl napsat, jsem už dávno napsal. Nevím, co bude dál, a zda v této věci ještě vůbec něco bude. Jiné své aktivity v hudební oblasti jsem už asi víceméně ukončil a veškerou svou pozornost soustředím na Břitvu, přičemž psaní článků je pořád ještě otevřené, ale spíše asi nějakou jinou než tradiční formou. Hudbu stále poslouchám velmi intenzivně, originální hudební nosiče si pořizuji pořád jako kdysi, ba dokonce v takové míře, že je nekupuji po kusech, ale spíše po kilech. Tak třeba vinylových LP desek jsem si loni pořídil asi 90, což jsou v průměru skoro dvě desky týdně. Letos zatím 30 desek, takže tempo nijak nepolevuje. Ani je pak nestíhám všechny poslouchat a k mnohým z nich se průběžně dostávám se zpožděním i několika měsíců.       

A co Břitva, přežije rok 2020?

Největším problémem cen Břitva je to, že je pořádám já, a nejvíce by jim prospělo, kdyby je raději pořádal někdo jiný, tedy hlavně schopnější a iniciativnější. Ale nikdo takový buď neexistuje, nebo se dosud neozval. Znovu ale zopakuji, že dveře do Břitvy jsou otevřené a pokud má někdo skutečný zájem, může se mi ozvat. Případnou pomocí však nemám na mysli to, že někdo pomůže s nějakou     drobností a celý zbytek bude na mně. Mám na mysli kompletní organizaci vyhlašovacího koncertu. Současně nehledám nikoho, kdo udělá akci na zakázku a pak suše pošle fakturu s datem splatnosti, ale spíše někoho, kdo má případně nutkání něco takového konat jako věc svého bytostného zájmu. Tedy že mně zůstane vše spojené s anketou, tedy příprava hlasování, tvorba seznamů, sčítání hlasů či sestavení nominací a výsledků, zatímco někdo jiný může obstarat vše související s koncertem, čili zajištění klubu, kapel, aparatury, propagace a dalších věcí. Protože pokud jde o ty břitevní koncerty, já jsem si tímhle vším intenzivně prošel a už to mám za sebou. 

Smutné je už jen to, že za poslední 4 roky jsem do Břitvy neinvestoval téměř ani korunu, tedy když nepočítám drobné poštovní výdaje na zaslání několika málo cen. Všechny ostatní výdaje včetně provozu webu či výroby cen jsou už 6 let věcí MetalGate, bez nichž by na tom Břitva byla ještě mnohem hůř. Někdo si třeba může myslet, že správně bych měl do Břitvy každý rok nasypat aspoň 50 litrů, abych zvedl její prestiž a rozvoj, jenže to je nesmysl, to by bylo jako sypat ty prachy do černé díry. Současně totiž platí, že můj veškerý příjem z pořádání cen Břitva za poslední 4 roky je čistá nula. Takže i hajzlbába za minutu práce vydělá více peněz, než kolik jsem já za 4 roky vydělal Břitvou. Někdo může tvrdit, že když na to nemám nebo když to nenese prachy, tak ať to nedělám, jenže s tímto pofidérním přístupem by asi mnoho kultury nepřežilo. Samozřejmě, mistr světa Šimek z největší světové kapely MALIGNANT TUMOUR mě už před mnoha lety informoval, že všechno dělám blbě, a chvástavě dodal, že on jako mistr světa by to dělal stokrát lépe. 

Každopádně, ani ve své nynější ořezané podobě Břitva nemá důvod končit. Nijak ji neohrožuje ani nouzový stav kvůli šíření koronaviru, protože žádný koncert se stejně nechystal ani nechystá, a kde není koncert, netřeba řešit nejen šmejdy typu OSA, ale ani roušky, rozestupy nebo limity počtu návštěvníků. Je samozřejmě velmi smutné, kolik nejrůznějších koncertů a festivalů letos vůbec neproběhne, stejně jako veškeré a často až existenční problémy, které ohrožují mnohé pořadatele, promotéry, kluby a někdy i kapely. Břitvu však naštěstí nic takového neohrožuje, proto se letošní ročník neruší, ani se neodkládá na příští rok.

Břitva má paradoxně velkou výhodu nejen v tom, že už pár let nefunguje coby živá akce, ale také proto, že nejde o žádnou podnikatelskou činnost a není existenčně závislá ani na příjmech, ani na reklamě, nemluvě o sponzorech, dotacích či grantech, stejně jako není nijak závislá na čtenářích, divácích, posluchačích či návštěvnících. Což sice neznamená, že by Břitva byla dobře zabezpečená a v tomto směru soběstačná, ale spíše je natolik finančně nenáročná, že může fungovat jak zcela bez příjmů, tak i bez velkých výdajů. Břitva není žádný byznys ani šoubyznys, není ničí obživou a není součástí hudebního průmyslu. Skrze Břitvu se neuzavírají žádné obchodní smlouvy, stejně jako se nic nenabízí a neprodává, proto se jí nijak netýká ani EET, ani DPH či jiné daně, protože kde nejsou žádné příjmy, tam ani estébák Bureš nebere. 

Přestože se to někomu může zdát divné, směšné či dokonce nedůvěryhodné, Břitva neexistuje proto, aby vydělávala prachy, ale hlavně kvůli tomu, aby s podporou všech hlasujících oceňovala českou tvrděrockovou kvalitu a aby tak činila pokud možno v co nejširším subžánrovém i subkulturním spektru. Na skutečný rockový byznys jsou u nás jiní experti, jako třeba citronový vypravěč pohádek z pařezové chaloupky a pár dalších chodících kalkulaček.

Závěrem bych chtěl vyjádřit respekt všem, kteří za těch téměř 20 let Břitvě nejvíce pomohli. Jsou to hlavně Martina Kurtinová, Viktor Palák či grafik Jakub Tomša, kterého jsem snad ani nikdy neviděl. Stále jsou to Petr Korál, Chymus, Michail Fabien a tým MetalGate, v minulosti pak Ondra Šebestík, Renhule Valešová nebo brněnský klub Melodka, kdysi dávno kupodivu i ten ŠŠ a mnoho dalších. Nelze sice tvrdit, že bez těchto všech by Břitva nebyla, ona by možná existovala i bez nich, ale díky těmto všem měla občas tendenci vypadat o něco lépe. 

britva@email.cz
http://www.cenybritva.cz/


Zveřejněno: 10. 05. 2020
Přečteno:
3442 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

20. 06. 2020 13:39 napsal/a dwave
Břitvy žádná škoda nebude, jednou se tam tahá politika, to nikdy už lepší nebude. Stejně tak nejmenovaný festival i přes významné ztráty zase příští rok pojede propagaci Antify, veganství, Sea Shepperd, Amensty Internacional a podobné šílenosti, kteří využívají ke svému cíli násilí. Možná ti nejhorlivější novodobí svazáci dostanou klíčenku a podobné propagační materiály, rozhovor pro Seznamzprávy či Respekt.
30. 05. 2020 14:01 napsal/a Devue
Břitva je snad nezbytečnější anketa na metalové scéně. Myslel jsem, že konečně skončila v propadlišti dějin, ale podle rozhovoru to pana Olivu stále baví.:)? Jednou jsem měl možnost navštívit vyhlášení výsledků, kde jsem si udělal vlastní názor na prestiž této ankety. Na pódiu se tenkrát klátil naprosto ožralý ŠŠ, který jako moderátor ani nebyl schopný přečíst jména jednotlivých interpretů. Jedná smysluplná anketa byla svého času na Mortem zina, škoda že tento skvělý webzine již nefunguje.
12. 05. 2020 17:46 napsal/a DarthArt
Chápu Láďu i Bruna
Velmi zajímavý a přínosný rozhovor, jaké na Fobii umíte brilantně. A hned ze začátku gratuluju k novému designu, Fobii mám rád a novou grafiku už to chtělo. Mám radost. Teď k tématu. Ládi Olivy si nesmírně vážím, jeho objem i kvalita práce je obdivuhodná a moc takových lidí není.. Klobouk třikrát dolů. Na druhou stranu ale chápu i toho Bruna - osobně taky nesleduju tyhle ankety, vždycky je to porovnávání lepšího/horšího, a vyhlašovat vítěze v jakémkoli druhu umění je podle mě blbost. Kdybych něco takového vyhrál já, možná bych to šel převzít ze slušnosti, abych neurazil ty, kteří tomu věnují čas, ale vůbec by se mi nechtělo. No a Bruno si asi řekl, že nebude pokrytec a nebude se tam tvářit radostně, když se v takových věcech cítí nesvůj a nedávají mu smysl. Stejně jako je celkem jedno, jestli Honza Toužimský zná Insanii ... jak ovlivní jeho vystoupení na cenách, jestli ji zná nebo nezná? Já znám Insanii od začátku devadesátek a v době, kdy jsem ji miloval, žádný ceny nedostávala. Teď jde už trošku mimo mě a ceny naopak dostává pravidelně, což mi osobně vzhledem k jejich legraci z autorit přijde trochu absurdní. Ale jestli z toho mají jejich fanoušci nebo oni sami radost, je to v naprostém pořádku. Takže za mě, že se anketa dělá, je skvělá věc, jenom mně osobně to příliš nedává smysl. Ale lidí s opačným názorem je zcela jistě mnohem víc. Láďovi k Břitvě a redakci k Fobii i nadále držím palce!
12. 05. 2020 13:28 napsal/a Bhut
skvělá práce
Opravdu výtečný a výživný rozhovor. Kdybych měl energie jako cca před pěti lety, tak bych se do toho pořadatelského ranku obul. Dnes už se to všechno štěpí na více směrů a pořádně nestíhám ani pisálkovství pro domovskou bandu ozvěnářů. V každém případě věřím, že Břitva ještě nějaký čas potrvá. Nejen, že mě baví studovat výsledky a zároveň i studovat podklady k hlasování, ale líbí se mi i objevy, které díky anketě učiním, jelikož občas prostě něco uteče, ať už se člověk dívá sebe líp.
11. 05. 2020 22:58 napsal/a RopoThámo
Ave
Pánové klobouček dolu, skvělé čtení! Od srdce, bez skrupulí ... každý kdo něco na scéně dělá, ví, jak bolí různé kecy chytráků, jak bolí ztráty, riziko a také nezodpovědnost ... Láďovi držím palce i převtělené Fobii!;-) ps: ...pohádky z pařezové chaloupky také nežeru ....směji se této geniální metafoře ještě teď:-) Držte se!!!;-)