Nejbližší koncerty
  • 22. 09. 2020Osud žen bez domova nám není lhostejný. Proto jsme uspořá...
  • 26. 09. 2020Selfexile, Narcoleptic, Ytivarg, Shampoon Killer, Incarna...
  • 26. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: ETERNAL EVIL - bl...
  • 26. 09. 2020Hrají: ZNOUZECTNOST ( Plzeň ), NAŠROT ( Havl. Brod ), ATO...
  • 26. 09. 2020Po vydařeném letním blackmetalovém večírku jsme se rozhod...
  • 27. 09. 2020Koncert skupin POWER 5, MY PUSE a THE PANT. Akce je v ned...
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
DARK GAMBALLE

Digital 2020, vlastní náklad / melancholic black metal / Česko

Od začátku letošního roku se množí e-maily typu „jsem XY, provozuji jednočlenný projekt, sám si vše nahrávám doma, vydávám na YouTube nebo Bandcampu a byl bych rád za recenzi nebo nějakou zmínku na vašem webu“. V minulosti jsme podobné prosby slušně odmítali, ale letos už jsme nejednu výjimku udělali a sporadicky v tom budeme pokračovat. Ne proto, abychom se něčí snaze vysmívali, ale abychom občas ukázali na cosi, co nepochází z undergroundu, ale z ještě hlubšího prostoru. (Pozn.: Pozornější čtenáři Fobie jistě poznali úvod, který jsem nedávno použil u jiné recenze; u případných budoucích recenzí digital one man projektů se zřejmě objeví znovu.)

Od roku 2013 tvoří dnes dvaatřicetiletý Josef Košek pod názvem KOSCHCOROTH melancholickou muziku s blackmetalovým řevem. V roce 2015 debutoval nahrávkou „Barvy přírody“, na kterou letos navázaly „Ozvěny melancholie“, materiál dlouhý přes sedmdesát minut, což mi na vcelku neznámý projekt přijde strašně moc. Navíc když se skladby nesou v podobném duchu… a v průměru trvají kolem sedmi minut. 

V Josefově muzice hrají prim klávesy, kterými buduje melancholickou atmosféru. Skladby jsou vesměs pomalé, postavené na klávesových melodiích, kytara v nich hraje vedlejší roli, stejně jako bicí, které pravda drží rytmus, ale jak už to u podobných projektů bývá, nemají náležitý zvuk a hlavně jim chybí větší pestrost – často je nasazený jeden mustr, který se opakuje. Nejvíc si Josef pohrál s klávesami, řada melodií se poslouchá příjemně, klávesy se tu a tam vydají do ambientních sfér, ale ani ten černý kov nechybí. Místy mi některé pasáže připomínají MATER MONSTIFERU před drahnými lety, třeba druhá polovina skladby „Yavanna“, která jede v rychlejším tempu a v některých pasážích i následující „Minstrel smrti“. Jen těch kytar je méně a kláves více. Několik dalších songů takové razance nedosahuje, tempo je hlavně pomalé, ale vokál stále havraní, Josef disponuje solidním hláskem, navíc slušně artikuluje, takže je mu dobře rozumět. 

Divočejší muzika se vrací (logicky – úsměv) se skladbou „Černý kov“, která je sice kratší, ale poměrně monotónní, po ambientním úvodu jedou bicí totální masakr, který by nikdo živý asi nedal, ale v podstatě pořád stejně a hlavně nepřehledně… O textu bych raději pomlčel, protože je to mega klišé – kdyby s tím někdo přišel v roce 1988, tak OK, ale dneska to působí úsměvně. Jinak jsou texty z oblasti fantasy, věnují se přírodním krásám nebo melancholickým náladám. V podstatě se jedná o rýmované básničky, které nepůsobí ani blbě, ani nikterak výjimečně, při poslechu neruší a v některých případech se dá mluvit o dobrých nápadech, třeba „Běsnění živlů“ popisuje, co můžou způsobit živly, když se vymknou kontrole. Trochu se pak vymyká i poslední „Cesta ke hvězdám“, což naznačuje doplněk názvu – objevují se v ní i „podezřelé“ tóny a chvílemi je to spíše techno než metal.

Ve finále se na KOSCHCOROTH dívám vcelku smířlivýma očima, jistý potenciál z nahrávky cítit je, a asi by působila intenzivněji, kdyby skladby netrvaly tak dlouho a album zrovna tak. 
 
Seznam skladeb:

  1. Yavanna
  2. Minstrel smrti
  3. Podzimní melancholie 2
  4. Hlas naděje
  5. Černý kov
  6. Král noci
  7. Slzavé moře ztracených snů
  8. Poutník
  9. Běsnění živlů
  10. Cesta ke hvězdám (ft. Diskošek 3000)

Čas: 71:40

Sestava:

  • Josef Košek – vše 

ROZHOVOR

Bandcamp
Facebook
Bandzone


 


Zveřejněno: 16. 05. 2020
Přečteno:
860 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

17. 05. 2020 16:00 napsal/a .
Taky bych nebyl tak kritický...
17. 05. 2020 12:57 napsal/a T
Myslim, ze to neni o one-man projektech jako takovych, ale spis o tom, kolik do toho umelec da. Tezko ocekavat, ze se nekdo bude venovat nahravce, pokud na ni bude sam autor kaslat a neda si s tim tu praci, aby se dostal alespon na nejakou uroven kvality. Problem tedy neni v solo autorech, kteri bastli vse na svem pocitaci a vydavaji na bandcampu a youtube (jsem jeden z nich), problem je v nulove investici do dila a ocekavani, ze do nej investuje nekdo za vas. Co se samotnych Koschcoroth tyce, ono to vlastne vubec neni spatny, ale trpi to klasickym syndromem solo-autora. Tezko ocekavat, ze Josef bude specialista na vsechny casti skladani hudby od jednotlivych nastroju az po mix a mastering. Ciste ze skladatelskeho hlediska jsem vsak mile prekvapen a Josefovi bych doporucil, aby se do toho nebal zatahnout vic lidi a casti, kterym sam moc nerozumi delegoval na jine.
16. 05. 2020 09:31 napsal/a Peťan
Kvantita nad kvalitu
Uff, já si moc vážím každého, kdo se nějak snaží, zkouší, vymýšlí, je kreativní a něco produkuje. Ovšem úroveň těchto jednočlenných projektů je v ČR, až na výjimky, velmi tristní. Málokdo to umí tak, aby se z nahráky nestal jeden dlouhý monotónní song, který člověka přestane bavit vlastně dřív, než si ho pustí. KOSCHCOROTH sice nejsou zdaleka mojí parketou, ale už jen dominance kláves mě odpuzuje. Snaha se Josefovi upřít nedá, ale má tohle "zboží" vůbec nějakého "kupce"?