KLADIVO NA PÝCHU

Probouzíme se do poněkud zamračeného rána. Na slunný den to nevypadá a je i docela kosa. Doufám, že nezačne chcát. Toi-Toiky se čistí a i ten Gambrinus po ránu docela bodne. V 11:00 je připravena první kapela.

Pátek:

O mohelnických SCENERY nelze snad psát jinak než v superlativech. V poslední době hrála kapelka po dlouhé době se dvěma kytarami, a zdálo se, že personálním rošádám je konec. O to více zamrzelo oznámení, že bubeník v kapele končí. Muzička pro fajnšmekry a všechny fandy hudby bez hranic byla ranním balzámem nejen pro mou duši. Kluci zahráli jak ze starší desky Philosohpy of Ages, tak publikum představili i nové songy z CD, které by mělo vyjít v říjnu. A řeknu vám, určite je na co se těšit. Vystoupení provázel brilatní zvuk a vděční fanoušči si vyřvali i přídavek. (Corbow)

HECATE ze Slovenska se s předchozí konkurencí vyrovnávali jen ztěžka a jejich nevýrazný black/doom přilákal k pódiu jen nemnoho místního osazenstva. Chtělo by to větší říz v muzice, nějaké zapamatovatelné riffy nebo pasáže, které by člověka probudily a nakoply, kór když má za sebou už jeden propařený den a je už trochu otupělější. Tak to byl sice dobře odehraný koncert, ale bez nějaké znatelné šťávy a nakažlivé energie či duše. (Marquise)

Naopak jen slova chvály mám pro sympatický výkon HAZY DECAY, kteří se na přítomné metloše sice vytasili s nefalšovaným HC, ale jejich vystoupení nechyběla nadupanost, nabroušenost a koncekonců taky vtip - vždyť na samotný závěr kluci hodili do placu cover od Karla Gotta "Lady Carneval" v řádně přitvrzeném hávu a Brutal se bavil. Zvuk byl konstantně vynikající, takže Hazy Decay blahopřeju, tohle byl vskutku vydařený "gýg". :-) (Marquise)

RETURN TO INNOCENCE začali svoje vystoupení o něco dříve, jako náhrada za nedorazivší POOSTEW a předvedli svůj mix doomu a deathu. Budu se tu opakovat, ale co naplat - odchod zpěvačky a uprázdněný post u klapek výraz skupiny ochudily a chybí mi stále. Jejich muziku nehaním, je v tom už řemeslo a šťávu to má, přesto suverénně největší úspěch u publika měl až závěrečný cover od Moonspell "Alma mater". Muzika RTI prostě podle mě už úpěnlivě volá po větším vokálním a nástrojovém zpestření, takhkle je to dnes pouze dobré. (Marquise)

Maďarští CASKETGARDEN musí mít švédské pasy a čestné občanství :o) Třebaže jsou odkud jsou, jejich hudba zní neskutečně švédsky. Díky vydavateli Metal age je ostatně tato sebranka v našich krajích dostatečně známa. Ten kdo má rád starší tvorbu In Flames, Dark Tranquillity, nebo třeba At the gates musel být při jejich setu na vrcholu blaha. Jejich cover od Carcass z megageniální fošny Heartwork byl pouze třešínkou na dortu. Já výše zmíněné švédské spolky chovám ve značné oblibě, tudíž jsem byl spokojen. No, jedno vím jistě, Ifa by byl nadšen :o) Snad jen, že ke konci jejich vystoupení se začal vkrádat duch s názvem monotónnost. (Goro)

AHUMADO GRANUJO nemohou zklamat. Sice bez Chymuse, ale zábava náramná. Asi každý už je někdy viděl, takže asi každý ví o co jde. Veselý grind s elektrárnou, hymny jako Vepřový popelník, Absťák, cover od Regurgitate... Prostě zábava do skoku a tance a kapela jak dělaná pro živou prezentaci. Už se těším na Alienation Mental! (Goro)

SIX DEGREES OF SEPARATION. No, počítám že Fóbie bude opět terčem pomluv jistých lidí (zdravím Fialku :o)), že vše pouze chválí, ale nelze jinak. Radek ve slušivém hábitu společně s ostatními předvedli skvělé vystoupení. Jejich novinka je venku několik týdnů, takže zcela logicky dostala nejvíce prostoru. Klipovka Light hates me, Evenstar, Separated... Melodický doom se spoustou kytarových vyhrávek,výborná rytmika a netradiční vokál. Ani déšť nevadil. Ostatně, brzy zkončil. Šlape to mládencům, šlape. I nadšení jim nezbývá než závidět. Mimochodem, zmiňovaná novinka je pecka. Mimochodem, tance některých jedinců... Vidět to Harapes, spálí svoje "piškotky"... (Goro)

DISFIGURED CORPSE byli pro mě až do dnešního dne "one of the many" grindových spolků, jejich  muziku jsem neznal a teď je vidím líve. No kurňa, tak bezohledný grind sypec se jen tak nevidí! Disfigured C. sází na old school grindové brutální zkreslení kytary, silně vystrčenou basu a zabijácké tempo všech čtyř členů. Těžko to popisovat, tohle musíte slyšet - o nářezu není ani tak řeč, tohle je extrém a muzika pro metalové maniaky. DC vydali letos další řadovku "Mankind Collapse" a na Brutalu se jim její propagace povedla na výbornou. Krom vlastní tvorby zazněly taky covery od průkopníků Napalm Death a klasiků Pestilence (Out of Body) a celý set se nakonec ve zběsilém tempu "grindově" krátkých skladeb přiřítil do konce. Tleskám, tohle bylo skvělé! (Marquise)

Co se týče SHAARKu, tak budu stručnější. Fakt je, že Disfigured Corpse nastavili laťku hodně vysoko, ale Disfigured-Nedisfigured, Shaark se mi nelíbil. Kapela neměla zrovna stoprocentní zvuk a z beden se valil nástrojový čurbes, kde se, co se zvuku týče, všechno kopalo se vším a chudák zpěvák se v tom hluku místy utápěl. Ani hudebně nezněl jejich thrash pro mě nějak zajímavě a nakonec jediným světlým bodem byl závěrečný, (pro mě) zbytečně natahovaný cover od Slayer. (Marquise)

ISACAARUM byli vskutku masakrózní... Chymusův pompézní návrat, brutální masakr, muzika je sic jednoduchá, ale o to víc energická. Po nudném Shaarku to byla pro mě výzva. (Márty) Ono vůbec, kdo vidí Isacaarum naživo poprvé, má o zážitek postaráno takjaktak. Sado-maso, fetišácká kapela v maskách, kůži a jiných "velmi speciálních oblečcích" je pozoruhodná už napohled a přirovnání k jisté nejmenované finské kapele není zdaleka tak od věci...:-) Co se pódiovky a music týče, tak ta se mi sakra líbila, protože to byla opravdu sadistická grind řezničina s šíleným frontmanem v čele, kterýmu jsem tu psychopatickou pózu rád věřil a dobře se bavil. Sado-music v podání šílenců Isacaarum měla dnes pořádný grády a nemůžu než nechválit... (Marquise) ISACAARUM RULEZZZZZZZZ!!!!!!!!!!! (Goro)

DISILLUSION nastoupili coby trio - bez basáka, zato se dvěma kytarami a nasamplovanými klávesy. Kapela představila svůj atmosférický doom s thrashovými prvky místní včetně mě neurazila a působila docela sympaticky, i když to samozřejmě nebyla žádná řežba a jejich doom by se s takovými SSOGE nedal z pochopitelných důvodů srovnávat, přesto v konečném součtu to bylo vystoupení ucházející. (Marquise)

NEGURA BUNGET. Jeden ze tří důvodů proč jsem jel na letošní Brutal. Moje srdcová záležitost. Jejich studiová tvorba nemá chyb a jejich živá prezentace rovněž. Už jsem měl jednou tu čest na Open hellu a letos... Škoda slov. Pro mě prozatimní vrchol festu. Těžko jejich hudbu k něčemu přirovnat. Snad Emperor na speedu :o) Atmosféra Transylvánie je mistři servírují přímo na podnose. (Goro)

DEPRESY byli stejně jako minulý rok lepší než Hypocrisy, hmmm, tohle nikdo nepochopí, hrálo se z desky Sighting a pár kousků i z prvotiny, kapela dokáže podat super výkon i naživo, ale na cdčkách je laťka nasazená tak vysoko, že se opravdu těžko překonává. Dobře zahrané, ale na můj vkus by to chtělo lepší pódiovku, bylo to statický a kromě zpěváka se nikdo z kapely nehnul z místa... (Márty)

BELPHEGOR je sakramentská kapela. Půlku dojmu obstarává ultrarychlý bubeník, který byl hodně slyšet a jeho kulometný tlukot přilákal Belphegoru pořádný dav. Jejich black nezapře deathové vlivy a osobně bych tyhle pekelníky přirovnal k současným Dark Funeral, z kterých si Belphegor vybral skoro vše - zvukovou mohutnost, rychlé kytarové vyhrávky, ďábelské těžkotonážní tempo a pádící rytmiku. Jako řežba a odvaz byli Belphegor spolehliví a ohlas fans pořádný, přesto bych od téhle nemilosrdné klepačky čekal víc vlastního ksichtu, i když inspiraci Norskem jim rozhodně vyčítat nechcu! :-) (Marquise)

Stálice a jedna z legend tuzemské UG scény, kapela ROOT nastoupila v plné síle a během více než hodinového vystoupení zahrála průřez celou svou tvorbou. Právě nejstarší, česky zpívané fláky považuju za nejlepší z jejich setu a koneckonců i tvorby - Song For Satan, 666 a Hřbitov - ty účinkovaly spolehlivě na mnohohlavý dav, který Rootu vytvořil příjemně rohaté pracovní prostředí, vrtule lítaly i daleko vzádu a set zkušené bandy byl prostě v pohodě (mj. taky díky kvalitnímu zvuku). (Marquise)

CALLENISH CIRCLE mě nezklamali a jejich precizně nazvučený melodic death byla radost poslouchat, kytarové vyhrávky a výjezdy byly nádherně slyšet a Holanďané měli okamžitě veliký úspěch. Death v jejich podání měl v sobě zakomponovány old school prvky z klasického thrash metalu, nechyběla ani dlouhá technická sóla a vokál byl jakousi třešničkou na dortu, protože zněl nejen deathově, ale dodával téhle kapelce také určitý corový esprit, takže o pestrost projevu nouze nebyla. Ještě jednou bych tu zdůraznil kvalitní zvukařskou práci, díky ní si šlo tenhle nářez taky parádně užít. :-) Na druhou stranu, nic proti odrazovým riffům, ale Holanďané jich měli v celém setu někdy až moc a mohli by ty figury trochu vylepšit... (Marquise)

A jelikož únava je veliká, AGATHODAIMON, nezajímavý německý šwarcmetál vynecháváme, abychom načerpali síly na následující kapelu, kterou byli FORGOTTEN SILENCE. Byl jsem zvědav, co vlastně tihle moji oblíbenci budou hrát, protože poslední CD, které mám je "Bya Bamahe Neem" hodně poklidná záležitost, vhodná spíš jako ukolébavka. I když v tuhle dobu, proč ne. Kapela ale rozjela totální fjůžn. Že jsou členové instrumentálně na výši, to asi nemusím zas tak vyzdvihovat. Dost mě mrzela absence zpěvu, jinak to byla parádní jízda složená z asi třech až čtyřech dlouhých skoro jamů. Postupem času mě ale přece jen přemohla únava a tak jsem si řekl, že zbytek doposlechneme u stanu. Pak jsem velmi litoval, když jako poslední song zazněla starší věc z alba "Thots" samozřejmě už se zpěvem. Supr jízda, škoda že kapela hraje naživo jen velmi zřídka, ale možná to jí také dělá takovou lahůdkou.... (Márty)

Úplně na závěr pátečního programu se představili DISSOLVING OF PRODIGY, jejichž set byl, stejně jako vystoupení Forgotten Silence, odměnou pro vytrvalce. Dissolving Of Prodigy ? co napsat k této pozoruhodné kapele, která se svým, byť old school, pojetím doom metalu už léta drží na špici tohohle žánru u nás. Snad jen to, že banda kolem René Krystyna si jde vlastní cestou, očividně si na nic  nehraje a přesto dokáže složit jiskřivou muziku, která vás rozhýbe, i když neoplývá rychlostí a instrumentálními extremismy. Kapela mě naživo nezklamala a zahrála průřez svojí tvorbou; své místo měl jak nářez (Dívčí válka), tak meditativnější pomalé opusy (Otvírání studánek). Myslím, že potlesk několika desítek nejvěrnějších z řad Severomoraváků a ostatních, kteří nedbali chladu a ranního deště a roztočili páča na melancholií obtěžkané vály, byl naprosto zasloužený a enem škoda, že stě nám pak němohli zahrát eště raz! Nic chlopi, zas kajsik? (Marquise)


Zveřejněno: 12. 08. 2005
Přečteno:
2977 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 08. 2005 00:12 napsal/a Baga
Smrt Luciferova
Zabte Lucifera!!!!
18. 08. 2005 18:29 napsal/a Marquise
4 Baja
Faakt? A proc na vas na konci Tom tak vyjel a ukazoval na hodiny? :)
17. 08. 2005 19:24 napsal/a baja
shaark
nerad se vyjadřuju k takovým věcem,jako jsou recenze,ale rád bych ti kamaráde sdělil,že jsme hráli o 5 minut dýl a o 5 minut později jsme začali.takže sorry.
17. 08. 2005 17:44 napsal/a weronyka
fuha...
len ci si na vsetko budem pamatat... ;-) ale tak jo, no :-)
17. 08. 2005 17:23 napsal/a marty
vander
napis report werko! :-)