Vodňanská Festa letos zapsala do análů dvacátý první ročník, který ve mně zanechal rozporuplné dojmy. Většina v minulosti právem chválených záležitostí se naštěstí zopakovala, ale našly se i kaňky, z mého pohledu zbytečné a docela velké. Ale popořadě…
Letos jsme na Sokolskou louku vyrazili tak, abychom stihli RESTRICTION, kteří měli začínat v 18 hodin. Nic proti předchozím partám K.Z.O. a AUTONOÉ (obě jsme už viděli, druhou poměrně nedávno) ani proti překvapení v podobě GYPSY KINGS, ale festival sliboval dlouhý program a v plánu jsme měli vydržet do půlnoci na TELEX 2019.
Při příchodu do areálu na nás dýchla tradiční Pohodová atmosféra – lidí bylo kolem šesté na místě poměrně dost, všude jako obvykle pobíhaly děti, okamžitě jsme začali potkávat známé tváře, často ty, které vidíme pouze jednou ročně právě na vodňanské akci. Tímto zdravím hlavně Buryho, kdyby si náhodou nepamatoval, že jsme se během dne několikrát potkali… inu jihočeský vzduch a moravská pálenka dělají své. (smích)
Ač jsme mysleli, že jedeme na RESTRICTION, stihli jsme ještě skoro celé AUTONOÉ. Zprvu jsme se lekli, že už takhle brzy má fest skluz, záhy jsme ale zjistili, že odpadli THE WILDERNESS a tak je více času na všechno. Což v kombinaci s tradičním přístupem organizátorů k dodržování programu i tak slibovalo nějaké to prodloužení. AUTONOÉ v podstatě zahráli stejně jako na Magick Musick, jejich svižná melodická muzika mě baví a dvacet minut je přesně ta doba, kterou ji jsem schopný vnímat. Samozřejmě byly ke slyšení názory, že jde o reakci na KRITICKOU SITUACI, což je asi neoddiskutovatelné, na druhou stranu tu dnes podobně nikdo jiný nehraje.
Jako druzí na to vletěli, a to v podstatě doslova, RESTRICTION. Jejich tvorbu znám jen ze splitka s COMMODORE 64, na němž to drtili v HC/crust rytmu a moc se s ničím nemazali. Což platilo i na Festě, kde to místy nemělo daleko ke grindu. Nasazení muzikantů a hlavně zpěváka bylo příkladné, vlastní tvorbu pánové zpestřovali několika převzatými písněmi, z nichž jednoznačně vynikala zmutovaná „Run To The Hills“. Ale že by kapela drtila něco extra zajímavého, to si nemyslím…
Zato DEZINFEKCE se předvedla ve skvělém světle – rozjela parádní představení podpořené kvalitním zvukem, který byl sice o něco víc nahlas, než bych volil já, ale špunty v uších pomohly vychutnat si všechny ty zvraty a chytře vymyšlené pasáže ve víceméně rychlé ostré muzice. Maxa Conspiracy, jak kapelu kdosi označil, je momentálně v životní formě a ohlasy ve stanu tomu odpovídaly.
Je to k neuvěření, ale i potřicáté (nebo pokolikáté…) mě LAHAR bavili. Tentokrát se museli obejít bez Kozla, který blbnul na Fluffu s KAOSQUAD, takže hráli s jednou kytarou, s níž ostatně hráli několik let před rozšířením sestavy. Zvuk byl sice trochu jiný, ale na druhou stranu to nebyla změna vyloženě k horšímu, třeba Skalíkova baskytara byla tím pádem více na očích (uších) a druhá kytara tak chyběla hlavně při sólech té Korkovy. LAHAR vynechali některé letité šlágry a sázeli do lidí hlavně novější kusy, které ale zabírají prakticky stejně jako ty starší. Další skvělý set, fest se dostal do pěkných otáček.
V nich pokračovala i anglická parta BUTCHER BABY, v níž hraje na kytaru Robin z THE RESTARTS (zahráli na Festě v roce 2017) a i další členové mají pestrý hudební rejstřík. Angličané přiletěli do Česka na jediný koncert a ten odehráli s velkou chutí a za parádní divácké podpory. Když člověk při jejich vystoupení zavřel oči, okamžitě ta Anglie naskočila a nedala se zapřít. Celý set měl neuvěřitelný spád a ke cti kapely je třeba přičíst, že se s tím nebabrala avizovanou hodinu a půl (včetně přípravy), ale po cca pětačtyřiceti minutách bylo po všem. Perfektní se vším všudy.
A do čtvrtice všeho dobrého SVINĚ!. I pořádající parta potvrdila status neustále se lepšící kapely schopné složit hardcore/punkové vypalovačky plné chytlavých motivů. Celkem pochopitelně to zase v kotli vřelo, domácí publikum odměnilo Brožíka a spol. vřelým přijetím a neutuchajícími tanečky. Na konci si lidi vykřičeli přídavek a atmosféra byla ideální pro nástup kapely, na kterou řada lidí čekala.
Varování: Následující řádky nejsou vhodné pro děti a mladistvé, protože obsahují neslušná slova.
Čas nebezpečně pokročil, půlnoc na krku a všichni měli času dost. Pořadatelům bylo v podstatě fuk, že i přes absenci jedné kapely a narůstajícímu počtu sešrotvaných lidí se DELIKVENCE, tvořící nyní instrumentální část TELEXU 2019, s přípravou pódia doslova srala. Ještě větší šok přišel, když místo Karla Bouši vylezl na pódium jeho syn Martin (zpěvák DELIKVENCE) a začal koncert DELIKVENCE. Změna v programu mě v tu chvíli, kdy byla spousta hodin, nasrala, protože čekat další hodinu na TELEX znamenalo přetrpět set komplet vožralé kapely. Přístup těchhle „umělců“ k muzice stojí za hovno, když jim nezáleží na fanoušcích a dostaví se na festival v takovém stavu. K téhle demenci je třeba připočítat, že tvorba DELIKVENCE není ničím zajímavá a výsledkem byl mizerný koncert.
Ještě větší hrůza nastala, když pánové neustále přikrmující své vopice začali přehrávat šlágry TELEXU. Karel Bouša má sice pořád charisma, i když hlasově už to pochopitelně není takové jako před lety; ale to by až tak nevadilo. Trapnost nad trapnost předváděli ostatní, hlavně bubeník, který mezi skladbami vstával od bicích a chodil blábolit k mikrofonu nesmysly. Lidi ale byli i tak spokojení; byly skoro dvě hodiny, přítomní byli silně společensky unavení a tak stačilo, že slyší notoricky známé písničky a neřešili, že je hrají trapní vožralové. Všechny ty nesmrtelné fláky samozřejmě pořád zabírají, „Poběhlice“, „Umírající nosič vody“, „Zlatá mládež“, „Zlatý slavík“, „Řeznickej krám“, „Lidi, děti, kanibali!“, všechno to má grády a řada lidí to prožívala, nejvíc Papagáj. (úsměv) Na „Kluci jdou do války“ pozval Karel na pódium nezdárného synka a píseň zapěli společně, pak ještě nějakou další a ve finále musela kapela přidat, ale protože vyčerpala nacvičený setlist, došlo podruhé na „Lidi, děti, kanibali!“.
Já si ale tohle bizarní představení nedokázal užít, nasranost byla silnější a v podstatě trvala i cestou domů. A netýkala se jen delikventů z DELIKVENCE, ale i pořadatelů. Při odpadnutí jedné kapely a rozumné délce setu BUTCHER BABY akce skončila ve dvě ráno. Nasrala mě změna programu, kterou jsem nepochopil, nevíc ji nikdo nijak nevysvětlil, prostě punk. Chovám k Festě sympatie, vždycky se mi tam líbilo, ale letošní závěr mi bude ležet v žaludku hodně dlouho.
Fotky: doplníme
Berryho video BUTCHER BABY
