PUSTINA

11. 6. 2019, Kraków (Polsko) – Tauron Arena

Loni v létě, cestou do Polska na koncert DIE KRUPPS, jsme se v autě shodli, že jsme už spoustu let neviděli TOOL. Takže když začátkem podzimu probleskla zpráva, že se chystá jejich evropské turné, bylo během sekundy rozhodnuto. Naposledy byli v roce 2006 v Praze a byl to skvělý zážitek. Tehdy do haly kámoše nechtěli pustit s foťákem a musel ho jít odložit do úschovny na nádraží. V dnešní době chytrých telefonů asi věc nemyslitelná.

Cena lístku dva tisíce (oproti levnější o týden dřívější pražské zastávce) sice byla dost, ale přece jenom je Krakov za rohem a vede tam pohodlnější dálnice. Navíc se později ukázalo, že na této akci se zkříží dvě turné a my tak uvidíme i ALICE IN CHAINS. Ideálnější varianta než trávit dva dny v našem hlavním městě (kdysi jsem to uskutečnil ve společnosti NINE INCH NAILS a DEPECHE MODE).

Celá akce byla v rámci sedmého ročníku Impact Festivalu, na kterém dříve vystoupili LINKIN PARK, SYSTEM OF A DOWN, SLIPKNOT nebo OZZY. Dějištěm byla víceúčelová hala Tauron Arena, otevřená před pěti lety, která patří s kapacitou 15 000 míst k sezení k největším v Polsku (konala se tady nějaká mistrovství světa nebo Evropy ve volejbale, házené, hokeji – divize 1 atd.). Kapacita pro koncerty se uvádí 18 000 až 20 000 a vystoupily tady hvězdy od FAITH NO MORE, FOO FIGHTERS a METALLICY po Ennia Morriconeho nebo Paula McCartneyho.

Vyrážíme v úterní parné odpoledne, teploměr ukazuje 30 stupňů, až ve čtyři. Je jasné, že neuvidíme tři kapely na druhém pódiu na parkovišti před halou, kde program začínal o půl třetí. Zahráli tam stoner doomoví FIEND z Paříže, psychedelicky stoneroví 1000 MODS z Řecka a angličtí UNCLE ACID AND THE DEADBEATS, hrající psychedelic rock. Trochu jsem nepochopil, proč někdo organizuje festival během týdne, navíc se dvěma pódii a začátek stanoví tak brzo. Ale to asi většina návštěvníků, protože když jsme po šesté hodině přijížděli k hale, tak se teprve trousily davy lidí.

Parkování jsme našli kousek od haly a ani očekávané bezpečnostní kontroly u vstupu se masivně nekonaly (stačilo vytáhnout občanku a lístek, protože ten byl na jméno), takže jsme byli za chvíli uvnitř, kde s naším příchodem končili BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB ze San Franciska. Tak jsem si aspoň mohl užít frontu na pivo, které sice stálo 12 zlotých (cca 75 Kč), ale bylo studené. Protože to vedro bylo opravdu smrtelné.

Naštěstí uvnitř haly byl příjemný chládek tvořený klimatizací, takže nic nebránilo užít si první vrchol večera. ALICE IN CHAINS je asi moje nejoblíbenější kapela z grunge žánru i přes to, že jsem ji nijak extra po smrti frontmana Layne Staleyho (sakra, už je to 17 let) nesledoval. Od réunionu vydali už tři alba, ale až loňské “Rainier Fog“ jsem si poslechl víc. I tak kapela sází hlavně na hity ze staršího období, které “nový“ zpěvák William DuVall zvládá s bravurou, ovšem za vydatné podpory kytaristy Jerryho Cantrella. Osobně mi sice chyběly třeba skladby “Angry Chair“, “Sickman“ nebo "Grind“, ale i nesmrtelné hity jako “No Excuses“ a “Would?“ rozhodně potěšily. Bohužel ALICE IN CHAINS zahráli kratší festivalový set, trvající něco málo přes hodinu. Čekal jsem plnohodnotné vystoupení jednoho z headlinerů. Škoda.

Ten pravý headliner přišel až po pauze. A není snad lepšího otvíráku, než skladby “Ænema“. Čelist musela spadnout snad každému z (hrubým odhadem) 15 000 návštěvníků. Ohlušující údery bicích, dunivá basa, kvílivá kytara a hlavně charismatický zpěv Maynarda Keenana – to jsou TOOL, jejichž nedílnou součástí je i vizuální představení skladeb. Během hitů jako “Schism“, “The Pot“, “Jambi“ a spousty dalších napříč všemi alby se na pěti svislých plátnech odehrávala projekce doplněná o různě se měnící světla, podpořená lasery, které na zadní stěnu haly kreslily obrazce. Prostě se pořád něco dělo a ani to nešlo všechno stíhat sledovat (natož popsat). Samozřejmostí byly i dvě nové věci, které koncem srpna vyjdou na dlouho očekávaném albu. Těch sto deset minut bez přestávky (nepočítám sólo na bicí) uběhlo jako nic. Takže už se těším na (snad) brzké příště. Za mě maximální spokojenost.

Akorát malá poznámka. Na koncertech TOOL bývá pravidlem zákaz focení z důvodu, aby to nerušilo vnímání jejich, troufám si tvrdit, velkolepé show. Ale tohle byl prostě jen festival. Nechápu kreténa, který si nutně musí hned přede mnou natočit nekvalitní minutové video na telefon, aby měl památku, kterou jsem viděl taky. A blbeček vedle to pojistí focením s bleskem. Přiznávám, taky jsem zkusil něco vyfotit, ale vždy jsem se podíval za sebe, jestli někoho neomezuju a snažil se to zvládnout co nejrychleji. O tristnosti a zbytečnosti tohoto jednání se můžete přesvědčit v galerii. (úsměv)

Ale jinak to byl super výlet, s parádním výkonem kapel, které jsem chtěl vidět, se skvělým zvukem. Takže jsem byl spokojený a něco po druhé hodině ranní doma. Těším se na další výlet, na který mě jako benjamínka výpravy Pajosh, Wilda a Robert vezmou sebou. (úsměv) Příště to budou MACHINE HEAD v říjnu ve Vídni!

ALICE IN CHAINS setlist:

  1. Them Bones
  2. Dam That River
  3. Check My Brain
  4. Again
  5. Rainier Fog
  6. Down In A Hole
  7. No Excuses
  8. Hollow
  9. We Die Young
  10. Man In The Box
  11. The One You Know
  12. Would?
  13. Rooster

 

TOOL Setlist:

  1. Ænema
  2. The Pot
  3. Parabol
  4. Parabola
  5. Descending
  6. Schism
  7. Invincible
  8. CCTrip
  9. Intolerance
  10. Jambi
  11. Forty Six & 2
  12. Vicarious
  13. (-) Ions
  14. Stinkfist

Zveřejněno: 14. 06. 2019
Přečteno:
2843 x
Autor: Bury | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář