Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
F.O.B. - Outside The Palace Walls

CD-R 2019, vlastní náklad / thrash metal / Česko

Ačkoliv skupina EXITUS vznikla v roce 1989, má za sebou ani ne pět let existence… přesto letos slaví třicetiny. (úsměv) Peripetie kolem historie kapely pěkně popsal kytarista Vladan Pražák v rozhovoru, tak odkáži v první řadě na něj, v druhé doplním, že EXITUS na začátku své existence upsali duše thrash metalu a po čtvrtstoletí v různých kapelách (hlavně v death/thrashových ETERNITY) se loni vrátili na začátek. 

Thrash zažívá již několik let renesanci, mladé kapely u nás ukazují, že na něj lze jít od různých lesů. V  podstatě co kapela, to originál, a každý, kdo scénu sleduje, dokáže hlavní tuzemské thrashové tahouny současnosti vyjmenovat v cuku letu. EXITUS ale pocitově patří spíše do „starého železa“, což nemyslím pejorativně – z jejich tvorby dýchá stará škola na sto honů a není pochyb o tom, že to tak chtějí. Na jejich straně je instrumentální i kompoziční fortel, proti nim agresivita i originalita MURDER INC., KAAR, EXORCIZPHOBIE či LAID TO WASTE; náskok LAHAR před všemi pak netřeba „rozmazávat“. Na druhou stranu u nás působí řada žánrových kapel, které na tyhle staré vlky zatím nestačí a to je pro čtyřicátníky dobré vysvědčení.

Dobré vysvědčení jim udělím i já, protože necelá půlhodina se, jak se říká, poslouchá sama. EXITUS až tak nelpí na „extreme aggression“, spíše sázejí na propracovanost kompozicí, neštítí se středních ani pomalejších temp, navíc kladou důraz na melodie, kterými šperkují všechny skladby na „Undead“. Paralela spíše s americkou thrashovou školou, ale svým způsobem i návaznost na heavy metal, který ostatně Vladan v rozhovoru rovněž zmiňuje coby inspirační zdroj. 

Nejsilnější song kapela zařadila na úvod, respektive za instrumentální minutové intro (které působí jako pozvánka k poslechu ideálně – není příliš dlouhé, má atmosféru), a v „The Apostles of Goodnes“ ukazuje všechny své přednosti. Svižnou počáteční jízdu s trylkujícími kytarami střídá nasekaná pasáž s typickým thrashovým vokálem, aby po chvíli došlo na další zvrat a jinak pojaté riffy a melodie, přičemž melodie mají švih a dobře se doplňující i vokály, k tomu hlavnímu se přidávají i krátké vstupy zřejmě kolegů, byť o nich booklet mlčí. Když tak „The Apostles of Goodnes“ poslouchám, připadám si jako v propadlišti času, v dobách, kdy jsme nedokázali ocenit choutky původně nasraných thrashových part po něčem sofistikovanějším, melodičtějším, doby, kdy jsme nadávali na vyměklou METALLICU na  „…And Justice for All“ nebo na KREATOR po „Coma of Souls“ (někteří už na „Coma…“ – úsměv). Dodnes mě pravda víc baví ona ryzí thrashová divočina, ale s chutí si poslechnu i něco promyšlenějšího, ozdobeného melodiemi – a to mi EXITUS servírují i v titulní skladbě. A onen historický ráz řekněme roku 1990 evokuje i zvuk nahrávky, kterou si pánové vyrobili vlastními silami. Na dnešní nadupané produkce jejich sound samozřejmě nestačí, ale na druhou stranu je ono retro k dané muzice vlastně dobrou volbou, kytary mají onu správnou patinu a jediné, nad čím moje uši nejásají, jsou bicí – ale není to žádný provar, jen je znát, že jim trochu chybí plnost, hloubka.

Při poslechu „Deathblow“ mě napadá, kam by se asi kapela dostala, kdyby její začátky nepřetrhala povinná vojna a personální změny plus pokles zájmu o thrash metal v době, kdy se muzikanti zase sešli. Kdyby totiž s podobným matrošem, jako je na „Undead“, kapela vyrukovala krátce po revoluci, nejspíš by se dnes její jméno skloňovalo stejně hlasitě jako názvy kapel, které tehdy vydaly první nahrávky a dodnes z nich profitují. EXITUS nemají hudebně až tak daleko k starému ARAKAINU, odlišují se ale vokálem, který je o poznání extrémnější, často skoro deathový, a když se frontman pokusí o čistější polohy, zrovna slavně to nedopadne („Day When We Died“).

Vcelku logicky k pěti autorským skladbám zapadá cover „People of the Lie“. Signifikantní song z „Coma of Souls“ má v podání EXITUS valivý deathovější ráz, nicméně notoricky známé riffy i skvělý refrén jsou i tak okamžitě identifikovatelné. A navíc – když cover, tak ať do něj kapela vloží cosi vlastního, o věrné přehrání originálu dnes stejně nikdo nestojí.

CD je zabalené v krabičce na DVD a stejný formát má i booklet, na kterém se rozhodně nešetřilo. Šestnáctistránková brožura obsahuje texty a další informace, nechybí fotky kapely, na textu prostých stránkách jsou parádní perokresby typických metalových artefaktů (lebky, kosti, pentagramy…) a tak jediné, co se mi nelíbí, je titulní strana; jestli je vnitřek klišé, tak ať, když je to řemeslně luxusní práce, což o přední straně říci nemůžu.

Seznam skladeb:

  1. Outbreak
  2. The Apostles of Goodnes
  3. Undead
  4. Desire to Suicide
  5. Deathblow
  6. Day When We Died
  7. People of the Lie (KREATOR cover)     

Čas: 27:40 

Sestava:

  • Ondřej Kanaláš – vocal
  • Vladan Pražák – guitar
  • Víťa Ferenčák – guitar
  • Richard Urbanec – bass
  • Vladan Neradil – drums

ROZHOVOR

Bandzone

YouTube


Zveřejněno: 15. 06. 2019
Přečteno:
4616 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář