METALFEST OPEN AIR 2019 – den třetí

Nedělní ráno je obdobné jako to sobotní, jen teplota již šplhá ke 30 °C. Bude horko, pitný režim je povinnost. A doufám, že bude horko i u pódia. Mám dvě, tři želízka v ohni, tak se těším a doufám, že nezklamou.

Intro patřilo německé kapele ELVELLON. Kytarové melodické kreace doprovázely klávesy a rytmicky doplňovaly velmi výrazné a rychlé bicí. Dominantním však byl dámský vokál, který šplhal až k operním výšinám. Ač hudbu kapel typu NIGHTWISH nevyhledávám, tak tothle vystoupení se mi líbilo a bylo příjemným začátkem nedělního festivalového dne. 

FROZEN CROWN, kteří přijeli z Itálie, jsem vynechal couráním po ještě volném areálu. Ale u pódia to vřelo řádně. Oproti první kapele odpadly líbivé klávesy a nastoupila basa, která předtím chyběla. Zajímavé kytarové riffy byly podpořeny hutnější rytmikou a hudba byla o poznání tvrdší než u předchozí kapely. Melodiím opět dominoval dámský vokál, který byl oživen hlasem kytaristy s hrubší polohou.

Na CIVIL WAR jsem již na svém místě. SABATON byl nedávno v Plzni na Slavnostech svobody a nyní je zde jejich dvojka (úsměv). Melodický power metal, válečná tématika a dobrá polovina kapely (původně všichni) okupovala svého času švédskou populární jedničku. Ale abych jim nekřivdil, tak musím konstatovat, že kapela odvedla slušnou metalovou palbu. Vokalista měl nakažlivý chytlavý vokál, který i přesto zněl razantně. Kytaristé předváděli smyslná a plná sóla. A v pomalejších úsecích měla hudba švih a grády. Výkon všech muzikantů byl excelentní.

Pekelná výheň. Ne však u ALMANAC, kteří mě doslova nebaví. A to může být v kapele kdoví kdo. Prostě Victor Smolski má smůlu a já se přesouvám na horní „galerii" amfiteátru, kde je příjemněji a kde se „připravuji" na DEATH ANGEL.

Bay Area udeřila v Plzni. A samozřejmě v první linii, to jinak na DEATH ANGEL nejde, Svůj koncertní set rozjeli parádní thrashovou sekačkou „Thrown to the Wolves". Vystoupení plné super zabíjejících a řezajících riffů, které nebyly jedinou devizou těchto smrtících andělů. Ve „Father of Lies" jsme si vychutnali zajímavé kytarové sólo a basa zabublala v následné „The Moth". Všichni do jednoho na pódiu nás baví. Rychlý Rob Cavestany, přísný Ted Aguilar a přesný Will Carroll za bicími. Na dobře naladěnou hutnou notu Damien Sisson připomíná basáka Cliffa Burtona a Mark Osegueda řve a hecuje fans ke zvolání „The Dream - Calls - for - Blood..." Pot, hrozičů rej, circle pit za mnou a plavci na rukou, to je výsada každé skladby. A samozřejmě i těch nových z alba „Humanicide". Koncert byl zakončen brutálně rychlým songem „The Ultra-Violence" z debutového alba. Hudba musela rozpumpovat krev v žilách každému fanoušku surového thrash metalu. Starý dobrý thrash metal žije.

Nesnesitelné vedro. Po zchlazení hasiči volím opětovný úprk do stínu. Do dálky doléhá mix rockové gotiky, psychedelie a progresivity. A při okupování stánku s občerstvením mě napadají jména jako PARADISE LOST, vzpomínám na OPETH, zaslechnu THE DOORS a pořád dál a dál přemýšlím ke komu hudbu finských rockerů THE 69 EYES zařadit. Pohodová, nenásilná hudba mě baví víc a víc a tak jdu dosledovat druhou půli setu. Hlasově mě napadá i David Bowie a celkově naše XIII. STOLETÍ. Ale pořád to ještě není s přirovnáními ono. Ležérní hra kytaristů, kteří provádějí časté výjezdy k fans, koresponduje s uhlazeným stylem rockerů, které nahlodává červ rebelství. Pěkné vystoupení a mně na konec i došlo, že hudebně jsou „oči" blízko k TYPE O NEGATIVE a zpěvák Jyrki 69 je druhý Peter Steele.

S Finy se celkově na Metalfestu snad roztrhl pytel. Pojďme do přírody, na venkov, do místní knajpy a s sebou si vezměte vše, co budete mít po ruce. Harmoniku, housličky, pivo, vodku a samozřejmě dobrou a veselou náladu. A kdo nás přijel bavit? Se vším spjatí folkmetalisté KORPIKLAANI. Bylo to veselé, skočné a úsměvně zároveň. Trdlikování na pódiu v rytmu jednoduchého standardu umca umca. Ale aby to nevyznělo přízemně, tak se daly v helekajícím metalu se zábavným finským textem najít i jednotlivé instrumentální prvky, kdy na povrch vyplula zajímavá basa, harmonika a převážně housličky. Nevadilo a neurazilo.

TWISTED SISTER musí znát snad každý. A charizmatického frontmana této legendární kapely rovněž. Dee Snider vytvořil takovou koncertní show, že i neznalý jeho hudby, osobnosti nebo dokonce jeho původní kapely, po koncertě nezapochyboval, že by jej neznal. A nakonec musím přiznat, že sám jsem jeho poslední tvorbu také nezaregistroval. Takže když se rozezněly první tóny skladby „Lies Are a Business" z jeho poslední desky „For the Love of Metal", úplně mi to vyrazilo dech. Rychlý a řezající, rytmicky řádně zahuštěný a zároveň plnými kytarovými sóly nabušený metal. Úderná tvrdost zůstala i u písní z dílny TWISTED SISTER, kterými Dee prokládal svoji tvorbou. A tak jsme mohli slyšet „You Can't Stop Rock 'n' Roll" nebo „Burn in Hell". Všichni jsme čekali na velmi známou píseň, zvlášt v našich končinách, kdy „Véna kouří klejky". A tady si vesměs celý amfiteátr, až na ty stojící v kotli, naběhl. Ihned na začátku Dee utnul skladbu a dvakrát se jen zeptal (lépe řečeno vynadal), že na „Metal se nesedí" a slovy „Stand up" zvedl na nohy všech 15 000 hlav. Mohlo se pokračovat. Běda tomu, kdo si sednul. Při „I Wanna Rock" jsme jej poslechli podruhé. Slovy „For the Love of Metal" se dá vyjádřit tato show i tento zpěvák. V tomto koncertu bylo vše. Síla, nadšení a energie. Bylo zde vše, co tento kovový styl vyjadřuje. „Highway to Hell" od velikánu AC/DC tuto jízdu zakončilo. Nemám slov.

Dee Snider pro mě byl završením Metalfestu, ale na řadě byla ještě jedná kapela, kvůli které jistě přišla většina. Osobně partu s modrou paní nevyhledávám, ale proč ne. Vždyť kapela hraje styl hudby, který se mi líbí. A jsem u otázky, kterou bych položil mnohým fans této kapely, zda by je tato melodická deathmetalová rubanice bavila, kdyby za mikrofonem stál někdo jiný (třeba zpěvák)... A když jim nabídneš nemlich stejnou kapelu, zda ji budou znát. Podle mé zkušenosti myslím, že ne... A to nemluvě o tom, že zakladatel ARCH ENEMY je Michael Amott (ex-CARCASS). ARCH ENEMY mě po hudební stránce bavili. Byla to deathmetalová řežba, kde se kloubila melodie s harmonii s hutným spodkem, přičemž z tohoto těžkého soundu vyplouvala na povrch kytarová až atmosférická aura s nespočtem barevných sól. Vlastně ihned úvodní skladba „The World is Yours" byla toho důkazem. A není divu, vždyť druhou kytaru obsluhoval Jeff Loomis (ex-NEVERMORE) a hutnou rytmiku vytvářeli Sharlee D'Angelo (MERCYFUL FATE) a nakonec i bubeník Daniel Erlandsson se mihl v IN FLAMES. Ač tvorbu moc neznám, přesto si vychutnávám nejen heavymetalové melodie, ale i hardcorovou brusku a thrashmetalovou pilu. Líbil se mi šlapavý rytmus, včetně rychlých blast beatů. I přes neznalost tvorby vše vlastně znám. Moře známých motivů... slyším příbuzné kapely, které prošly švédskou deathmetalovou školou. ENTOMBED, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY nebo HYPOCRISY. A nejen tyto. Ale to nic nemění na tom, že to byla velkolepá hudebně barevná koncertní show, profesionálně odehraná a s excelentním zvukem.. A mým problémem zůstává jen Alissa. (úsměv)

Abych to uzavřel; z každého festivalového dne jsem pro sebe vysosal jen to nejlepší, některé kapely budu určitě sledovat dál, některé poběží kolem mě vlastním životem a na pár se budu snažit zapomenout... Dnešní den byl ve znamení thrash metalu v podání DEATH ANGEL. A ikonou celého Metalfestu byl Dee Fucking Snider. True Metal Lives!

CIVIL WAR

1. USS Monitor
2. Saint Patrick's Day
3. Gettysburg
4. I Will Rule the Universe
5. Gods and Generals
6. Tombstone
7. Bay of Pigs
8. Rome Is Falling

DEATH ANGEL

1. Thrown to the Wolves
2. Claws in So Deep
3. Voracious Souls
4. Father of Lies
5. The Moth
6. Seemingly Endless Time
7. The Dream Calls for Blood
8. Humanicide
9. The Pack
10. The Ultra-Violence / Kill as One

THE 69 EYES

1. Devils
2. 27 & Done
3. Perfect Skin
4. Never Say Die
5. Dance D'Amour
6. Wings & Hearts
7. Wasting the Dawn
8. Wrap Your Troubles in Dreams
9. Dolce Vita
10. The Chair
11. Framed in Blood
12. Gothic Girl
13. Feel Berlin
14. Brandon Lee
15. Lost Boys

Dee Snider

1. Lies Are a Business
2. You Can't Stop Rock 'n' Roll (TS)
3. Tomorrow's No Concern
4. American Made
5. Burn in Hell (TS)
6. The Kids Are Back (TS)
7. I Am the Hurricane
8. We're Not Gonna Take It (TS)
9. The Beast (TS)
10. I Wanna Rock (TS)
11. For the Love of Metal
12. Highway to Hell (AC/DC)

ARCH ENEMY

1. The World Is Yours
2. Ravenous
3. Stolen Life
4. War Eternal
5. My Apocalypse
6. The Race
7. You Will Know My Name
8. Under Black Flags We March
9. Dead Eyes See No Future
10. The Eagle Flies Alone
11. First Day in Hell
12. As the Pages Burn
13. No Gods, No Masters
14. Dead Bury Their Dead
15. We Will Rise
16. Avalanche
17. Snow Bound
18. Nemesis
19. Fields of Desolation

Pátek
Sobota
Neděle