THE HORN – As A Living Soul

The Horn's A D MacHine je blázen a Haarbn Productions na tom jsou podobně. (smích)

The Horn's A D MacHine je (nebo byl) členem cca patnácti kapel, jednou z nich je THE HORN, což je typický one man projekt, který chrlí nahrávky s kulometnou kadencí. První vydal v roce 1997, pak si dal skoro deset let pauzu a od roku 2006 do letoška stihl 21 (!!!) dlouhohrajících nahrávek a 16 neřadových (!!!). Alespoň to tak uvádí metalová encyklopedie, která se nejspíš v případě recenzovaného CD „As A Living Soul“ mýlí; uvádí jej jako full album, ale podle údajů ve strohém bookletu jde o kompilaci.

Haarbn Productions z nějakého zvláštního rozmaru vydalo australskému workoholikovi uvedené CD, z kterého mi jde hlava kolem. Když jsem si jej pustil poprvé, myslel jsem si, že jde o kompilaci různých kapel, až bádání na netu přineslo výše uvedené informace. K nim je třeba doplnit, že CD vyšlo v nákladu 100 kusů s obalem, který je na dnešní dobu prachbídný, jen přeložený dvojlist s minimem informací…

Jak je v záhlaví uvedeno, projekt je žánrově docela rozkročený, přičemž první tři slova směřují spíše do textové roviny, další tři pak popisují hudební náplň. O starém Egyptě lze asi tvořit donekonečna, ale obal texty neobsahuje a tak se lze jen podle názvů některých skladeb domýšlet, že inspirací byla Egyptská kniha mrtvých, ale nejspíš nejen ta.

Muzika je rozkročená od potemnělého industrial metalu přes ambient, noise, black po dusk metal. Stejně tak se mění vokální polohy, přičemž v první „Spell 100“ převládá zastřený šepotozpěv až recitace, oboje posazené do syntetické (klávesové) muziky, v níž celkem marně hledám nějaké záchytné body. Industriálně pak vyznívá robotická „Spell 76“, zpěv je tentokrát prohnaný přes nějaké mašinky, ale písni nechybí solidní melodie, jež nemá daleko k symfonickému metalu, o blacku se ale mluvit nedá, byť jedna temnější pasáž nechybí. The Horn's A D MacHine toho míchá poměrně dost, i orientální motivy, škoda, že je rytmika taková umělá, bicí bych odhadl na programované.

A v divnojízdě pokračuje i „Spell 109“, zpočátku to zní jako hudba z nějakého sci-fi filmu, později opět dochází na industrial, tentokrát poměrně zlý, i když ani tady nechybí honosné melodie ani black metal ne nepodobný třeba CRADLE OF FILTH. Autor prostě těká a těká, nápadů má tunu, ale ne všechny jsou top. Přijde mi, že prostě nahraje všechno, co ho napadne, aniž by selektoval, piloval a radši nahrál jedno album za tři roky než tři čtyři ročně.

Těžko říci, jak to bude s dalšími alby, asi i slabší, protože tohle by snad mělo být jakési best of, nebo možná ukázka toho, jak široké rozpětí hudba THE HORN má. A to je široké až až, v instrumentálce „O You Wardens of the Sky“ převládají perkuse doprovázené ambientními klávesami, následující „Hymn to the Sun-God Re“ je prostě blbost, do monotóního hučení a strojových bicích The Horn's A D MacHine něco pronáší zahuhlaným hlasem, skoro jsem si vzpomněl na Davida Voru, i když taková tragédie to samozřejmě není. A aby těch experimentů nebylo málo, objevují se i industrial´n´rollové postupy – lépe je popsat neumím.

Obecně jde o nahrávku, která může zaujmout jen hrstku blouznivců, kteří hledají v tom nejhlubším podzemí podivnosti. Sem tam se objeví zajímavý motiv, sem tam mě to i bavilo, ale jako celek spíše podprůměr než průměr.

Přesné hodnocení: 4,5/10

Seznam skladeb:

1. Spell 100
2. Spell 76 (Second Transformation)
3. Spell 109
4. Spell 135
5. O You Wardens of the Sky
6. Hymn to the Sun-God Re
7. Spell 63a & Spell 63b
8. Spell 76 (First Transformation)
9. Spell 131
10. Hymn To Osiris
11. Spell 29

    
Čas: 56:40

Sestava:

• The Horn's A D MacHine – all instruments, vocals

Facebook
Bandcamp

http://haarbn.com/