Už po cestě z jihu se začíná počasí postupně kazit, předpověď nevypadá dobře, ale holínky, pláštěnka, 2 bedny Radegastu a dobrá nálada to zachraňují. Hned po příjezdu řešíme jako každý rok menší problémy s parkováním (nebo spíš větší, jelikož máme 9 metrový karavan – úsměv). Jako každý rok musíme přesvědčit dopravní policii, že tu fakt budeme stát až do neděle a že to fakt není porušení žádného předpisu.
Je cca.14:30 a OEF kemp už je celkem dost plný, ale hlavně uzavřený. Pořadatelé z OEF crew (ti v oranžových tričkách) nám vysvětlují, že na totálně rozbahněném přeplněném kempu začalo docházet při snaze někam dojet ke kolizím aut, tak raději kemp uzavřeli. Parkuje se tedy i podél celé hlavní silnice a později byl narychlo vyznačen ještě alternativní kemp o kus dál na soukromé louce.
Celou dobu lehce prší a když jsme konečně u areálu, nestačím se divit. Co je dneska kurva za den? Několikasetmetrové fronty jak na lístky, tak na odbavení z předprodeje. Nechávám bratry z karavanu na pospas frontě a zbaběle využívám svůj backstage pass jako rychlou cestu dovnitř.
To už je po 15. hodině a zrovna dohráli TWISTED TRUTH Pořád trochu prší, uvnitř areálu Na Bojišti to vypadá podle počtu lidí ne jako ve středu, ale spíš jako v pátek. Všude začíná prokukovat pověstné červené bahno. Jestli bude chcát dál, tak to bude opravdu extreme.
Další kapela, MELANCHOLY PESSIMISM, mě nějak moc nenadchla, ale to byl asi jen můj problém, protože v publiku to začínalo vřít a na další TORTHARRY už bylo pod pódiem slušně roztančeno. Chlapi válcujou publikum precizně a poctivě zahranou muzikou a je znát, že to nejsou žádní nováčci, ale stálice české metalové scény.
Středa je na letošním jubilejním 20. ročníku vzpomínková a poskládaná z kapel, které to tady před 20 lety rozjížděli. Další smečkou v pořadí jsou NEEDFUL THINGS a odpoledne začíná nabírat na obrátkách. Tohle je kurva grindcore s velkým G. Zavzpomínal jsem si, jak sem na ně před dvaceti lety čučel s otevřenou hubou a jsem rád, že to hoši celou dobu valí a udávají jasně směr tuzemskému grindu. Tohle je sound Obscenu tak, jak si ho pomatuji z prvních ročníků, tohle je grind, co se mi zažral pod kůži. Ještě musím pochválit bubeníka, jeho klepkami, pestrostí hry a rychlostí, neskutečně tlačí kapelu dopředu. Bojiště je plné a já jsem rád, že jsem u toho. Letos to vypadá na nevídanou návštěvnost.
Další jdou na řadu FLESHLESS. Další veteráni české death/grind scény, které nemá cenu dlouze představovat. Výborná kapela, z dávných dob si ji ještě pomatuji s šíleným automatickým bubeníkem. Teď už je v sestavě hodně dlouho živý, ale ten šíleně chemický zvuk škopků mi vůbec nesedí, připomíná mi to ten automat a nějak se s tím nemůžu popasovat. (úsměv)
Další kapelu vynechávám, musím jít podpořit bratry z karavanu do fronty a přinést jim tam alespoň pivko, aby jim to lépe utíkalo. Když vidím, že se za víc jak 2 hodiny nedostali ani do půlky, jdu jim rovnou pro žetony, protože kdyby zjistili, že až konečně dostojí frontu u vstupu, čeká je ještě jedna pěkná frontička na žetony, tak by je asi mrdlo… (úsměv) Na Bojišti je plno a evidentně s tím nepočítali ani pořadatelé, tedy oslavenec Čurby, který dělal co mohl, ale ten nával fans byl na středu prostě nevídaný.
Další pardálové, nebo jak se sami nazvali „dinosauři“, bez kterých by to tady dnes prostě nešlo, jsou ABORTION. Tahle slovenská cháska drtí svůj grind už snad od pravěku a má to za ty roky řádně u prdele. Parádní námrd plný nadsázky, bez zbytečných píčovin. Stejně jako vteřinový cover od NAPALM DEATH pobavil i celý jejich set.
Nevím, kde jsem se poflakoval, že mi proklouzla jedna kapela, asi jsem se rozkoukával po areálu a prodíral tím neskutečným středečním davem, a už se na pódiu štelují ISACAARUM. Kapela už 4 roky nehraje a bylo to speciální vystoupení ve speciální sestavě na jubilejní 20. OEF. Na basu drhnul Vlakyn z INGROWING… opět nostalgie a vzpomínání na to, jak jsem tahle hovada pochlístaná krví v čele s Chymusem obaleným v igelitu viděl tady na OEF poprvé. Už mě to tak nepřekvapilo jako před 20 lety, ale zpěvák Chymus je pořád zárukou perfektní pódiové show, kdy se mění v totálního šílence. (úsměv) V setu nechyběly osvědčené hitovky jako třeba „Teenage Cunt Powerplay“ nebo „Vagina Panzerfaust“. Jestli byl tohle opravdu poslední koncert ISACAARUM, tak je to velká škoda, ale skončili se ctí, jak nejlépe mohli.
Další jdou na řadu MALIGNANT TUMOUR, pro mě vrchol dnešního večera. Když už je ta středa taková vzpomínková, nemůžu nevzpomenout, jaký obrovský žánrový posun tahle kapela za ta léta udělala. U mnoha kapel oceňuji, že neuhnuli a jedou celou dobu svůj styl. U těchhle Ostraváků mě naopak neskutečně baví ten přechod do nynějšího alko´rock´n´rollu. Jejich novodobá tvorba mě fakt hodně baví a tak mě potěšilo, že ji letos zahráli (loni jeli staré vály ve staré sestavě). Na pódiu je to strašná mela. OEF crew mají pohotovost, protože víc fans už nahoru ani nemůže, sotva je všechny schází dolů, začíná další vál a pódium je znovu okamžitě plné. Ke konci setu tady máme ještě oslavu Čurbyho narozenin, na pódiu dostává postupně dort, kytku, tričko… ale hlavně vyfasuje baskytaru a následuje krátká grind improvizace i s oslavencem, a to už ze strany Bojiště ve srázu hoří velký nápis 20 OEF a je hotovo.
Ještě si užívám fantastické ENTRAILS MASSACRE, po jejichž nabušeném energickém vystoupení mi další SQUASH BOWELS vyzněli celkem nudně. Asi to nebyla chyba kapely, ale má únava, co mě vyhnala spát a nechal jsem si ujít i prý výborné AGATHOCLES a film „Blasting Shit to Bits - The Final Show“ o NASUM.
Ještě mě v noci docela překvapil mega ohňostroj, který mi přišel už celkem zbytečný, ale věřím, že to mohlo mít úspěch a možná si to tenhle výjimečný den oslavy 20 let Obscene Extreme Festivalu opravdu zasloužil.