Uf, je tady už čtvrtý den tohohle skvělého festu. Začíná to být docela náročné, s nostalgiií vzpomínám na doby, kdy fesťáky trvaly dva dny. (úsměv) Slunce začíná pekelně smažit, po cestě do hlediště se ještě zastavím u stánku s kávou. Tady je to kafe fakt hooodně dobré, což se bohužel úplně nedá říct o pivu. Jediné, co mi docela chutnalo (Master ALE), pravidelně každý odpoledne došlo a dnes už nebude. Škoda, postupně dochází i Radegast, Excelent a zůstává Kozel 11, se kterým to už tady budeme muset dnes nějak dobojovat. (úsměv)
První bandou, kterou dnes stíhám, jsou němečtí DEEP DIRTY. Na rozjezd trochu toho teatrálního gore/death/grindu neuškodí. Kytara, basa, samplovaný bicí, kostýmy. Trocha té obscene komedie na rozkoukání. Za mikrofonem se vystřídá pár hostů, do hlediště se rozdá kopice plastových píšťalek a fans řádí v kotli i s kytaristou.
Jestli by se u vystoupení DEEP DIRTY dala vypíchnout dobrá šou pro pobavení lidí, tak následující GOD MOTHER posunuli vše ještě o několik levelů výš. Švédové se svým zajímavým mixem HC a metalu v tuhle dopolední hodinu rozjeli takový cirkus, že každý, kdo byl v tu dobu v hledišti, musel zbystřit. Hlavně frontman se s tím vůbec nepáral. S neustálým úsměvem na tváři podnikal výlety po pódiu i mimo něj. Vlastě na stage zrovna moc času nestrávil. Tu byl na reprácích, což asi bylo moc nízko, tak rovnou vylezl po konstrukci pódia až skoro na střechu, po návratu z výšek zas úřadoval v publiku, kde se u něj moc neohřál mikrofon. Když si všichni, kdo měli zájem, zařvali, přišel vrchol představení v podobě variace na wal of death s tím rozdílem, že se do sebe dva tábory fans nepustili hlava nehlava, ale probíhala podlézaná pod nataženým kabelem od mikrofonu. Vše ve výborné přátelské atmosféře s úsměvy na rtech. Tohle vystoupení opravdu pobavilo nejen po hudební stránce.
Po megaporci pozitivní energie nastoupili na stage s vážnou tváří finští bubáci CORPSESSED se svým chorobným pomalým death metalem a nemůžu si pomoct, něco mi tam chybí. Úplně do noty mi tahle sebranka nepadla, možná i v kontrastu s předchozí show.
Další zářez dnešního programu jsou BIO CRISIS z Mexika. No, na pódiu jsou asi Mexičani, ale z repráků se valí crust švédského střihu. I přes menší technické problémy to těmhle Švéďákům z Mexika hrálo parádně. V Mexiku ještě zůstaneme i u dalších v pořadí THANATOLOGY, ale žánrově jdeme do grindu. Kapela komplet celá oděná v rudých stejnokrojích včetně kukel. Zpěvák měl pod tou „burkou“ ukrytý i mikrofon, nikomu nebylo vidět do xichtu, tak mi tam tak nějak chyběly emoce.
Po červených grind karkulkách se na pódiu začínají připravovat další Mexikáni. Nějak mi to nesedí, koukám do programu a hele, zdání klame, tohle jsou US grindeři BRUCEXCAMPBELL. Chlapi to drtí s maximální grindovou hrubostí, jejich čas rychle utekl a další jdou na věc Japonky SELF DECONSTRUCTION Jejich grind/powerviolence přitáhl pozornost možná taky kvůli kostýmu kytaristky, který připomínal jakýsi kroj křížený se školní uniformou hrdinek japonských komixů.
Další kapela, na kterou jsem se dnes hodně těšil. Tři věrozvěsti z východu, slovenští ČAD. Některé kapely tady za svých 20-25minut času předvedou vše, co bylo třeba, u ČAD bych si dokázal představit mnohem delší set. Výborná muzika, skvělé, opravdu skvělé texty. Po těch všech řevech a chrochtačkách jsem si rád zabékal po slovensky jeden kultovní vál za druhým. Super.
Druhá a poslední domácí kapela dnešního dne je DOBYTČÍ MOR nebo MURRAIN, jak kdo chce. Pamětníci určitě ocenili člena legendárních ostravských PATHOLOGIST na postu basáka. Já už jsem ale byl jak na trní a nedočkavě vyhlížel další výbornou skvadru, švédské BIRDFLESH. Jejich podání grindu je dost happy, plné nadsázky, nečekaných zvratů, převleků, ale pozor, není to žádná šaškárna, ale vše je podloženo hodně poctivou mlátičkou. Hlavně bubeník to celé neskutečně tlačí a ještě zvládá zpívat. V době, kdy to tady válcují BIRDFLESH, je v areálu ubíjející vedro, každý kousek stínu je beznadějně obsazený.
Po punkových Finech FORCA MACABRA, kteří mě možná i vinou toho žáru tady nějak moc neoslovili, přicházejí na řadu japonští řezníci BUTCHER ABC (asi nejlepší Japonci letos) a švédská crust/punk legenda, která mimo svou domovinu téměř nekoncertuje ASOCIAL.
Bojiště se konečně začíná nořit do stínu, fans začínají ožívat, vylézat ze stinných zákoutí a celý areál už je zas slušně plný, čehož maximálně využívají Francouzi BENIGHTED Jejich set je naprosto zničující. Co nestihlo spálit slunce, zničili svým nabušeným brutálním death/grindem tihle mistři. Zazněl i cover „Biotech“ od SEPULTURY, jako by tím chtěli nahrát na smeč další skvělé bandě dnešního večera, brazilským AGROTOXICO. Zvukovka jak jinak než kus od SEPULTURY a jde se na věc. Rozjíždí se divoká horkokrevná latinskoamerická jízda v odkazu RATOS DE PORAO v tom nejostřejším smrtícím tempu. Hardcore/punk od podlahy zahraný tak, jak to dokážou jen v Brazílii.
Jsem tu už čtvrtý den, Obscene Extreme 2018 se nezadržitelně blíží do finále, pivo už mi dávno přestalo chutnat, dokonce snad začínám nechutně střízlivět a to se mi teď v cílové rovince letošního jubilejního ročníku nechce nechat jen tak. Posiluji tedy tenčící se zásoby žetonů a vyzývám bratry z karavanu na konečnou jízdu, tady návštěvu dosud námi snad jediného neprozkoumaného stánku tohohle festu. Čertužel pro čtenáře tohoto pokusu o report se to dost podepsalo na mém dalším vnímání festivalu, byl to totiž stánek s absinthem.
Okamžitě nám to svinstvo zachutnalo ve všech podobách, co tam rozlévali, a k poslechu finských harcore/punkáčů RATTUS to bylo celkem na pohodu, stejně jako jejich set. U španělských gore mistrů HAEMORRHAGE už začíná být celkem jasné, že tohle tempo bude smrtící jako jejich podání goregrindu.
Foťák už mám pro jistotu uklizený v batohu a o dalších super kapelách už toho moc nenapíšu, protože by to vypadalo asi takhle: GRAVE =´x¨x-ˇˇ))x¨*´),-.§ů-ú,§,´=´´ absinth.,-§ů)ú´¨¨§ú absinth grr§ú)-.)¨´=/*absinthhhhhh. GENERAL SURGERY ,.-*/-,-.*.*,*- absinth ………… ………… ………… ………… …….. . . . _ _ _ . . . / . . ._ _ _ . . .
Pro mě letošní 20. ročník končí, byl skvělý, asi zatím nejlepší, co jsem tady kdy zažil, i když ty davy a fronty byly letos trochu náročnější, pořád se to dalo a Obscene Extreme Festival potvrdil, že je absolutně nejlepší fesťák na světě. Tak zase za rok Na Bojišti.
Fotky: Skalík, Ignor
