TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD 2018, Maximed + Defense / grindcore / Česko

AMOCLEN je takový zvláštní, takřka neviditelný úkaz. Myslím hudební AMOCLEN, nikoliv amoxicilin, neboli aminopenicilinové antibiotikum, podle nějž se soubor pojmenoval. Za svou existenci stihli AMOCLEN vydat splitko s AGATHOCLES a jednu jedinou full nahrávku „Cymbalta“ (2011). Dlouhých sedm let parta původně vzniklá na základech tehdy rozpadlých kapel CRUSHER a UTOPIA mlčela, až letos se přihlásila s novým počinem signifikantně nazvaným „Diagnosis: Grindcore“.

Čtrnáct songů, 21 minut. Grindcore klasika, dalo by se říci, ale on je v tom ještě malý háček, nových skladeb je jen sedm, pak následuje cover jedné obludnosti a po „Intermezzu“ čtyři starší songy v novém feelingu; tak je charakterizuje kapela v obalu a já to chápu tak, že byly znovu nahrané. Ale pro mě jde beztak o premiéru, protože mám pocit, že jsem od AMOCLEN ještě neslyšel ani notu…

S prvním poslechem mám ale jasno. Grind, grind, grind, naštěstí ten tradičního staroškolského ražení. A když postaru, tak s klasickými hláškami mezi skladbami i na začátku nahrávky. Ta první je vůbec nejlepší, (myslím, že) Oldřich Vlach mluví o písničkářích, kteří jsou „tak otrhaní, zanedbaní a zpustlí, že se počestnému člověku ani nesluší bližším a podrobnějším popisováním těchto figur čtenáři  ošklivost působiti“. Nicméně posluchač grindový je otrlý a snese nejen popis pánů muzikantů, ale i jejich tvorbu. (úsměv) Hned první song přináší ultra zběsilou palbu s dvěma polohami řevu – vysoký jekot se střídá s hlubokým vokálem a obě polohy do nabroušené muziky ideálně zapadají. Intenzita, to je slovo, které mě okamžitě napadá – kanonáda bicích, ostře řezaná kytara, basa jako bruska – jedním slovem vyhlazovák. A přesně v téhle formě mě grind dokáže zaujmout, trochu méně pak v některých momentech třetí stopy „Parolex“, kde se sem tam objeví umca umca rytmus, který moc nemusím, ale který k tomu tak nějak patří. Jinak to dál a dál valí jak hovado, hlavně díky bicímu kulometu, ale muzikanti nezapomínají ani na občasné zvolnění mířící k ponurému death metalu („Haldol“), a aby těch kroků stranou nebylo málo, nechybí ani hardcore-crust jančení („Aripiprazol“). Že jde hlavně o zábavu, dokládá úvod „Doxycyklinu“ s parodickou polohou „zpěvu“, o vsuvkách sesbíraných „kde se dalo“ platí slova o nadsázce dvojnásob.

Největší legranda je ale cover LUNETIC, „Ať je hudba tvůj lék“, a kapelu je třeba za výběr písně pochválit, samozřejmě kvůli názvu. Lyrika AMOCLEN se totiž točí kolem různých léků – převážně antibiotik, antidepresiv, antipsychotik – a tak se tahle „léčivá“ skladba hodí. Je to samozřejmě parodie na druhou, kdyby ji vylízanci z LUNETICU slyšeli, asi by se osypali, stejně jako já, když jsem si originál na netu našel a nestačil se divit…

Po dalším mluveném intermezzu následují čtyři starší fláky, pro mě nové a v podstatě srovnatelné s novou tvorbou. Tah na bránu ani u těchhle paleb nechybí, stejně tak snaha o pestrost (jak rychlostní, tak rytmickou) a třeba „Vivalan“ dokonce disponuje něčím jako je melodie. (úsměv)

K dobrému dojmu přispívá i zvuk, který má potřebné koule a hlavně je srozumitelný, takže nejen bicí a kytara jsou dobře slyšet, ale i basa je v mixu posazena tak, že ji nelze ani na okamžik přeslechnout.

Obal je tradiční grindovina, na titulu se operatér hrabe ve vlastních vnitřnostech (vysvětlení v rozhovoru), uvnitř dvojlistu jsou live fotky muzikantů i texty k novým písním a na zadní straně bookletu základní informace. Hodně strohé a jednoduché řešení, ale ve finále plně funkční, nechybí nic podstatného.

Celkově těžko nahrávce něco významného vytýkat, řemeslo je to poctivé a pro fanoušky žánru určitě k nakousnutí, na druhou stranu podobně se prezentuje celá řada nejen tuzemských kapel.

Seznam skladeb:

  1. Intro
  2. Amoksiklav
  3. Parolex
  4. Haldol
  5. Aripiprazol
  6. Doxycyklin
  7. Timonil 600 retard
  8. Risperidone
  9. Ať je hudba tvůj lék (LUNETIC cover)
  10. Intermezzo
  11. Rivotril
  12. Vivalan
  13. Seretide
  14. Cymbalta

Čas: 20:51

Sestava:

  • Peopl – řev
  • Psychopax – kytara
  • Jenin – basa, řev
  • Paralen – bicí

ROZHOVOR

Facebook
Bandzone
YouTube

 


Zveřejněno: 18. 07. 2018
Přečteno:
2827 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář