PUSTINA

CD 2017, Folter Records / black metal / Portugalsko

Devatenáct let, osm řadových alb, tři EP, dvě splitka. Docela naditá sbírka portugalských black metalistů CORPUS CHRISTII se v dubnu rozrostla o desku „Delusion“, která navazuje na dva roky starý počin „PaleMoon“. Stejně jako na něm, i na novince se kromě lídra říkajícího si Nocturnus Horrendus podílel již stálý člen J. Goat. Na zaznamenání bicích si tentokrát přizvali Andrého Silvu alias Andrecadenteho, jenž už v minulosti s CORPUS CHRISTII odehrál nějaké koncerty a slyšet jej můžete také například na povedené poslední desce „Crimes Against Humanity“ raw BM bandy IRAE.

Je asi všeobecně známo, že Nocturnus Horrendus není zrovna příznivcem aktuálních trendů v black metalu, zejména kápí a podobných záležitostí. Mně to nijak nepřekáží, k některým interpretům se to hodí, k jiným ne, CORPUS CHRISTII jdou spíše cestou staroškolského standardního pojetí žánru. Oproti předchozímu albu „PaleMoon“ tentokrát ubylo Satana a podobných klasických textových náplní, „Delusion“ je spíše cestou do nitra hlavního mozku skupiny.

Tomu se přizpůsobila i hudební složka. Zatímco předchůdce byl dosti neurvalý, agresivní, nepříliš přístupný, „Delusion“ je albem, řekl bych, lehce (na)poslouchatelným, chytlavým, rozhodně ne tak zběsilým. Samozřejmě, najdou se zde sypačky a není jich málo, převažují však střednětempé pasáže s výraznými kytarovými motivy, ať už melodiemi, vybrnkávkami nebo klasickými riffy. Je to vlastně takový příjemný poslech.

I zvukově jde o umírněnější počin. Výrazně středové kytary dávají prostor base, která se nepouští do vzletných výletů, avšak také pouze nekopíruje šestistrunné kolegyně. Bicí jsou hodně výrazné, možná strunnou sekci trochu převyšují, není to však nějak ku škodě. Všemu velí Nocturnův vokál, který je asi tím jediným, čemu neubylo na zběsilosti ve srovnání s předešlou diskografií CORPUS CHRISTII. Zpočátku může být jeho hlas nepříjemný, avšak s přibývajícími poslechy si lze zvyknout, navíc je dost variabilní a nenudí.

Konkrétní skladby se těžko vypichují, neboť se album drží v celkem konstantní linii, ač je pravda, že na konci už může přijít pocit určité stereotypnosti. Zatímco první cca. čtyři skladby jsou skutečně chytlavými záležitostmi (pro „Chamber Soul“ to platí, přestože je v podstatě nejrychlejší palbou na desce), zejména „Become the Wolf“ s až primitivním refrénem by se s velkou dávkou nadsázky dala nazvat stadionovkou. V „I See, I Become“ je zajímavé využití hned tří jazyků, kromě standardní angličtiny zazní též němčina a rodná portugalština.

Druhá půlka alba se mi do mozku tolik nezaryla, může to být ale i tím, že počin poslouchám vždy jako celek a tím, jak nedochází k žádnému většímu kontrastu či gradaci, prostě pozornost ke konci trochu upadá. Třeba kdyby byly skladby seřazeny naopak, budu tu teď chválit úplně jiné songy. I když nevím, prostě mi přijdou kompozice z pomyslné „áčkové“ strany silnější. Ač třeba první půlka „Near the End“ (obsahující uprostřed až rockový předěl) nebo „Seeker of All“ odsýpají též více než slušně.

„Delusion“ už jsem věnoval docela vysoký počet poslechů a nutno říct, že si to občas rád zopakuji i v budoucnu. Zároveň ale nepřináší něco, z čeho bych si vytvořil škrtátko v trenýrkách. Na poměry CORPUS CHRISTII jde o dílo až překvapivě hudebně uvolněné, příjemné, bohužel mu ale postupem stopáže trochu dochází dech. Přesto obsahuje několik songů, které se v paměti ukryjí na delší dobu. Příjemný lehký nadprůměr.

Seznam skladeb:

  1. The Curse Within Time
  2. Chamber Soul
  3. Become The Wolf
  4. I See, I Become
  5. Facing Concrete Mountains
  6. Seeker of All
  7. I Am The Night
  8. Near The End
  9. Carrier Of Black Holes

Čas: 41:58

Sestava:

  • Nocturnus Horrendus – zpěv, kytara, basa
  • J. Goat – kytara, basa
  • Andrecadente – bicí (host)
     

Facebook
Folter Records


Zveřejněno: 20. 11. 2017
Přečteno:
2774 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář