Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Úpně první setkání zakládajicích členů by se dalo datovat někam do roku 2009. Osm let jsme pak fungovali jako OBLIVION, ale nový materiál a jiné hudební směřování k regionální tematice a českému projevu nás nakoplo vydat desku už pod novým jménem ANSELM. Tak se totiž jmenuje nejstarší uhelný důl na Ostravsku. Dá se do něj v Hornickém muzeu Landek dokonce i sfárat.
Představte jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Vezmeme to odzadu, jak se sluší a patří, takže za bicími sedí Ondřej Gašpar (29), který hraje na tento nástroj od svých dvanácti let. Kromě ANSELMU působil dříve také v kapele SAVADRY. Basák Kuba Freywald (28), ač měl zkušenosti s několika dalšími nástroji, se na basu začal učit se vznikem původní kapely. Toho teď využívá ještě v kapelách WOE BETIDE THE BOY (viz níže) a MAMALÖR. Rytmickou kytaru a doprovodné vokály obstarává Lukáš Balabán (32), který spolu s Ondrou taky dělá většinu skladatelské a textařské práce. Druhým z kytaristů, spíše sólovější povahy, je Alec Munro (38), náš dlouholetý skotský přítel, který s kytarou začínal ve dvanácti letech. Působil v kapelách RIDGEBACK, NINTH CIRCLE, ROYAL EDINBURGH MUSIC a za těch sedm let, co žije v Ostravě, si stihl založit výše zmíněnou kapelu WOE BETIDE THE BOY, kde kromě kytary i zpívá. Vokály pak obsluhuje Jakub Malchárek (28), pro kterého je ANSELM první kapelou.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni a jakým způsobem jí šíříte?
Nahrávali jsme v domáckém prostředí Studia Muflon u Adama Kowala, který nám desku nahrál, zmixoval, vyprodukoval. To bylo naše velké štěstí, protože Adam okamžitě pochopil náš záměr a velmi citlivě dal celé desce konkrétní hudební tvar. Proto je uveden na obálce jako šestý člen kapely – během produkce desky se jím prakticky stal. Byli bychom rádi, kdybychom s ním mohli pracovat i na dalších projektech. Album šíříme převážně v digitální podobě – je k poslechu na YouTube, Bandzone a Bandcampu (kde nám lidé mohou přispět i finančně). Máme pak i fyzické kopie, které šíříme po síti známých, a spolu s tričkama jsou k dostání klasicky na koncertě.
Posílali jste nahrávku někam na vydavatelské firmy, případně kam, jaká byla/nebyla odezva?
Od začátku jsme první desku chtěli vydat formou „samizdatu“. Možná až druhé album zkusíme někam protlačit.
Texty – proč jste rozhodli pro češtinu, kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
Krom zhudebněných básní Petra Bezruče, kde je autor textu jasný, jsou slova většinou z hlav Balabána a Gašpara. A podobně jako právě Bezruč se týkají mnohdy tvrdého života v technologické technopolis. Takže je to reflexe na drsnost a bezútěšnost industrialismu. Věc, která je lidem na Ostravsku velice blízká, přestože v dnešní době už ne tak aktuální.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Autorem grafické stránky je náš bicmen Ondřej Gašpar. Protože nikdo jiný nemá dostatečné zkušenosti v oboru grafiky a čekali bychom další měsíce, než bychom našli někoho schopného, tak dal grafiku do kupy on a všem se nám moc líbí. Na přední straně přebalu je pohled na Technopolis (Ostravu) z vrchu Landek, kde bylo díky povrchovým slojím už v pravěku poprvé využito černé uhlí jako palivo. Na zadní straně je pak důl Anselm, který se nachází poblíž Landeku a stal se inspirací pro název kapely. Grafika má tedy pro nás velký symbolický význam.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
V začátcích nás určitě hodně ovlivnila gothenburgská větev death metalu, tedy kapely jako IN FLAMES, DARK TRANQUILLITY, AT THE GATES. Inspiraci také bereme z regionální folkové hudby a básnické tvorby. Snažíme se nicméně o svůj osobitý styl a nikam se striktně nezařazujeme.
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
Nepočítaně… Ne, vážně, to nejsme schopni z dostupných zdrojů schopni spočítat. Jeden z nejpovedenějších byl ten poslední v srpnu v hudebním klubu Jeden Tag v Ostravě, kde jsme také zároveň pokřtili desku.
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Určitě, bude-li nám trochu přáno, tak bychom se příští rok rádi ukázali u našich sousedů v Polsku a na Slovensku. Vzhledem k jazyku textů asi zatím nemá moc smysl vyjíždět do ne-slovanských zemí, i když se ničemu samozřejmě nebráníme.
Plány do budoucna...
Koncerty, koncerty, koncerty a už se rýsuje nápad na novou desku, takže takový standardní výhled do budoucna, který mají všechny kapely. (úsměv)
RECENZE
