Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

5. - 9. 7. 2017, Trutnov - Na Bojišti

Peťan:

Čtvrteční ráno nás přivítalo zataženou oblohou, ale poměrně příjemnou teplotou. Chvíli jsme zevlovali v kempu, abychom se v osm odebrali na místní pumpu. Ranní kafe za 7 korun bylo sice hnusné, ale částečně nás probralo. Jak jsem již uvedl na začátku celého reportu, letos pro mě drtivá většina kapel hrála až ve večerních hodinách. I proto jsme na snídani vyrazili do města. Na hotelové zahrádce přímo na náměstí jsme si dali vydatnou snídani a první pivka. Po nočním dešti se vodou naplněná stříška několikrát uvolnila a ledová voda mi krásně osprchovala záda ("bych se už nemusel mejt", pomyslel jsem si), z čehož měli asi největší radost vedle sedící Japonci SYSTEMATIC DEATH (smích). Krátká procházka městem nám bodla. Probraní a natěšení jsme vyrazili na pozdní oběd do místní restaurace, ve které se pomalu začali scházet další kamarádi. Počasí bylo takřka ideální, slunečno a příjemné teplo. Nastal čas vyrazit za muzikou.

V parném odpoledni sleduji set SADISM z Chile. Prvotřídní staroškolský death metal, který má kořeny v osmdesátých letech. Je radost sledovat jednu z prvních deathmetalových jihoamerických kapel naživo. A já mám pro kapely z Jižní Ameriky slabost. Precizně zahrané, valivé, devastující. SADISM mě svým starým death metalem vytrhli z klidného odpoledního rozjímání. Po SADISM mizím do distra na nákupy.

Loňský "propadák" přijeli odčinit polští DEAD INFECTION a nutno říci, že se jim to povedlo. Tato parta je na scéně téměř třicet let a nemusí nikomu nic dokazovat. Z pódia se valil přímočarý, špinavý gore/grind starého střihu. Trojice za to pořádně vzala a odměnou jí byla skvělá odezva. Skutečně výživných a zatraceně surových třicet minut. Loňský kolaps bubeníka byl rázem zapomenut.

Punk z Kalifornie? To jsou TOTAL CHAOS! Moji oblíbenci na to šli jako vždy od podlahy a naservírovali do nás syrový old school punk. Ten byl trochu načichlý starým americkým hácéčkem. Vše zaobaleno do parádního zvuku, který doslova hobloval sluchovody. TOTAL CHAOS nám ukázali, jak se to má hrát - jednoduše, agresivně, bez keců a bez zbytečných prodlev. Pogo pod pódiem, pogo skoro i na pódiu. Klasika, která nemohla zklamat!

Američany BRODEQUIN jsem stihl jen letmo. Brutal death metal není můj šálek kávy a i tentokrát se to potvrdilo. Vše precizně zahrané ve třech lidech, těžkotonážní sound, ale nic, co by mě zvedlo ze židle. Ovšem fans tohoto stylu si chrochtali blahem.

Na maskované šílence GHOUL z USA jsem byl opravdu zvědav. Tuto partu předchází pověst skvělé koncertní kapely a show. To GHOUL předvedli na jedničku. Energie měli na rozdávání, bylo jich plné pódium a jejich krátké a jednoduché vály strhly fans na svou stranu. Ačkoliv mě jejich thrash/death/crossover z nahrávek tolik nebaví, naživo to byla slušná nakládačka. K tomu si přidejte divokou zvěř v kotli a sebevražedné skokany z pódia a o výbornou podívanou je postaráno. GHOUL byli přesně tou kapelou, která na Obscene padla jako prdel na hrnec! Živé hraní mají zmáknuté na jedničku. Chuť po další muzice i pivku jen vzrostla!

Brazilská deathmetalová legenda KRISIUN je pokaždé v mém hledáčku a stejně jako při svém posledním vystoupení na Obscenu, i tentokrát vše zmasakrovala. Jen co jsem se přiblížil k pódiu, KRISIUN mě přikovali svým old school death metalem, který je neskutečně technicky promakaný. A se skvělým zvukem krásně lezly ven všechny přechody, sóla, riffy. Každý úder do bicích byl jako rána přímo na čumák. Alexův vokál se do nás doslova zařezával a to při každé skladbě, kterou KRISIUN vytáhli. Hrály se starší věci i novější kousky z posledních desek. Je neuvěřitelné, že tahle trojice hraje pořád ve stejném složení. A pořád stejně skvěle. Tohle byla hnilobná oslava death metalu! Pro mě nejlepší kapela čtvrtka! KRISIUN rulez!

V daleké Brazílii jsme zůstali, protože deathmetalovou legendu střídala legenda hardcore/thrashová - RATOS DE PORAO! Stejně jako před pár roky, tak i letos tihle veteráni srovnali Bojiště se zemí. Z pódia se valila nefalšovaná old school porce HC/thrashe, který je natolik autentický, že RATOS DE PORAO poznáte i po deseti pivech a s kocovinou ve tři ráno. Brazilci sáhli po osvědčených skladbách z osmdesátek, pod kotel ale přiložili i novějšími vály. Krátké, rychlé, výživné! Thrashové kytarové riffy, HC postupy, punková nespoutanost. Frontman/zpěvák João Gordo předvedl jedinečný diktát s kadencí kulometu, kytarista Jão je i v pětapadesáti pořádný živel. Při hraní ho bylo plné pódium, skákal, hecoval fans. Takhle to má vypadat! Skvěle!

Čtvrteční hudební program uzavírali Angláni DISCHARGE! Pro mě velice zásadní kapela, kterou před nedávnem postihla změna frontmana. Nová deska "End of Days" je ovšem skvělá a skvělý byl i JJ Janiak. DISCHARGE nastoupili ve velkém stylu a ačkoliv je jejich crust/punk hodně syrový a zašpiněný, tentokrát to nevyšlo zvukově úplně ideálně. Chvíli se mi to zdálo potichu, pak zase nařvané. Nicméně i tak DISCHARGE přetavili svůj set v punkové galapředstavení, které doslova gradovalo letitými songy. Pravda, hodina hracího času je podle mého názoru příliš, ideální je cca čtyřicet minut, ale i tak mě DISCHARGE nadmíru bavili. Zvlášť, když do svého playlistu zařadili celou řadu svých hitů v čele s mnou oblíbenou "Decontrol". V obměněné sestavě to DISCHARGE šlape parádně. Škoda tedy jen horšího zvuku. Jinak bych tyto veterány zařadil do absolutního topu letošního Obscenu.

Po DISCHARGE na mě padá únava. Sice dávám ještě jedno pivo, ale poté raději mizím do stanu. Jsem tu dva dny, fest je v polovině a jsem rád, že ležím. A to jsou nejočekávanější kapely teprve přede mnou! Asi stárnu hahaha...

 

Žrout:

Vyjíždíme z Písku ve čtvrtek kolem oběda zapůjčenou dodávkou v obsazení Honza, Prcek a já. Pár pauz, cesta přes Prahu je průjezdná bez problému, takže kolem půl čtvrté přijíždíme k areálu a hledáme vhodné místo k parkování. Nacházíme ho celkem rychle. Myslím, že to bylo jedno z posledních míst poblíž tradiční benzinové pumpy. Běžím se mrknout do areálu, vše je při starém. Distra, pivní stany, jídelny. Lidi se baví, pivo teče proudem, zábava je rozjetá na plné obrátky. 

První kapela, kterou vidím jen letmo, jsou NOWYOURFUCKED. Hrubozrnný grindcore z Austrálie. Počasí je fajn, možná až moc horko, což ale není na škodu. Odcházím koupit potřebné žetony. Cestou potkávám první známé a zakecávám se s lidma, který jsem od minulého ročníku neviděl. Vracím se na náš parking plac a stavím stan cca 50 metrů od dodávky. Většina trávníků v okolí je stany doslova poseta. Účast bude letos zřejmě slušná. To, že čtvrtek byl klidnějším dnem, co se návštěvnosti týče je dávnou minulostí. S výběrem místa pro rozbití stanu mi radí sám velký (a to doslova) „prague thrashdictátor“ Vejška, kterej se tu rekreuje již od včerejška. Zaparkováno, ubytováno, běžím se věnovat hudbě. Zapínám festivalový mód. První kapela, kterou si vychutnávám, jsou amíci FULL OF HELL. Nasranej, temnej grindcore skvěle proloženej prvkama elektroniky. Vokalista má před sebou nějaké mašinky a bordelem propojuje nejen songy, ale i efektně vyplňuje pomalejší pasáže. Když začínají hrát, někdo vedle mě se udiveně zeptá: „on sem přijel s nima zahrát Radek Kopelů?“ (z NAPALMED). Není se čemu divit. Na jejich třetím LP, která vyšla u Profound Lore rec., s nimi spolupracoval japonský umělec Masami Akita, známý též pod jménem MERZBOW, což vysvětluje směr, kterým se ubírají. Skvělý začátek. 

Další na podium nastupujou TOTAL CHAOS.  Punk/hardcore invaze z Kalifornie – založeno 1989. Pod podiem se rozjíždí slušný tanečky. Z repráků se linou melodie nasranýho sociálně kritickýho street  punku. Po boku frontmena kapely Roba Chaose, který je spojen se spoustou a spoustou aktivit na americký punkový scéně, poskakuje výrazný „malý velký muž“ Chema Zurita, který, jak je vidět, na svoji punk image viditelně dbá. Mihnul se mimo jiné např. i v UK SUBS. 

Po super punkový smršti nastupují brutal deathmetaloví BRODEQUIN z USA, konkrétně z Tennessee. Trochu změna stylu. Středověká mučidla jsou připravena, bolest je nesnesitelná, smrt vysvobozením. Pod podiem se mění fanoušci, ne však nálada. Nevím, možná je to jen můj pocit, ale když jsem viděl BRODEQUIN naposledy před pár lety, roznesli mě na kopytech. Dnes mě bohužel nechávají chladným a jejich hudba mě nebaví. Je dost možné, že je to odchodem jejich původního bubeníka. Nevím, Sorry. 

Další parta, na kterou se vyloženě těším, je opět z USA. Přicházejí lidi z EXHUMED, IMPALED, VOESTEK, MORBOSIDAD, WOLF IN THE THRONE ROOM, DYSTOPIA a já nevím čeho všeho ještě. Jak by řekl klasik: „... tak to nemůžou být špatní lidé“. Dámy a pánové, nastupují  GHOUL. Mix metalu, punku/hardcore a  grindu, masky z pytloviny potřísněné barvou krve  na ksichty nasadit teď! a jedéém. Super živá jízda i s intrem, při kterém teče naředěnej  kečup a lítaj gumový střeva. Najednou je tady vokalista z dalekých galaxií a v ruce svírá jakýsi vesmírný meč. Voodoo zaklínač si něco zabrouká pod masku a opět stříká krev. Divadlo dodává na kvalitách show a stupňuje náladu. Hudba tlačí spíše ve středních tempech. Pěkně to lidi rozpumpovalo. Na podiu už je pěkně živo. Vzduchem lítaj nafukovací krokodajlové, míče i rozverní tanečníci a tanečnice. Parádní set. Jede se dál. 

Po téhle parádě nastupuje na podium brazilská sekce - deathmetaloví mágové KRISIUN. Na tohle komando smrti jsem byl hodně zvědavej. Na živo jsem tyhle tři bratry nikdy neviděl a z jejich hudby jsem vždycky cítil takovej ten závan starý SEPULTURY. Brazilský kořeny se holt nezapřou. Mé očekávání bylo naplněno. Nekompromisní deathmetalová jízda… doslova jako kráva! Pro mne jedna z nej kapel festivalu. Precizně zahráno, nasazení neskutečný. Měli na OEF hrát již před nějakým rokem, ale neklaplo to. Tenkrát bylo hodně lidí nešťastných. Letos to bylo v plné výši napraveno. Zvedám palec k nebi nad Trutnovem. Uhhhh. Na jeden song si zvou na podium zpěváka Gorda. Bravůrně s nima odeřve song, kterej společně s kytaristou RATOS DE PORAO pro KTISIUN napsali a slyšet ho můžete na desce "The Great Execution". 

U brazilské sekce teda ještě setrváme. Aby toho z Jižní Ameriky nebylo málo, nastupují na podium RATOS DE PORAO. Hardcore/punk legendy ze Sao Paula. V análech je psán jako rok založení 1981… zřejmě slušnej ročník. Gordo a jeho banda předvedli neskutečný nasazení a zahráli průřez jejich alby. Řekl bych, že to byl daleko rychlejší, energičtější a dravější set, než předhodili návštěvníkům v roce 2013. Jízda od začátku do konce. Někde jsem četl, že logo SEPULTURY, takový to esko s těma bodlinama, jim nakreslil právě kytarista Jao, zakládající člen R.D.P. O tom už jsem se někde zmiňoval. Když jsem je viděl poprvé naživo, zrovna s nima začínal novej basák, takovej klučík. Tenkrát na Fluff festu Discarga rozštípala lidi na sračku. Energie mu pořád nechybí. Gordo, Jao, Boka i Juninho jsou stále ve vrcholné formě. Pohybovat se pod podiem je povoleno jen na vlastní nebezpečí. Lidi na podiu, skoky, pařba, šílenství. Tohle muselo rozhýbat i mrtvé na nedalekém hřbitově.

A přicházejí další ostřílení matadoři tohoto večera DISCHARGE. Basáka jsem viděl již odpoledne, jak s Čurbym prochází backstage a vedl nějakej bicykl. Tak si říkám: „ááá basák je tady a přijel na kole, tak vono to z toho Staffodshiru nebude zas taková dálka“. Hahaha. Ani mi to nepřijde, že už je to 5 let, co na OEF hráli tyhle legendy poprvé. Dnes mají za mikrofonem Jeffa  J. J. a musím konstatovat, že mi tam sedí víc, než Rat z VARUKERS. Jejich specifický riffy se nekompromisně valí vpřed. „Hell on Earth - The Nightmare Continues - State Violence State Control“. Bicí tepou v rytmu nekonečného kolovratu. Celá tahle D-beatová mašinerie vyzařuje zvláštní až hypnotickou auru. Rok založení neuvěřitelný, 1977. Do konce setu nevydržím, únava si začíná vybírat svou krutou daň. Jsem unavený a je třeba doplňovat tekutiny. Ještě chci vydržet na show propichovačů FLY BY TRIBE a jsem zvědav, co vyplodí SM project. SM dávám celý, ale oproti loňsku a předloňsku mě to nebere. FBT tedy vynechávám úplně a ubírám se do věčných lovišť, abych nabral síly na zítřejší ráno. 


 

Fotky: Skalík

Kompletní galerie

Žroutovy fotky


Zveřejněno: 13. 07. 2017
Přečteno:
3837 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář