Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
F.O.B. - Outside The Palace Walls

O novém albu Warning, aktuálním turné, personálních změnách, ale i bohaté historii kapely.

Skupinu Arakain už pozoruji několik let, vlastně patřila k těm prvním, které jsem začal poslouchat. Dodnes si pamatuji, jak jsem si poprvé v roce 90 pustil album Thrash The Trash a byl jsem z toho úplně mimo. Od té doby se stala spousta věcí. Řada kapel vznikla a zanikla, ale Arakain je tady stále a zde vám nabízím rozhovor, který se uskutečnil  před koncertem v Budějovicích. Na mé otázky odpovídali hlavně Jiří Urban a Zdeněk Kub, postupně se však přidali i ostatní (Mirek Mach, Honza Toužimský a Roman Lomtadze).

Arakain už je tady hodně dlouho. Pojďme tedy úplně na začátek. Opravdu to všechno začalo v pátek jako bláznivej fór?

Jiří Urban: Ty člověče jestli byl pátek, to už dneska nevím, ale vše začalo někdy na jaře 1982.

Ta píseň? Cesta?

Jiří Urban: Ta píseň vznikla později, protože jí složil Zdeněk Kub, takže někdy v roce 1986. A vyšla na kompilaci Posloucháte větrník, myslím.

Jaké jste měli tenkrát podmínky jako metalová kapela, nebo tenkrát undergroundová kapela?

Zdeněk Kub: My jsme pořád undergroundová kapela.

No fajn, víceméně mě zajímá ta doba, protože si jí moc už nepamatuji. Někde jsem zaslechl, že jste měli problémy se skladbou Ďáblovi soustružníci.

Jiří Urban: No tak problém..., podle toho jak se to vnímalo. Když jsme to hráli na předkole  festivalu politické písně, tak tam Brichta zpíval nejlepší soustružníci místo ďáblovi, ale tím bych se dneska moc už nechlubil, i když proč ne?.

Mirek Mach: Komunistům stačil změnit přívlastek a bylo to v pohodě.

Jiří Urban: My jsme měli problém spíše s vystupováním než s textama jako takovejma.

Jako šlo o to, co v těch skladbách zpíváte nebo, že jste metalová kapela?

Jiří Urban: Spíš to bylo o tý filozofii, o tom výrazu a že strháváme lidi k nějaký neukázněnosti? rebelii.

V té době vám vypomáhala Lucka Bílá. Někde v tisku jsem zaslechl, že to byla víceméně taková výzva pro ní si někde zazpívat a že jinak metalovou hudbu nevnímá, nesleduje jí?

Jiří Urban: Tak dneska určitě ne, ale tenkrát jo. Vím, že měla oblíbený třeba Def Leppard a takový. Samozřejmě víc takový ty zpěvnější věci. Ale my jsme jí spousty muziky nahrávali a neřekl bych, že jí metalová společnost nějak neseděla, protože jak  jsme vždycky říkali, že ona je víc chlap než ženská. Protože mluvila sprostě jako chlap, pila jako chlap.

Mirek Mach: Vypadala jako chlap, že jo? akorát měla ty obrovský koule strašně vysoko. ( smích )

Jiří Urban: Měli jsme společnou šatnu, společný sprchy a tak.

V té době zníte více jako heavy metalová kapela, ale potom přišlo album Thrash the Trash, které vám na dlouhou dobu vtisklo thrashovou nálepku. Co vás k tomu vedlo? Byly tam nějké vlivy kapel jako třeba Sodom, Kreator, Slayer??

Jiří Urban: No vlivy tam byly, že jsme byli často pod vlivem?. ( smích ) No tak samozřejmě začali jsme poslouchat Slayer, rannou Metallicu, já třeba i ten Sodom, Testament, Exodus a spoustu těchto kapel. No a když to doma pořád posloucháš, tak z tebe lezou podobný nápady. Takže jsme byli určitě ovlivnění Západem. Protože jak já vždycky s oblibou říkám, Slovan většinou novej rokenroll nevymyslí. Takže jsme byli ovlivnění ze západu.

Jak vzpomínáš na tuhle dobu, vlastně už porevoluční dobu, kdy jste měli největší boom?

Jiří Urban: To období před revolucí bylo dobrý, divoký, jezdili jsme spoustu koncertů, zažívali jsme takovej jeden z vrcholů. Hráli jsme až 25 koncertů měsíčně. Taky v závislosti na tom jsme museli opustit i svý občanský povolání.

Zdeněk Kub: Někteří si ho pro jistotu ani nehledali.

Jiří Urban: A po tý revoluci se pokračovalo dál, akorát, že jsi nemusel mít v občance razítko a tak. Ale my už jsme byli od podzimu 89 profesionální kapela.

Zdeněk Kub: Typickej underground.

Jiří Urban: Takže nebylo to pro nás? jako politická změna v životě big beatový kapely není tak velký zlom. Až na to, že ubyly zákazy, ubyly kontroly na koncertech, kontroly faktur a vyúčtování aparatury. V tom se to v podstatě změnilo, jinak jsme jeli dál.

A otevřelo se vám i zahraničí?

Jiří Urban: Já myslím, že ani ne? Byli jsme v tom Rusku, Polsku, Maďarsku, ale na západ jsme se nedostali a ani jsme o to ani nějak neusilovali. Já si myslím, že tam takovejch kapel je spousta. A myslím si, že tam nejsou na nějaký čecháčky zvědaví.

Přesto vyšla anglická verze alba Thrash The Trash, byl v tom nějakej záměr proniknout na evropskou scénu.

Jiří Urban: My jsme kdysi mysleli, že by to možná bylo možný, takže existovala anglická verze. Kterou jsme měli vlastně v záloze, nesmíchanou. Tak když jsme měli v devadesátým čtvrtým takovou?.tak jsme vlastně tu anglickou verzi vydali a to hlavně pro to, že Thrash The Trash nebylo v té době na CD, tak jsme ho vydali v anglické verzi.

Poté vychází album Schizofrenie. Nezdá se vám, že toto album bylo takové nedoceněné. Že stálo ve stínu Thrash The Trash?

Jiří Urban: Tak ono už klima ve společnosti bylo jiný, že jo. Najednou bylo hodně kapel, který neměly příležitost dřív točit. Takže velký firmy sáhly po nich jako třeba po Debustrolu a ten trh byl už tak zahlcenej, že to album nikdy nemohlo dosáhnout takovýho úspěchu jako Thrash The Trash. A že my jsme vlastně to album vytvářeli už za totáče a tenkrát moc takovéhle muziky nebylo na deskách, takže pak se to odráželo v tomhle.

Od alba Schizofrenie jsem vás viděl se prezentovat pouze pomalými songy, přičemž máte spoustu rychlejch hitovek. Proč tedy?

Jiří Urban: Byla to strategie prostě, protože jsme věděli, že když natočíme klip na něco rychlejšího, tak bylo jasný, že to nikde nikdo nepustí. Maximálně na slovenským  trianglu, kterej byl trochu víc progresivnější, ale tady u nás jsme se museli bohužel chovat trochu ukázněněji, aby vůbec něco od nás mohlo jít do médií.

Páte album S.O.S. přináší zvolnění. Takový návrat k ?hevíku?, proč?

Jiří Urban: Asi jsme tak trochu dospěli a ta agrese se tak nějak vytratila. Asi to bylo tím, co jsme poslouchali. Ta kapela se vyvíjí a mám pocit, že nikdo z nás tak nepřemýšlí, proč skládám jinak než před dvěma lety, že jo.

Navíc to album bylo prezentováno klipem Páteční flám. Proč zrovna klip k této skladbě, která mi přijde na albu nejslabší.

Jiří Urban: No tak my jsme vybrali tu nejpopěvkovitější.

Nejpopěvkovitější ve stylu Alkehol?

Jiří Urban: No tak, nevím? Ale my jsme si říkali, že ta skladba bude v televizi dvakrát maximálně třikrát, tak aby si to lidi stačili nějakým způsobem zapamatovat. A taky na koncertech měla vlastně největší odezvu z tý desky i když největší dobu potom vydržel ten Adrian.

Po těch osmi velmi kvalitních albech dochází k dalšímu stylovému kotrmelci, který přináší album Forest Gump.

Jiří Urban: Jo?? Mně to nějak nepřijde jako stylový kotrmelec?.

No já bych řekl, že se ztratila řada sól, ztratila se rychlost, dravost, vsadili jste na rytmiku.  To album je takový? dlouhý a přijde mi až nudný.

Jiří Urban: No, já to dneska taky tak vidím, ale zkrátka bylo to období, ve kterém se ta kapela nacházela a byl tam už takovej útlum třeba ve spolupráci s Brichtou, kterej se už více soustředil na svoje desky a tak jsme možná trošku ani sami nevěděli kam se sebou. Taky jsme využívali jiné technologie. Forest Gump je nahrávanej digitálně a ten zvuk není tak agresivní jako předchozí desky nebo jako ty současný. Já už ani nevím co nás k tomu vedlo.

Co říkáte na stylové kotrmelce různejch kapel jako je např. Metallica. Pak lidé spekulují, že kapela neví jak dál. Že zapomíná na staré fans a hledá si nové. Co vy si o tom myslíte?

Mirek Mach: To je třeba AC DC,  ti by třeba rádi chtěli natočit něco jiného, a můžou si říkat né, my uhnout nemůžeme, protože bychom mohli zklamat nějaké fanoušky a může to v té v kapele být ještě horší stádium. Když budeme tedy teoretizovat. Tak Metallica si řekla, hele, tak my se můžeme vysrat na ty fanoušky a natočíme si tohlencto.  A AC DC, ty se musí naopak zuby nehty držet těch svých mantinelů, aby nevybočili. Může to bejt úplně naopak.

Jiří Urban: Třeba AC DC jsou pro mě nudný, desky za posledních 10 let mě neříkají vůbec nic, protože největší fláky byly kdysi a jelikož ty stejný schémata hrají pořád dokola, tak mě to nebaví. Já bych teda nechtěl hrát to samý co před patnácti lety.

Vem si třeba Megadeth, ten to zvládá velice slušně do dnešní doby.

Jiří Urban: Jde o to s jakým úspěchem. My se na to možná díváme moc odborným okem, na každé desce si najdem něco?

Zdeněk Kub: A my to hlavně neděláme tak, že takovou desku natočíme takovou?a tu další zase takovou. Skládáme tak jak ten život plyne a v jakým je člověk rozpoložení. Takže žádná kalkulace.

Po Forest Gump odchází Aleš Brichta, kapela mění tvář? Ale ještě než se dostaneme ke zpěvákům, tak mě zajímá co říkáte na hudební aktivity A. Brichty?

Jiří Urban: Já osobně ho vůbec nesleduji. Desky jeho znám asi tak, že znám Barák na odstřel a Omegu, nemám jeho desky, pořady, kde on vystupuje, nesleduji. O tom by ti mohl snad povědět Míra.

Mirek Mach: Ale tady děláme rozhovor o Arakain, tak sem nebudeme tahat tyto věci.

Dobře? jde o to, že něco podobného se vám stalo i s Peťou Kolářem- P. Kolář s vámi nazpíval dvě alba, potom kapelu opouští a následně je slyšet v rádiích se skladbami typu Snad přijde den, kdy láska vrátí se k nám apod. Nemyslíte, že to vrhá špatnej stín na celý Arakain?

Mirek Mach: Petr Kolář pro Arakain je strašně důležitej, protože po odchodu A.B.  jsme byli ve strašný situaci, protože si fanoušci nedokázali představit jiného zpěváka, protože jiného nikdy v tý kapele neslyšeli. A on dokázal tou svojí osobností, že to těžký břímě unes a těm fanoušků ukázal, že to jde i s jiným zpěvákem. Takže prostě tu práci kterou zastal? i kdyby odešel dříve, i tak tu práci zastal na jedničku.

Jiří Urban: Svou přítomností nás vlastně podržel, že jo. My jsme hodně o něj stáli, byli jsme rádi, že to přijal. A mohli jsme tak dělat písničky?když to tak  mám říct, s pořádným hlasem, že jo. Protože Aleš nám už posledních pět let nevyhovoval.

Mirek Mach: Tím strašně ulehčil práci teďkom  Honzovi, protože ti lidé teď  vědí, že ta kapela je kapela a né jednotlivci, kteří spolu jenom hrajou. Takže už i dalšího zpěváka vzali lidi úplně v pohodě, i když ho znali jen matně a ještě s námi ani nezpíval a už mu fandili, už mu drželi palce a ten přístup k němu byl mnohem lepší než tenkrát k Peťovi, protože si nedokázali představit někoho jiného než Aleše Brichtu, ale dneska si to už umějí představit.

Zdeněk Kub: Já bych jenom chtěl dodat, že v té době, kdy jsme lanařili Petra, tak my jsme věděli, že je nejlepší a bohužel to věděli i jiní viz Svoboda a další. Proto vznikly tyto komerční projekty, kterým se těžko odolává.

Jiří Urban: On se tím taky živí, že jo, je to jeho práce.

Zdeněk Kub: A mimo to, když my jsme ho brali, tak on už byl zavedenej v muzikálech a dělal x projektů. Takže to není tak, že by my jsme z něho udělali zpěváka. My jsme vzali profesionála. Akorát v té době ještě nebyl úplně na vrcholu.

A tím se dostáváme k novému zpěvákovi, Honza Toužimský? Stejná barva hlasu, stejnej typ zpěváka, stejnej talent, stejný muzikály. Nebojíte se, že se vám stane něco podobnýho co s Petrem Kolářem?

Jiří Urban: Ne? Ať ti na to odpoví sám?

Honza Toužimský: Mám se teď z toho vymluvit jo? Když to je těžký teď někoho přesvědčovat o tom, že nepůjdu tou cestou, ale já asi nepůjdu, protože tahle muzika?

Jiří Urban: Proč tam bylo to asi?!

Honza Toužimský: Asi určitě teda?né asi ale určitě. Protože já nejsem muzikálový zpěvák a ani nechci a ani nebudu. Je fakt teda, že abych se tady od toho všeho neospravedlňoval. Tak prostě v Ta Fantastice, kde alternujeme  Krále Artuše, tak mám takovou nepsanou dohodu, že s nima budu dělat dál, protože tam se cítím tak jako dobře. Pracuji s lidmi, kteří jsou odkojení rockovou muzikou. Ale určitě jinde nebudu vidět. Nejsem prostě typ popového zpěváka. Tahle muzika je pro mě vším.

Před tím jsem tě zaregistroval v zábavové  kapele Simon? hráli jste nějaký skladby od Arakainu?

Honza Toužimský: Ne, nehráli?

Zdeněk Kub: Protože by to nezahráli. ( smích )

Jiří Urban: Proto nezaznamenali větší úspěch zejména na Litoměřicku a hlavně nemohli zpívat písničky po A.Brichtovi, že jo. ( smích )

A teď tak trošku ten výběr zpěváků? pořád to zní hodně metalově, přičemž Forrest Gump šlo více řekněme do hard coru, čekal jsem, že zvolíte jinou barvu hlasu, řekněme více ukřičeného?

Jiří Urban: Tomu nerozumím teďka? Po Alešovi jsme prostě hledali profesionála, mít někoho ukřičeného kdo tam něco zablije hodinu a půl, tak se to nějakejm máničkám možná líbí, ale ve studiu nezazpívá ani hoří. Prostě potřebovali jsme někoho, kdo si zkrátka vezme mikrofon a je to tam. Tam šlo o velkej hlas a dobrej výkon a né tolik ani o výraz.

A nemáte pocit potom, že díky tomu zpěvu?sorry že do toho tak rejpu?

Jiří Urban: No vždyť to je v pořádku

...Ale pak slyším hlasy, že skupina Arakain zní podobně jako Harlej, či Torr?

Jiří Urban: Tak to není v pořádku? Ty vole? tak to je tvrdý přirovnání. Kdyby měli aspoň dejme tomu tak dobrýho zpěváka jako je Kolář?tak bych řekl, že to může bejt podobný. Ale to prostě?to mi není jasný tohle přirovnání? Protože tam je furt stejná muzika, furt stejnej rukopis a za tím velkej hlas a tím pádem melodie, že jo. Proto to může bejt melodičtější, ale určitě to není prodejnější. Protože Harlej to je ryze prodejná muzika. To je muzika do hospody, aby si lidi u piva zařvali ty refrény , že jo. O to my neusilujeme.

No nic, pojďme od zpěváků, je tady nové album Warning, co mi o něm řekněte?

Jiří Urban: No o hudbě se moc mluvit nedá, jenom bych řekl, že je to pokračování Metamorfózy.

Mirek Mach: To spíš musíš napsat ty, jak to na tebe působí a tak.

Nemáte pocit, že opět trochu měknete? Že by stáří?

Jiří Urban: Měkneme?! Ty vole, vždyť Warning je nejtvrdší deska co jsme natočili.

Zdeněk Kub: Tvrdost není o rychlosti přece.

Mirek Mach: To si pleteš pojmy, no?

Jiří Urban: Motorka může bejt silná, ale nemusíš s ní jezdit rychle?

Zdeněk Kub: Podle mě nejtvrdší kapely jsou ty, který hrajou pomalý tempa. Je to to nejtěžší co se dá zahrát, nejtěžší i technicky. Tam vynikne právě ta tvrdost, ta nevynikne v rychlým hraní. Přece mi nechceš říct, že Helloween, kteří hráli ultra rychle, byli tvrdí? Pro mě rozhodně ne?

To pro mě také ne, ale když to srovnáš s Thrash The Trash?to je podle mě tvrdý album, vaše nejtvrdší?

Jiří Urban: To je rychlý album, ale né tvrdý. To je velkej rozdíl. Tam jsou jiný postupy, není tam mohutný zvuk kytar. Lidi si často tyhle pojmy pletou, ty to potvrzuješ, ale já teda nevím. Asi jsme nikdy neměli takovej zvuk jako na Warning.

O.K. ještě k albu Warning. To nazpíval Peťa a Honza mu tam dělal backovky?

Jiří Urban: No v některých písničkách a ve Stromu života je to duet, tam se střídají ve slokách, refrény jedou spolu, tam je to vlastně udělaný jako jeho vizitka.

Pak je tu další problém. Po na točení alba Warning odchází Marek Žežulka. Máte náhradu z kapely Čechomor Romana Lomtadze? jak to vidíte dál na postu bubeníka?

Jiří Urban: No to záleží tady na Romanovi? Romane, jak to vidíme dál? No podepíšeš to nebo ne?

Roman Lomtadze: Jestli to podepíšu nebo ne?

Zdeněk Kub: Podepíše to.

Roman Lomtadze: Je to otevřený, no?

Jiří Urban: Jak otevřený?

Roman Lomtadze: Domluva byla taková, že odjedu tohle turné a jdu od toho. Takhle jsem to bral celou dobu. Akorát se to změnilo po dvou třech koncertech, když jsem zjistil, že jsem si tak dobře ještě z žádnou kapelou nezahrál. Dobře jsem si zahrál s Dodem, ale tohle mi přijde ještě trošku dál.

Takže by jsi byl ve dvou kapelách?

Roman Lomtadze: To je to co teďko zrovna řeším, ale myslím si, že to nebude možné technicky, a musím říct, že z toho nemůžu dobře spát?dokonce až tak, protože mě strašně to baví. To bubnování funguje teď tady, je to jako když si hraju ve zkušebně. Vlastně nic na tom neměním a najednou jsem zjistil, že to zapadlo do té kapely. Mě baví hrát v Čechomoru, ale částečně tam musím doprovázet nějaký riffy, který jsou daný. Ale tady jsem dostal nahrávku, něco jsem se naučil zjistil jsem, že si jenom tak hraju a funguje to.

Jiří Urban: To se změní až to podepíšeš. ( smích )

Roman Lomtadze: A vlastně problém je v tom, že Čechomor natočil desku, ta se má propagovat a tak dále, a pro mě je těžký teďko přijít a říct? tady jsem si našel něco jiného, tak čau. Takže vlastně jsem z toho takovej nešťastnej, ale vono se to určitě nějak vyřeší samo.

Momentálně jste na turné s kapelami Seven a Wald and Gang. Jak se vám tyto kapely líbí?

Jiří Urban: Seven se nám líbí hodně jsou dobří instrumentalisti. Bohužel nebo k jejich neprospěchu jsou to hlavně instrumentalisti, takže nedělají komerční muziku. Taky dělají muziku po svým. Ale myslím si, že to je dobrý pro rozpumpování lidí, aniž by je to nějak zahlušilo. Vzali si k tomu i děvče, aby to bylo teda trochu komerčnější. No a Walda and gang, to je revival Waldemara Matušky, to hraje po nás, to je takový, že ti fanoušci dají pár piv a jdou domů s písní na rtech.

Turné je docela dlouhé, na co byste pozvali fanoušky, kteří si na koncert ještě cestu nenašli?

Jiří Urban: No tak asi nejvíc na Arakain, že jo. To by se možná hodilo. (smích) A chceme je pozvat na křest do Sazka Arény 21.4, kde by to měl křtít Kamil Střihavka, měl by tam hostovat Aleš Brichta, Pepa Vojtek, ze zahraničí pak Doro Pesh, Blaze Bayley bejvalej zpěvák Iron Maiden.

Pozoruješ někdy kapely z u.g.scény. Líbí se ti nějaký?

Jiří Urban: No samozřejmě, třeba tady Colp, že jo. Nebo Tortharry. Je toho víc, ale tyhle dvě mě napadly, že jsme zrovna dneska o nich mluvili.

Natočili jste spoustu alb, které bylo vaše nejúspěšnější podle vás?

Jiří Urban: No Thrash The Trash, 120 tisíc, to je jasný.

Tak to je komerční úspěch, ale víc by mě zajímalo, které album se tobě líbí nejvíc?

Jiří Urban: No, to je těžký?

Jsou to tvoje děti, máš je rád všechny?

Jiří Urban: Asi tak?

Chcete něco říct na závěr?

Jiří Urban: Já si myslím, že na závěr ještě nic říkat nebudeme, že závěr je ještě hodně daleko.

Dalších 20 let, 30?

Jiří Urban: To asi ne?

Roman  ukazuje padesát? (smích), díky za rozhovor, ať se daří?

Jiří Urban: Díky

web: www.arakain.cz


Zveřejněno: 15. 04. 2005
Přečteno:
4224 x
Autor: Ifa | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

09. 11. 2005 14:33 napsal/a Mirun
Heavy metalový holky
Mirun: Heavy metalový holky - článek o 80. letech v Česku-Slovensku aneb o Husákově gulášovém komunismu, http://www.pooh.cz/aktovka-x/a.asp?a=2012195
16. 05. 2005 19:15 napsal/a Nikol
Araki
Ahojky,můžu vám jenom doporučit si to cédo koupit,nejen kvůli skvělý muzice,ale hlavně kvůli Péťovýmu a Honzíkovýmu hlasu,jsou prostě skvělý,jen tak dál.A i když Honza nechce být muzikálový zpěvák,tak já ho viděla v Excalibru¨a byl fakt boží.No jo výborný zpěváci se poznaj a Arakain na ně má prostě výbornou trefu:)
19. 04. 2005 10:03 napsal/a marty
warning
sakra vsude se na to warning pejou ody, to si to budu muset sehnat, kdyz je to nejtvrdsi..... :-o