Zajímavá srážka dvou světů se odehrála na strahovském kopci v útrobách místního sympatického klubu. Dejte vedle sebe DOOMRIDERS a BEASTMILK, zamyslete se jaká fanouškovská obec, tu kterou kapelu poslouchá a dojdete k výsledku, že moc společných bodů nenajdete. Jelikož se, ale považuju za hudebního všežravce, nebyla mi ani jedna z kapel překážkou a v podstatě jsem se těšil na obě. I když pravda je taková, že na koncert jsem se vypravil hlavně kvůli BEASTMILK jejichž „Climax“ je u mě jedním z nejhranějších vinylů posledních měsíců.
Přicházím včas, není ani osmá večerní a předkapela dvou hlavních kapel, takhle jsem to vnímal, HERDER ze země skvělého fotbalu a oranžové barvy začínají zatloukat své hřeby do podlahy Sedmičky. Z desky celkem tuctová hudba na pomezí sludge/stoneru, naživo, až překvapivě slušně fungující mašina s lidskou tváří. Lidskou tvář mám na mysli především díky akčnímu zpěvákovi a kytaristovi, který celý set pojal i jako tělocvik. Za mě mají HERDER za své energické vystoupení velké plus, sympatická pódiová prezentace v ruku v ruce s hudební náplní byla nad očekávání kvalitní. Ne, že by HERDER působili obzvlášť originálně, ale kompaktně a seštelovaně, určitě. Občas zazněl riff alá HIGH ON FIRE, chvílemi jsme se brouzdali v bahně, ale pokaždé to mělo slušnou výpovědní hodnotu.
Po krátké pauze to odpálili BEASTMILK v čele s ústřední postavou Kvohstem. Jeho vokál to je něco, co mě strašně baví a vůbec celý koncept tak, jak ho tahle žhavá formace z Finska pojala, mi přijde dobře vymyšlený. Zjednodušeně řečeno jejich post punk s jasnými inspiračními vlivy, má v sobě nesmírný hitový potenciál. Kde kdo je může nařknout z plagiátorství, ale to jakým způsobem se jim povedlo nahrát desku „Climax“ a naplnit jí hitovkama od začátku do konce, to chce už pořádný kumšt a BEASTMILK ho evidentně mají. Ve stejných kolejích se odehrával i pražský koncert. Jedna hitovka za druhou, kdy si nešlo s Kvohstem nezařvat chytlavé refrény. Vzhledem k tomu, že se jedná o mladou kapelu zazněla v podstatě celá debutová deska. Co se hrálo, si můžete ověřit zde na netradičně pojatém playlistu. (úsměv) Kvohst své kvality dokazoval naprosto přesvědčivým výkonem, zvukově ani v první řadě nebyl žádný problém, a tak k většímu zážitku chyběl vstřícnější krok z publika, kdy mi přišlo, že minimálně polovina lidí stála venku nebo opodál a čekali na DOOMRIDERS. Tahle hudba by si zasloužila větší křepčící kotel. Těžko to někomu ale zazlívat, ukázalo se, že se jedná o dva rozdílné světy. Takže ti, co stáli na BEASTMILK vepředu na následující DOOMRIDERS stáli zase opodál (úsměv). U mě však převládala celkově spokojenost a vděčnost za to, že se tady BEASTMILK objevili, protože jak už jsem psal dřív, tohle je hodně žhavá akvizice, jejíž sláva, udrží-li takto nastavenou laťku, bude jenom stoupat.
DOOMRIDERS jsem nikdy vyloženě neposlouchal. Ne snad, že by mi přišli špatní, ale nikdy na mě nepůsobili dojmem něčeho s přesahem, něčeho s čím bych měl trávit čas. Jako kulisa dobří, hlubší vjem nikoliv. Naživo jsem se ale nebál, že by mělo být něco špatně. Proč? Protože podle mě kapela v jejímž čele stojí kytarista a zpěvák Nate Newton, (nejznámější z působení v CONVERGE kde hraje na basu, a nebo v OLD MAN GLOOM, s kterými v dubnu hrál v Praze), nemůže být špatná. A taky, že ne. Naživo to mělo přirozeně velké grády, zkušení muzikanti předali publiku své poselství v němž lze vystopovat prvky hardcore, stoneru, sludge, s prstem v nose. Skvělý hutný zvuk zhruba po páté věci rozpohyboval i pořádný kotel a prostor se naplnil na maximum. Neznám všechny alba nazpaměť, jen poslední desku „Grand Blood“ jsem si v rámci příprav několikrát pustil, a stejně jako z ní jsem měl pocit i z vystoupení. Vše s přehledem zahrané, podané s jasnou vizí od srdce, ale pocit něčeho, že jsem byl svědkem něčeho mimořádného se nedostavil. A tak nejzajímavější pasáží z celého setu pro mě byla dvojice skladeb navazujících na sebe „Bad Vibes“, a „Dead Friends“ které svojí hardcoreovou přímočarostí a chytlavostí zastínily ty valivější – obyčejnější? věci. Být v podobném stylu celý koncert, asi by se stali pro mě DOOMRIDERS srdcovou záležitostí. Sečteno podtrženo, jednalo se bezesporu o vydařené vystoupení, s perfektní diváckou odezvou, výborným zvukem, (což platilo pro všechny tři kapely), které každého příznivce této kapely, muselo nadchnout.
Kompletní fotogalerie
Přicházím včas, není ani osmá večerní a předkapela dvou hlavních kapel, takhle jsem to vnímal, HERDER ze země skvělého fotbalu a oranžové barvy začínají zatloukat své hřeby do podlahy Sedmičky. Z desky celkem tuctová hudba na pomezí sludge/stoneru, naživo, až překvapivě slušně fungující mašina s lidskou tváří. Lidskou tvář mám na mysli především díky akčnímu zpěvákovi a kytaristovi, který celý set pojal i jako tělocvik. Za mě mají HERDER za své energické vystoupení velké plus, sympatická pódiová prezentace v ruku v ruce s hudební náplní byla nad očekávání kvalitní. Ne, že by HERDER působili obzvlášť originálně, ale kompaktně a seštelovaně, určitě. Občas zazněl riff alá HIGH ON FIRE, chvílemi jsme se brouzdali v bahně, ale pokaždé to mělo slušnou výpovědní hodnotu.
Po krátké pauze to odpálili BEASTMILK v čele s ústřední postavou Kvohstem. Jeho vokál to je něco, co mě strašně baví a vůbec celý koncept tak, jak ho tahle žhavá formace z Finska pojala, mi přijde dobře vymyšlený. Zjednodušeně řečeno jejich post punk s jasnými inspiračními vlivy, má v sobě nesmírný hitový potenciál. Kde kdo je může nařknout z plagiátorství, ale to jakým způsobem se jim povedlo nahrát desku „Climax“ a naplnit jí hitovkama od začátku do konce, to chce už pořádný kumšt a BEASTMILK ho evidentně mají. Ve stejných kolejích se odehrával i pražský koncert. Jedna hitovka za druhou, kdy si nešlo s Kvohstem nezařvat chytlavé refrény. Vzhledem k tomu, že se jedná o mladou kapelu zazněla v podstatě celá debutová deska. Co se hrálo, si můžete ověřit zde na netradičně pojatém playlistu. (úsměv) Kvohst své kvality dokazoval naprosto přesvědčivým výkonem, zvukově ani v první řadě nebyl žádný problém, a tak k většímu zážitku chyběl vstřícnější krok z publika, kdy mi přišlo, že minimálně polovina lidí stála venku nebo opodál a čekali na DOOMRIDERS. Tahle hudba by si zasloužila větší křepčící kotel. Těžko to někomu ale zazlívat, ukázalo se, že se jedná o dva rozdílné světy. Takže ti, co stáli na BEASTMILK vepředu na následující DOOMRIDERS stáli zase opodál (úsměv). U mě však převládala celkově spokojenost a vděčnost za to, že se tady BEASTMILK objevili, protože jak už jsem psal dřív, tohle je hodně žhavá akvizice, jejíž sláva, udrží-li takto nastavenou laťku, bude jenom stoupat.
DOOMRIDERS jsem nikdy vyloženě neposlouchal. Ne snad, že by mi přišli špatní, ale nikdy na mě nepůsobili dojmem něčeho s přesahem, něčeho s čím bych měl trávit čas. Jako kulisa dobří, hlubší vjem nikoliv. Naživo jsem se ale nebál, že by mělo být něco špatně. Proč? Protože podle mě kapela v jejímž čele stojí kytarista a zpěvák Nate Newton, (nejznámější z působení v CONVERGE kde hraje na basu, a nebo v OLD MAN GLOOM, s kterými v dubnu hrál v Praze), nemůže být špatná. A taky, že ne. Naživo to mělo přirozeně velké grády, zkušení muzikanti předali publiku své poselství v němž lze vystopovat prvky hardcore, stoneru, sludge, s prstem v nose. Skvělý hutný zvuk zhruba po páté věci rozpohyboval i pořádný kotel a prostor se naplnil na maximum. Neznám všechny alba nazpaměť, jen poslední desku „Grand Blood“ jsem si v rámci příprav několikrát pustil, a stejně jako z ní jsem měl pocit i z vystoupení. Vše s přehledem zahrané, podané s jasnou vizí od srdce, ale pocit něčeho, že jsem byl svědkem něčeho mimořádného se nedostavil. A tak nejzajímavější pasáží z celého setu pro mě byla dvojice skladeb navazujících na sebe „Bad Vibes“, a „Dead Friends“ které svojí hardcoreovou přímočarostí a chytlavostí zastínily ty valivější – obyčejnější? věci. Být v podobném stylu celý koncert, asi by se stali pro mě DOOMRIDERS srdcovou záležitostí. Sečteno podtrženo, jednalo se bezesporu o vydařené vystoupení, s perfektní diváckou odezvou, výborným zvukem, (což platilo pro všechny tři kapely), které každého příznivce této kapely, muselo nadchnout.
Kompletní fotogalerie
