DEGRADACE letos slaví pětadvacet let existence. Vznikla v roce 1999, pojmenovala se podle termínu, který zahlédl basák Rudee ve školní učebnici a brzy vyrazila na pódia. V roce 2002 nahrála první demo a v roce 2003 první album, které nazvala „Punk´n´roll“. Debut tehdy vyšel na CD, po jednadvaceti letech je tady i gramofonová deska.
Ta vyšla u Papagáje, má černou barvu a skvělý obal. Respektive skvělé na něm je, že ve vnitřním dvojlistu jsou vzpomínky Rudeeho na nahrávání. Tyhle zážitky si vždycky rád čtu, baví mě historické souvislosti i vtipné historky z natáčení, mnohdy jde o skutečné perly, které by se, nebýt reedice na vinylu, nikdy nedostaly na papír. Rudee je navíc dobrý vypravěč, takže jeho story má nejen faktickou, ale i literární hodnotu.
Použít stejné sousloví (literární hodnota) na texty bych se ale zdráhal. (úsměv) Samozřejmě je nutné brát v potaz věk autorů a délku působení kapely, ale i tak je to jedna jednoduchá rýmovačka za druhou, tématicky o punku, životě mladých, alkoholu, drogách, vztazích, Ostravě a sem tam nějakých těch nešvarech ve společnosti.
Posedlí punk rockem, jdem dál krok za krokem,
vstříc lepším zítřkům, bojovat se životem.
Agresivní mládež, drogy v ulicích,
prostituce, HIV a lidé válčící. Špinavé ulice, to je rok 2000.
Muzika jako kdyby vypadla z punkové učebnice pro začátečníky. Žádné složitosti, žádné koketování s metalem, minimum přesahů k jiným žánrům, prostě punk, snad lehce ovlivněný Oi!. Vzory určitě pocházely z Anglie, u některých songů mám pocit, že to spíš cover verze než inspirace; ne konkrétního kousku určité kapely, ale prostě je tam všechno, co už zaznělo – „Don´t Stop“ nebo „Punk rock radio“ jsou v tomto směru naprosto vypovídající. I další písně jedou v podobném duchu a při jejich poslechu mi přijde, že se nenacházím ve společnosti materiálu z roku 2003, ale tak, pokud se budu držet v domácích vodách, z roku 1988, kdy podobně zněly demáče kapel typu TELEX, HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY nebo ŠANOV. Respektive už tehdy zněli punkoví věrozvěstové lépe než DEGRADACE v roce 2002.
Ani zvuk není o mnoho lepší, je takový podivně neživý, jakoby zastřený, samozřejmě jej lze zastřešit slovem „špinavý“, ale tahle špína myslím nahrávce spíše ubližuje. Ale abych jen neremcal, některé skladby jako takové mají celkem švih, jsou do skoku a na koncertech to tehdy asi byla divočina. Úvodní signifikantní „Punk rock“ disponuje chytlavým refrénem (část výše kurzívou), je nazpívaný nakřáplým hlasem, který asi patří hlavnímu pěvci, který mi přijde i v dalších písních jistější a přesvědčivější než ten, kdo zapojil hlasivky v „Nás to baví“, kde je zpěv slabší a bez výrazu. V řadě skladeb samozřejmě zazní sbory, podobné jako u žánrových souputníků, nechybí takové to protivné „óóóooóóóóou“, které si asi žádná punková kapela nedokáže odpustit, stejně jako „ou jééé“, „jéjéjéje“ apod.
Ze strany A mi přijde nejlepší rychloběžka „Bohužel“, která je nazpívaná frackovitým hlasem, nechybí v ní docela pěkné sólo, pod nímž probublává baskytara – obecně je basa na nahrávce slyšet velmi dobře a pokud má nějaký nástroj slušný zvuk, jsou to právě tlusté dráty. Na béčku se povedla „Nic se nezmění“, jež má blízko ke slovenským osmdesátkovým punkovkám, v refrénu dokonce některá slova vyznívají, jako kdyby byla slovensky zpívána. „Moje město“ je možná ovlivněno někdejším výplachem „Naše město“, který nahrála sokolovská skupina SVOBODNÝ SLOVO. Obě města patřila před pádem komančů k těm nejšpinavějším v republice; když srovnávám DEGRADACI se sokolovskými hardcoristy, tak ti druzí to o nějakých třináct let dříve nasypali ostřeji, ale ani ostravští punkeři se tím nemazali, vyřádili se i se zpěvy a skladba patří k těm lepším. Řada písniček ale jen tak prošumí, např. „Pravda“ nebo „2000“ jsou vyloženě slabé kusy, poslední „Rock´n´roll“ pak překvapí zařazením kláves, které nahrál hostující Facka; skladba se vymyká rockovým feelingem a asi předznamenává pozdější učesanější DEGRADAČNÍ tvorbu.
„Punk´n´roll“ je svědectvím doby a formy kapely v letech 2002/2003, nic víc, nic míň. Kdyby šlo o album z předrevolučních časů, asi bych byl smířlivější, ale vzhledem k roku vzniku jsem přísnější a nahrávku hodnotím jako podprůměrnou.
Obal už jsem nakousl výše, na závěr doplním, že titulní strana je takřka reprint původního vydání; změny jsou jen kosmetické – název alba je posunutý výš a barvy mají tmavší odstíny. Zadní strana je nová, podle mě lepší, lépe ladí s přední. A na vnitřňáku jsou kromě Rudeeho slov i texty, dobové fotky i recenze, nechybí sestava, informačně 100% práce, vizuálně lepší než řada podobně laděných reedic.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Punk rock
- Don´t Stop
- Krádeže
- Nás to baví
- Bejby
- Bohužel
- Strana B
- 2000
- Nic se nezmění
- Punk rock radio
- Moje město
- Pravda
- Rock´n´roll
Čas: cca 33 min.
Sestava:
- Sidney – zpěv, kytara
- Hezák – bicí, zpěv
- Rudee boy – baskytara, zpěv
- Luky – kytara, zpěv
