Ahoj Jakube. O LLYR nebylo hodně dlouho slyšet, vydání nového alba přišlo, alespoň pro mě, jako blesk z čistého nebe. Teprve následně jsem si dohledal nějaké starší info o peripetiích, které kapelu provázely. Jak vnímáš období mezi debutem a novinkou?
Zdravím Tě Johane, předně Ti děkuji za podporu a prostor, kterému se nám díky Tobě na Fobia zine dostalo a nyní k odpovědím. Zmíněné období vnímám jako velmi pestrý úsek života, jak v hudební, tak v osobní rovině. Myslím, že jsem se v obou ohledech dokázal posunout a snad za mnou (v obou rovinách) něco pozitivního zůstane. (úsměv)
Sestavu teď tvoří dva služebně staří muzikanti a tři novicové. Můžeš jednotlivé členy představit – jak se stalo, že stali členy LLYR, jaké mají za sebou kapelní štace?
- Kytarista Franta (ex-GOLD OF ATHANOR, ex-MYTHOPOEIA, ex-WITCHCRAFT), kromě tříleté pauzy, je se mnou v LLYRU od počátku, většina kytarových melodií a sól je z jeho hlavy, bez něj by to nebylo ono, veškeré skladby na „Wings“ doaranžoval a dával mi příjemně kritickou zpětnou vazbu na moje „kostry“ písní.
- Bubeník Míra (SORATH, ex-MYTHOPOEIA) je zároveň zakládajícím členem legendárních SORATH. Míra naprosto přesně pochopil, co naše skladby potřebují – totiž, že bicí jsou součástí celku a že na instrumentální exhibici u nás není prostor. Míra je velký hudební nadšenec s perfektním smyslem pro humor a monstrózní sbírkou metalových CD a vinylů.
- Kytarista Dominik je náš nejmladší člen, dosud nehrál v kapele, která by stála za zmínění, dodává nám mladické nadšení, když se nás zmocňuje skepse a trudomyslnost. Spolehlivý spoluhráč a kytarista. Rytmickým kytarám, které jsem nahrál na demo, dodal do finále jistou štábní kulturu, také nějakou tu aranž a jednu skladbu má na svědomí.
- Vokalista Karel (ex-GOLD OF ATHANOR, ex-DRIFTED), zpěvák, který mi splnil dlouholetý hudební sen – konečně spolupracovat s člověkem, který je schopný dát nahrávce špičkový srozumitelný growling, ale zároveň pěkný sametový čistý vokál. Karel udělal album „Wings“ rozmanité. Je velkým fanouškem horrorů a sci-fi filmů – v tom si notujeme (i když poslední dobou v tomto trochu zaostávám).
- A na závěr já Jakub – basák, klávesák, skladatel, koordinátor (ex-WITCHCRAFT, ex-SORATH, ex-NEUROTIC MACHINERY).
Jak složité bylo domluvit se s Mírou (SORATH) a Karlem, který myslím v poslední době nikde nezpíval? Sedlo si s nimi vše hned, nebo to šlo ztuha?
Bylo to jednoduché, předání demo nahrávek a už to šlapalo. Sedlo to hned, myslím, že Míra i Karel oceňují pohodový přístup k práci v naší kapele. Spolupráci s Mírou jsme si již vyzkoušeli v SORATH a vzhledem k tomu, že jsme si sedli jako muzikanti a kamarádi již před lety, nebylo co řešit. Karel se v LLYR již mihnul v roce 2006, takže to taky nebyl krok do neznáma.
Jak vznikaly nové skladby? Měl jsi nějaké delší čas v šuplíku, nebo jde o materiál vyprodukovaný v poslední době, po doplnění sestavy?
Psát „do šuplíku“ jsem začal brzy po rozložení kapely v roce 2016, nová sestava to doaranžovala a nazkoušela. Dodám ještě, že jednu skladbu („Asylum“) přinesl kytarista Dominik v roce 2020, byla to poslední napsaná věc na album „Wings“.
S kamarády jsme se shodli, že jste dokázali složit a nahrát skutečné hity. Prakticky každý song obsahuje neskutečně silný a snadno zapamatovatelný motiv, refrén, melodii, má to švih, má to řád, je to prostě velmi dobře poslouchatelná muzika. Byl to záměr od počátku, nebo vám to takhle postupně rostlo pod rukama, až jste z toho byli překvapeni? (úsměv)
Děkujeme Johane, přiznám se, že se to čte moc hezky. Byl to jasný záměr a jsem rád, že to tak slyšíš. Jako posluchač jsem se přeci jen posunul a věděl jsem, že skladby na dalším albu musí mít jasnou strukturu a musí mít zapamatovatelné motivy. Nebudu ti lhát, častěji než metal se v mém přehrávači poslední dobou točí DEPECHE MODE, U2, RAMONES, SISTERS OF MERCY, URIAH HEEP, CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL, BEATLES, BLACK SABBATH atd., na druhou stranu nářezy jako EDGE OF SANITY, MOONSPELL, DARK TRANQUILITY či KATATONIE aj., budou mít u mě ve sbírce vždy vyhrazené čestné místo. Každopádně, tohle všechno jsou inspirační zdroje, nekomplikovaná, geniálně podaná muzika. Ale abych nemluvil jen o sobě, také Franta – hlavní spoluautor hudby – se posunul a kromě melodického (death) metalu sáhne s radostí i po něčem z oblasti hard and heavy…
Asi se shodneme, že z „Wings“ zní melodický doom/death metal. Tento žánr u nás nemá na růžích ustláno, nenapadá mě moc kapel, které by jej nyní produkovaly. Doom je na tom snad i lépe… Jak vidíš současný stav tuzemské doom(/death) scény?
Trochu bych Ti Johane oponoval, moc nesouhlasím s tvrzením že „tento žánr u nás nemá na růžích ustláno“, resp. vůbec tomuhle tvrzení nerozumím. Ano, jistě, LLYR je amatérská kapela pohybující se v undergroundu v undergroundu (úsměv), ale i přesto si naše alba získávají pozornost bez ohledu na žánr, myslím, že pár lidí, které to má šanci zaujmout, si to najde a o tom to je. Naši hudbu si primárně děláme pro nás, když naše hudba zaujme někoho mimo kapelu, je to pro nás příjemnou podporou, ale nikoliv smyslem celého snažení. Argument „žánr nemá na růžích ustláno“ je prázdný, svým způsobem je to výsada, dělat muziku, kterou moc lidí neposlouchá a kterou hraje málo part… Nicméně hudební škatulky je třeba, stejně jako předsudky, zahodit, celé to dobrodružství s názvem hudba leží všude možně…. Bylo by to na hodně dlouhou diskuzi k pivu. Naše muzika vychází z nás, vše ostatní je nepodstatné. A česká doomová scéna? Co vím, tak SOMNUS AETERNUS to sice s poslední deskou zabalili, SELF-HATRED mlčí (řekl bych, že něco chystají), ale AGNUS DEI si střihli jednorázový koncert a ET MORIEMUR se dotahují na špičku světové scény, o (taky ještě trochu) doomařích SSOGE ani nemluvím, ti už na vrcholu jsou. Takže česká doomová scéna na tom úplně špatně není a myslím, že ještě neřekla své poslední uplakané slovo. Ještě dodám, že jsem z několika stran slyšel názor, že z „Wings“ slyší i vliv gothic metalu, musím říci, že mě to těší, a myslím, že na tom něco bude.
Kromě sedmi vlastních songů jste zařadili i cover TIAMAT „Lady Temptress“. Proč zrovna tahle skladba, navíc z alba, které myslím není v diskografii švédské kapely považováno za stěžejní? A proč se ujmul zpěvu Admirerforestae?
Byl to dárek pro Míru na přivítanou do kapely, pro Míru je album „Astral Sleep“ naprosto stěžejní. I když za mě, co se týká diskografie TIAMAT, dám za pravdu spíš Tobě, měl jsem období, kdy jsem šílel z „Wildhoney“. Co si vzpomínám, připadalo mi to jako fajn výzva, zkusit zpracovat takový poctivý old school song. A když už old school, proč nepřizvat nějakého toho metalového pamětníka? No a bylo jasno, jeden telefonát, Borek přišel, zakrákal a další cover byl na světě. (úsměv)
„Recorded by Jakub Uhlík in 2022.“ Tahle věta nejspíš znamená, že jsi obstaral náběry nástrojů. Kde a jak? Kytary, baskytaru, klávesy, zpěvy, to není až tak těžké si představit, ale jak jste nahrávali bicí? A proč jste nešli do klasického studia?
Bylo to zajímavé dobrodružství, první nahrávky, které jsem poslal Morbivodovi k mixu, mně Morbivod omlátil o hlavu, bylo to z naší strany tragické a bylo třeba to pojmout jinak. Začal jsem doma více zkoušet zvukařskou práci, studovat dostupné materiály a nejen to, začal jsem také po domluvě docházet do jednoho vyhlášeného plzeňského klubu motat kabely po skončení produkce a vyzvídat moudra od zvukařů. Posunulo se to nakonec dobrým směrem, spoluhráči chodili na nahrávání maximálně připravení a další náběry už Morbivod akceptoval v podstatě bez výhrad, jako bonus mi zmíněný klub nabídl místo zvukaře, které jsem uvítal. (úsměv)
Kytary a basa jsou nahrané u nás doma, vokály u Karla na chalupě. Musím říci, že po počátečních peripetiích jsme již nahrávali v uvolněné atmosféře, ovšem s maximálním soustředěním se na výsledek. Práce na bicích se realizovala pomocí velice krkolomných a netradičních postupů, nicméně náběry jsou ze zkušebny, vše realizováno přes zvukovou kartu pro nenáročné a přes levné mikrofony. Buď, jak buď obraz řekne víc než tisíc slov:
https://www.youtube.com/watch?v=49eMdkEW9tA
Klasické studio nepřicházelo vůbec v úvahu, jsme amatérská undergroundová kapela s jasnou filozofií, nesmí to stát moc peněz, ideálně se i menší investované částky musí vrátit. Navíc zvuk dělaný tímto způsobem, jak je vidět, za profesionálním studiem vůbec nemusí výrazně zaostávat a navíc nehrozí určitá uniformita ve zvuku, která mě posledních 10-15 let u metalových kapel opravdu nebaví.
Na mix, mastering a produkci jste „najali“ Morbivoda. Sami byste to nezvládli, nebo jste chtěli mít trochu odstup a jiný pohled na věc?
Trochu tě Johane poopravím, Morbivoda jsme nenajali, byla to spíš spolupráce na přátelské bázi, s tím, že v průběhu nahrávání jsme Morbivoda odměnili částkou, kterou jsme si sami jako kapela stanovili. Morbivod by (jak ho znám) svůj um a čas neinvestoval do projektu, který by mu nebyl svým způsobem blízký. Sám bych studiový mix a master jistě zvládnul, ale nedalo by se to poslouchat. (smích) Jinak jsi výstižně poznamenal, ten Morbivodův odstup a jiný pohled na věc jsou cenné věci, které byly „Wings“ ku prospěchu.
Když jste album chystali, měli jste jasno v tom, u jaké firmy vyjde, nebo jste šli na lov vydavatelů až po kompletním dokončení nahrávky? Připadalo v úvahu i řešení formou vlastního nákladu?
Neměli jsme jasno vůbec v ničem, i samovydání bylo na stole. Hotovou nahrávku jsem zkusil v pěkném promobalíčku poslat bez většího očekávání pěti vydavatelům v ČR, odpovědi jsem obdržel dvě a Berryho nabídka nás nadchla.
Důvěru ve vás vložil Berry, který CD vydal na svém labelu Magick Disk Musick. Tohle vydavatelství je myslím pro každou kapelu terno, Franta to dělá s velkým zápalem a na profesionální úrovni, všechny výstupy jeho firmy jsou velmi kvalitní. Jak se seběhlo, že jste si plácli?
Něco už jsem naznačil v předchozí odpovědi, Berrymu se naše nahrávka moc líbila a rozhodl se nás vzít na palubu Magick Disk Musick, což kapelu strašně pozitivně nakoplo. Berry je skvělý chlap, co to dělá na 100% a za kapelu mu patří jedno velké DĚKUJEME!
O propagaci alba se s Berrym asi dělíte, část si řešíte sami, včetně rozesílání CD na recenze. To není až tak neobvyklé, ale co mě překvapilo a musím říci, že i potěšilo, je, že kromě CD jste poslali i CD-R s bohatou nadílkou fotek, grafických podkladů a nahrávkou v digitálním formátu. Jako bych se propadl v čase… Takhle se to dělalo před nevím kolika roky. Jste i v tomhle směru milovníci starých pořádků?
Ano, jsme a když už, tak se vším všudy. Vzpomínáš na ten pocit, když jsi si na koncertě v roce 1999 koupil CD od kapely, která tě live zaujala a poprvé jsi ho doma vložil do přehrávače? Pro mě je stále požitkem vlastnit fyzický nosič (u mě to jsou CD), řešit aparaturu, prohlížet během poslechu booklet, kochat se artworkem a nejinak to má většina v kapele. Nechci být přehnaný optimista, ale myslím, že lidí, pro které není poslech hudby záležitostí výhradně streamovací platformy, přibývá. Trochu pro odlehčení dodám, že jsem tušil, že budeš cílovka Johane. (úsměv)
Obal CD má hezký titulní obrázek a design, i tady jste odvedli, respektive autor, dobrou práci. Proč jste si vybrali zrovna Marka Pišla? Nechali jste mu při práci na obalu volné ruce, nebo jste vše průběžně konzultovali, nebo Marek pracoval podle přesného zadání?
Marek je naším fanouškem již pár let a já nechtěl přizvat někoho, kdo nebude mít vhled do naší tvorby. Také nemůžu pominout fakt, že mě velice nadchnul obal alba „Theia“ kolegů SELF-HATRED, kterou realizoval právě zmíněný umělec. Marek tedy dostal nahrávku, texty a seznam témat, se kterými měl pracovat, jinak jsme mu, krom použité techniky, nechali volné ruce a mysl. Konzultace v průběhu proběhla jedna, ovšem velice rychlá – už návrh mě silně uhranul a „Wings“ jsem si nedokázal představit s jiným artworkem. Tímto Marka Pišla zdravím a opět mu velice děkuji. Zde připojuji odkaz na jeho stránky, pokud hledáte šikovného umělce s individuálním přístupem ke každé zakázce, není co řešit, a doplním, že se Marek zabývá nejen metalovým artworkem…
http://www.marekpisl.cz/
LLYR nikdy nebyli příliš aktivní kapelou, která by hrála desítky koncertů. Máte nyní v plánu trochu zvýšit otáčky a podpořit nové album na koncertech, nebo budete hrát sporadicky? První ponávratový koncert jste žel museli zrušit… Kdy proběhne další?
Něco se chystá (leden 2024, Divadlo pod Lampou), jinak je to otázka spíše na pořadatele, pokud bude zájem, rádi si zahrajeme.
Jak plánujte na koncertech řešit klávesy, elektronické zvuky nebo hostující zpěv? Budou songy při živém hraní syrovější, nebo využijete moderní technologie? A bude playlist tvořen jen novými písněmi, nebo sáhnete i po starších?
Již od renesance kapely je jasno – hrajeme s počítačem, takže se nemusím rozdvojit, ani najímat koncertního hráče. Klávesové aranže, si myslím, mají v současném LLYRU, nezanedbatelnou roli a bylo by škoda je na koncertech neprezentovat. Zpěvačka Markéta i Borek si s námi rádi v Plzni zazpívají, ale jinak party hostujících vokalistů řešit nebudeme. Playlist tvoří nové skladby, jeden song z debutu a případně se dá nasadit i něco málo coverů (TIAMAT, MOONSPELL, SORATH).
Co další plány? Chápu, že je brzy na přípravu dalšího alba, i když…? Sestava je snad stabilní, tak bychom na další nahrávku nemuseli čekat třináct let. (úsměv)
U nás není nic jisté, řítíme se samospádem, reagujeme operativně a impulsivně, dnes stabilní sestava může být zítra minulostí. Život mě naučil moc s ničím nekalkulovat a nic moc neočekávat, v zásadě mohu říci, že i pro nás v kapele je dotažená realizace „Wings“ malým zázrakem. Johane, děkuji Ti za hezky připravené otázky a přeji Tobě i Vašim čtenářům příjemný podzim!
