BOMBANGREPP – Maktmissbrukande Svin

Švédsko a crust patří k sobě a bordel činících kapel tam funguje mraky; to je tak všechno, co o švédském crustu vím. Na rovinu - nemám v tomhle brajglu přehled, pár kapel znám podle názvu a sem tam jsem si cosi na zkoušku pustil na netu, když jsem zachytil informaci, že ta a ta kapela vydala něco zajímavého...

Něco zajímavého z chladného severu pravidelně vydává tuzemský label Phobia, často v kooperaci s více vydavatelstvími (což je i případ tohoto nosiče, na jehož realizaci se podílely další dvě firmy - Halvfabrikat Records a Skaven Records) a vždycky je to mordor. (úsměv) Mně je bližší, když kapely míchají crust s HC nebo metalem, ale to zrovna není případ BOMBANGREPP. Když jsem si „Maktmissbrukande Svin“ pustil poprvé, napadlo mě jediné - nic chrastivějšího nelze nahrát. (úsměv) Kytara od prvního okamžiku chrastí a chrastí, basa drnčí a ve zvukovém marastu lze ještě vysledovat hardcorové bicí a frenetický řev frontmana Johna. Tomu není rozumět jediné slovo a tak je úplně jedno, jestli ryčí anglicky nebo švédsky. Názvy skladeb jsou primárně švédsky, tak je asi severský jazyk nositelem textů, v přiloženém bookletu je pak u každého názvu songu uveden anglický ekvivalent a také krátké info, o čem že ta která píseň je. A většina jich pojednává o „capitalistic bastards“, „society“, „system“ či „boycott“, některé jsou ale popisem konkrétních událostí, třeba té, když kolega v práci leze šéfovi do „ass“ a má se díky tomu lépe. Jeden song je pak věnován jako poděkování nějakému kamarádovi a u některých mi chabá angličtina k pochopení sdělení nestačí. Ale obecně nejspíš společenské poměry a nepoměry.

Deset poslechů strany A stačilo k tomu, že se sousedi rozhodli odstěhovat a já si v tom bordelu trochu poklidil. (smích) Úvodní rychta je ryzí crustovina s relativně srozumitelnou kytarou, během minuty se dokonce objeví i zvolnění a melodie, ale vždycky na pár vteřin. Dvojka dtto, intenzita muzice ani vokálu rozhodně nechybí, na koncertu by to mohla být parádní jízda, kdyby tedy kapela živě hrála, což se vzhledem k absenci basáka asi příliš často neděje. Čtvrtá „Girighet Och Desperation“ začíná co do stravitelnosti nadějněji, a v podstatě ji lze jako trochu jinou označit; je rytmicky pestřejší a mému vkusu bližší. U „Förrådandestat“ se člověk ani nestačí nadechnout a je po ní (takže další sveřepý nářez), zvolnění přichází se závěrečnou „Statsfinansierade Svartfötter“, která lehce koketuje s HC/punkem.

Strana B je na poslech snazší, protože za a) už vím, do čeho lezu, za b) obsahuje jen pět skladeb (úsměv), navíc zhruba stejně nedlouhých (minutových), a za c) mi přijde pestřejší. „Merchtorsk“ je rychta jako většina materiálu na áčku, druhá minuta působí trochu metalověji (i když spíše ve srovnání s okolními divočinami)... Kdyby „Desillusionerade Punx“ neměla chrastivý zvuk, byla by to stará punková anglická škola ve stylu třeba ACTIVE MINDS, takže z mého pohledu vítané zpestření. Ale aby toho relativního oddychu bylo jen tak akorát, následuje totální výplach „Kloner“, který devastuje takřka celý hrací čas, až na konci se objevuje valivá pasáž. Závěr patří mírně lehčí věcičce, v níž se nejen řve, ale dokonce i mluví...

Celkově jde o deset minut pořádně špinavého crustu pro ty neotrlejší extrémisty. Alespoň tak tenhle sedmipalec točící se na 33 otáček vnímám já, který dává přednost trochu učesanější formě žánru. Ale uznávám, že kapela má tah na bránu, že svou vizi předává uvěřitelně a s obrovskou intenzitou. Proto i ono lehce nadprůměrné hodnocení, byť hudební slast to v mých uších není.

Pochvalu zaslouží obal, klasická kapsa (vždycky mám radši kapsu než dvojlist, ze kterého se vinyl snadno vysype...) z pěkného tvrdého papíru, v černobílé barvě s jednoduchou grafikou, o kterou se postaral bubeník Zach. Jeho kresba na titulce se sice s mým vkusem nepotkává, ale má návaznost na předchozí počin, o vloženém sešitku už jsem se zmínil, kromě informací k textům obsahuje i sestavu a údaje týkající se nahrávání (Welfare Sound; neznám, spíše než na studio bych sound tipoval na sklep - smích).

Seznam skladeb:

• Side A:

1. Slicka Röv
2. Den Grå Massans Restignation
3. Bojkotta Allt
4. Girighet Och Desperation
5. Förrådandestat
6. Statsfinansierade Svartfötter

• Side B:

1. Merchtorsk
2. Aktnt Motstånd
3. Desillusionerade Punx
4. Kloner
5. Belåten Kugge

Čas: cca 10 min.

Sestava:

• John Persson - vocals
• Andreas Hoglund - guitar and bass
• Zacharias Tienhaara - drums, lyriccs, music, artwork

www.bombangrepp.bandcamp.com
www.phobiarecords.net