Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

CRADLE OF FILTH, APOCALYPTICA, THE HAUNTED, KATATONIA, ROOT, DARK GAMBALLE, ENDLESS, NEMESIS, BED SORES, Pojem ?metalový svátek? jsem ve svých reportech použil již několikrát, ale Zlínská Metalmania mi ukázala, jak jsem těmito slovy plýtval.

V pátek jedenáctého se ve Zlíně odehrála velice zajímavá metalová akce, která do sportovní haly přilákala tisíce fanoušků z Čech a Slovenska a které jsem měl to štígro i já se zúčastnit a pro vás reportovat.

Metalmania?mladý festival, který zásluhou Pragokoncertu nezapomíná už druhým rokem ani na naši zemičku, festival prestižní, plný zářivých jmen tuzemského i světového UG a do třetice návštěvnicky a atmosférou ohromující festival, který se co do počtu hlav může směle měřit i s takovou akcí, jakou je např. náš už tradiční Brutal Assault. Toliko malým vzletným úvodem a rychle do reality?

Po krátkých ale o to horečnějších domácích přípravách jsme dali dokupy naši bandu (Tom, Dáša a já) a vyrazili jsme z Brna vstříc nejistotě a záludnostem veřejné autobusové dopravy. Smůla nám spolehlivě přála celou cestu, a tak jsme měli fůru času na dokonalé poznání nádru v Kroměříži (prima vývěsky!), kde nám velice přesný bus ujel dřív, než jsme se vůbec stačili zorientovat v číslech nástupišť, v paměti utkvěly také Otrokovice, které na sebe upozornily nervy drásající zácpou zvíci kilometrů. Do Zlína jsme se doslova dokodrcali s totálně vyčerpanou časovou rezervou avšak také se zocelenými nervy, které byly potřeba pro naši skautskou práci s turistickou mapou. Po chvilce dohadování, přetahování o vetchý papír a zmatených gestikulací na všechny světové strany jsme zavrhli možnost ?jít tam po značce? a vydali jsme se alespoň přibližným směrem vzhůru, kde se dala sportovka tušit. Po chvilce bloudění to náš tým nakonec skopnul správným směrem přes čísi trávník a křoví přímo na silnici do procesí vzhůru kráčejících metalistů. Sláva!

Pohled, který se naší družině naskytl, byl velkolepý. Malý kousek nad námi se vypínala již dunící sportovní hala, kolem které se stále svíjelo klubko tlustých kovově se blyštících černých hadů. Tak mohly na dálku vypadat proudy uniformní černě stovek a stovek okovaných fanoušků, kteří mířili do haly podpořit tuto akci. Novesta byla už před koncertem beznadějně vyprodaná a ti, co se dostali dovnitř, vytvořili ohromný dav, který se rozléval po hrací ploše, zaplňoval tribuny a ochozy a přetékal málem až ven. Před vstupy pak nahusto postávaly další početné hloučky nešťastníků bez vstupenek či jen těch, kteří potřebovali na chvíli vypadnout a volně se nadýchnout. V přeplněné hale bylo pro řadového metalistu pekelné prostředí; kdo chtěl něco vidět a přišel trochu později, musel chtě-nechtě dopředu do nepředstavitelné tlačenice těl, z které bylo těžší se dostat ven, než dovnitř.

Díky ochotné ochrance a organizátorům jsem si celkem rychle vyřídil akreditaci a naklusal do prostoru pro novináře u pódia. Foťák ven a rychle zvěčnit Rokycanské BED SORES, kteří právě s ohromným nasazením pumpují do kotle pod nimi svůj nasraný HC/thrash. BED SORES píšu jedničku, na fest byli zařazeni coby jedny z našich nadějí a nezklamali. Fakticky předskokani, vědomi si prestižnosti akce, odehráli energický a věrohodně zuřivý set, který publikum potěšil. Dreďák Mireček za mikrofonem předvedl pravé erupce zloby a vzteku instrumentálně jištěný kovovou mašinou v podobě trojlístku Goldíno (d), Banjo (g) a Tuleň (b). BED SORES nedávno vydali svoje první album a jeho podpora jim na Metalmanii rozhodně vyšla. Ne každý (včetně mě) HC může, ale jestli něčím právě BED SORES mezi zúčastněnými vyčnívali, tak to byla poctivost projevu a těžko popsatelné nasazení mladé kapely, s jakými do setu šli.

Dalším na řadě byla brněnská speed metalová NEMESIS. No, už ten název? Po řecké bohyni pomsty se už jmenuje nejedna metalová kapela u nás i v zahraničí. Tak tedy: neplést alespoň s Ostraváky NEMESIS hrajícími death metal. Pětice nenápadných metlošů hraje zkušeně a svižně v čele s Vildou Majtnerem (voc) pro mě spíš odpočinkový melodický metálek po vzoru legendárních Stratovarius. A že patří ke špičce speedu u nás? Tomu i věřím, jejich muzika je rozhodně sto zaujmout, pokud ujíždíte na měkčím melodickém metalu. Publikum dál houstne a sílí, ale na rozdíl od BED SORES má NEMESIS menší ohlas. Ono není divu ? teď teprve si víc všímám, kdo vlastně tvoří ten kotel pod pódiem. Zastoupená je hlavně nejmladší metalová generace ponejvíc v hadrech s ?Krejdlíky? a ty už u nás poněkud okrajový speed těžko dokáže rozpařit, přesto NEMESIS neodvedli špatný výkon, ovšem potěšit tímhle blackaře měli zatraceně těžké?

Další pozvanou kapelou jsou Ostravští ENDLESS, a ty jistě netřeba představovat. Na poslech složitý vrstvený doom rock se zvlášť od posledního alba (?Perfect Message?) stal už vyloženě muzikou pro fajnšmekry. Koncertně nezklamali a s novým kytaristou nás vnímavé Libor a spol. zavedli do snového světa melancholií a fantazií, které jejich citlivá a barevná muzika dokáže v myslích vyvolávat. Bylo by asi nošením dříví do lesa říkat tu, že tu máme jakousi českou obdobu současné Anathemy. Dav se na ENDLESS vlnil, semtam se roztočila i nějaká ta palice, ale většina z nás spíš poslouchala a snažila se vstřebat tuhle kompozičně nesnadnou a vznosně atmosférickou lahůdku. Nedivím se těm, které jejich set uváděl do mírných rozpaků, soustředit se na takovou muzikantskou kládu mi dalo převelikou práci, a tak jsem se na to nakonec radši vy??kašlal a nechal se unášet na vlnách éterických nálad a kytarových melodií. Konec setu mě nepříjemně vytrhl ze snění, ale co naplat, na řadě je další, mnohem těžkotonážnější kovová avantgarda.

DARK GAMBALLE jsem viděl v krátké době podruhé a právě ve sportovní hale jejich hutný zvuk vynikl více než na komornějším klubovém koncertu v brněnské Flédě na podzim. Cyber rock-metal v podání DARK GAMBALLE našel nadšenou odezvu v už rozehřátém kotli metalheads, což 10ku, Toma, Gothyše a spol. vyprovokovalo k parádnímu koncertu plnému nahutněných skočných rytmů, změn hlasových poloh a pro DARK GAMBALLE tak charakteristické strojové pódiovky v podání Mr.10ky. Profi koncertu DARK GAMBALLE nejde vytknout nic, a když končí, nestačím se divit; už tak několikatisícová hala se dále zaplňuje, tlačenice a vzduch pod pódiem dál houstnou a záchranáři si chystají kbelíky s vodou. Na legendární ROOT je určitě budou potřebovat. Než se ROOTi nachystají, mám čas si víc obhlédnout halu, lidičky a trochu vám to tu popsat. Všude, kam jen oko dohlédne, se hemží fanoušci, jediné místečko s výhledem nezůstává neobsazeno. Hala kapacitně nevyhovuje, to je jasné. Pivní stánky mají fofr, tekutiny v horkém, špatném vzduchu docházejí rychle a silně nikotinový luft v hale otravuje oči a plíce menšinovým nekuřákům, návštěvníci se navzájem ztrácejí (a někdy i nacházejí) ve všudypřítomném šeru haly. Noční kamuflážní barva oděvů tu není výhodou, černý je tu kdekdo, je to tu módně dost fádní, přesto se tu a tam najdou  příjemně zvrhlé textilní kreace na některých pohlavně nejednoznačných účastnících akce. Někteří fanoušci jdou ještě dál a na jejich tvářích svítí warpainty, pozadu nezůstávají ani vesměs černovlasé mrtvolně bledé slečny, kterých je v hale bezpočet. Inu, správný blackový svátek?:-) Přesto je na ně radostný pohled, když veliké procento z nich tvoří nová, nejmladší generace. Jó, jsem nad tím v koutku duše úpřímně dojat, očenka mi od dýmu slzí samy?

Půl hodinky po šesté ROOT dokončuje své přípravy a s čerstvým kytaristou Aleshem Jedonkem (ex ASGARD, YBCA) začíná svůj koncert. ROOT jsou vyhraní profíci a i když jim to úplně zvukově neklape, začínají nářezově a dav šílí. Hodně dobrý dojem udělal ?Festival Of Destruction?. Střední pasáž gigu byla tradičně vyklidněná a přišla v pravý čas pro v mačkanici umdlévající pařiče. Stejně jako na Apocalypse si ROOT schoval největší peklo na závěr a zklamalo mě, že toho ze starých klasik neodehrál víc. Kromě ?Song For Satan? zazněl jen ?666? a šlus. Osobně mě ROOT ani tentokrát nepřekvapil ničím extra dobrým či špatným, takže zase takový dark metalový standard. Po koncertě jsem se stačil rychle sčuchnout s dalšími fajn kolegy (Stephen, Elizabeth a Morticie) z metalových periodik, které tímto zdravím ...a děkuji za za cennou fotografickou výpomoc! :-)!

ROOT svým vystoupením uzavřel pohled na současnou výkladní skříň českého metalu a odteď měly slovo už jen zahraniční stars. Doomová KATATONIA si u nás zahrála vůbec poprvé a dojem z ní mám doteď všelijaký. Nevím, jestli to bylo jejich stylem anebo momentální formou, KATATONII jednoduše chyběla šťáva. Většina jejich koncertu mi zněla skoro jako ukolébavka, Jonas Renkse za mikrákem taky nepůsobil dvakrát jistě a jejich muzice jsem přicházel na chuť pomalounku. Stejným tempem se lepšil taky výkon švédské kapely, která žel zněla nejlépe až na samém konci. Docela to nakonec ušlo, i když od takových veteránů (vznik 1991) s šesti vydanými alby jsem teda čekal lepší a sebevědomější koncert!

Spravit dojem mohli další Švédové ? THE HAUNTED. Tak tohle je velice zajímavý spolek. THE HAUNTED vzkřísili, světe div se, už pozapomenutý thrash metal a po naroubování moderních inovací, které si konec devadesátých let vyžadoval, přišli a prorazili do ciziny s chytlavým neothrashem. Loni v říjnu jim vyšlo zatím poslední album rEVOLVEr a energičtí Švédové vyrazili do světa na turné v rámci Metalmanie k propagaci desky. První, co hned uhodilo do očí bylo perfektní nazvučení kapely. Kytary krásně řezaly, velice živá kapela se už v první skladbě na pódiu rychle rozkoukala a předvedla rytmicky našlapaný melodický thrash, kterým se povedlo skvěle rozpumpovat už hodně brutální kotel. THE HAUNTED nešetřili fandy a koneckonců ani sebe, ostatně správně nakrklý Peter Dolving (voc) na pódiu skákal, krčil se, prudce uhýbal a ostatní zakrýval, takže byl pro hledáčky fotoaparátů tím nejnevděčnějším cílem vůbec. THE HAUNTED samozřejmě nevalila pořád jako splašená herka, obecenstvu vpředu už stejně začalo jít v tláču o kejhák, a tak jsme se dočkali i odpočinkových pasáží, které mi zněly docela příjemně a ještě víc vylepšily můj dojem z téhle sympatické kapelky. Energie, poctivý nářez, prima zvuk i melodie, prostě  jízda, jak má být!

Před toužebně očekávanou hvězdou melodic blacku z Británie už zbývala jen finská APOCALYPTICA. Na rozdíl od docela skromných a civilních THE HAUNTED, si Finové mnohem více potrpí na pompéznost a efekt, takže personnelu hodnou chvíli trvalo, než mistrům správně naaranžovali jeviště. Než se na scénu dostaly všechny ty křesílka s lebkami a jiné propriety, byl čas prodrat se záplavou chodících reklam na různá alba COF k beer pultu na pár kousků. Škopek za odstrašující tři pětky mě ale od nějakého většího sosání odradil a po jedný zrzavý vodě jsem rychle spěchal zpátky k jevišti, kde se už k něčemu schylovalo. Světla zhasla a dav začal řičet, když se zezadu vyloupla pětice stínů s celly. Ano, kapela nastoupila v zesílené sestavě. APOCALYPTICU totiž na turné posílili jejich bývalý člen Antero Maninen a bicmen Sami Kuoppamaki. Za neutuchajícího nadšeného jásotu světla naráz ozářila tmu a čtveřici postav v popředí a v tom už vylétly první tóny cell. ?Fight Fire With Fire?? APOCALYPTICA řízně začala jednu z největších klasik s naprosto příšerným zvukem, který nám otravoval poslech ještě v další skladbě. Zdivočelému publiku to ale nijak nevadilo a vytvořili těmto ojedinělým cover majstrům odvázané pracovní prostředí, což spokojená APOCALYPTICA jaksepatří kvitovala skvělou pódiovkou a show pro fanoušky. Největší hity Metallicy hrály prim i dál. Nothing Else Matterrs, Master Of Puppets, Enter Sandman, Inquisition Symphony od Sepči a konečně prastaré Seek & Destroy. Fláky super, jen ten zvuk? Cella šla hodně do basů a podílela se na trochu neprůbojném soundu kapely. A pak že kytarista je míň než cellista. Kecy! Nevím co do možností hry, ale do zvuku pořádných kytar měly ty vaše krabice daleko (pozor, můj dojem z koncertu)! Dost už, APOCALYPTICA to i přes některé potíže zvládla na výbornou a dospěla se sálem do přímo extatického stavu, tuším, že i na přídavek došlo. Nezbývá než pětici Finů pochválit a zatleskat, podívaná to na ně i na fans byla znamenitá.

Zbývá poslední, dnes největší a nejočekávanější banda. CRADLE OF FILTH se chystají dlouho, dva chlapíci v kápích pobíhají po zatím prázdné scéně, trochu bezradně zkouší techniku (jen kytar jsem napočítal aspoň pět) a zase mizí. Slisované publikum vpředu už po několika hodinách ukrutné pařby a lapání po vzduchu mele z posledního a nemůže se svých oblíbenců dočkat, je předrážděné, warpainty se v horku roztékají a rozčilený pískot sílí každou minutou. ?Krejdli? nás nechávají ještě chvíli vydusit a pak teprv začínají svůj set, který má být vrcholem celého večera. Sedm pomalovaných muzikantů v perfektních black ohozech nastupuje a hala se doslova otřásá ohromným jásotem tisíců hrdel, rozeznívají se první tóny novinkového alba ?Nymphetamine? a pod pódiem začíná opravdové peklo. Nejvíc vpředu jsou Paul (g), Dani (voc), Charles (b) a James (voc), za nimi je za bicími schovaný Adrian a na boku zastrčený klávesák Martin. Vlevo vedle bicích stojí další veteránka kapely, není jí nikdo jiný než stará známá Sarah Jezebel Deva! Sedm lidí na pódiu doplňují dva přestrojení lidští čerti s křídly, kteří tvoří nedílnou součást úvodní ?strašidelné? podívané. Kapela do toho od začátku dává pořádný drive v inštrumentech, jenže ouha, odfláklá zvukovka se kapele vymstila a ti skvělí, světoví CRADLE OF FILTH odehrají celý koncert se zmršeným soundem. Klávesy a bicí jsou vystrčené tak moc, že přebíjí zbytek, kytary jsou už tradičně podladěné a další zvukařské upozadění jim rozhodně nesvědčí. Celkem dobře je slyšet Dani, i když v tom čurbesu má i on co dělat, aby vynikl. Je COF ke cti, že i přes tyhle pro jiné kapely fatální potíže dokáží nakonec zahrát docela slušný koncert plný nesmrtelné starší tvorby (Thirteen Autumns And A Widow, Dusk And Her Embrace, Forest Whispers My Name,..). Obzvlášť povedená byla krásně vyklidněná ?Bathory Aria?. A propo, není to jen o muzice. Ke koncertu se promítala i videoprojekce jednotlivých právě hraných alb, během setu byly přestávky s různými legračními vložkami typu kráčejícího několikametrového panáka (Smrt?) nebo na samém závěru efektní dvojice s jiskřícími bruskami.

Hladový nadšený dav Britům odpustil všechno, nevadil nepovedený zvuk ani dost studená kapela (vyjma Daniho) a parádně si jejich koncert užíval. Jaké zklamání to pak bylo, když přišel naráz konec. Mírně otrávení CRADLE OF FILTH si jednoduše odehráli to svoje, utli na strunách poslední tóny a nedbajíc vyvolávání tisíců, odkráčeli a nepřidali už ani ň. Co říct závěrem? CRADLE OF FILTH nakonec byli tou třešničkou na dortu Metalmanie, na druhou stranu si pro mě nepochopitelně nepohlídali zvuk a na pódiu působili jako celek spíš mdle a nezúčastněně, a zanechali ve mně jen vlažný dojem. Nic, konec je tady a my po chvilce zvedáme otlačené zadky a vydáváme se na cestu domů chladnou nocí. Cestou po parkovišti ještě obdivně hvízdneme nad dvěma Karosami dokonce až ze Slovenska plnými metalistů, rychle ale zapadneme do pohodlí přistaveného kočáru a vyrážíme zpět na jih. Zajímavá akce se spoustou plusů i minusů, v konečném součtu ale úspěšná a návštěvnicky atraktivní. Prostě pohoda jazz?


Zveřejněno: 17. 03. 2005
Přečteno:
3482 x
Autor: Marquise | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

30. 03. 2005 10:39 napsal/a Autor
fotky
4 Morticie: Laskavě si ten report nejdřív pořádně přečti, poděkování tam dávno máš(te)...
25. 03. 2005 16:55 napsal/a Morticie
fotky
Nejak jsem se v podekovani nenasla?Ze by se vloudila mala chybicka?Mas u me velke minus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
24. 03. 2005 10:47 napsal/a Autor
neverending mystery
2 Azazela: No nemáš zač, já zase děkuju za pochvalu :). Koukám, že nejsem zdaleka sám, kdo to měl s cestováním veselé...:-) Taky bych sem rád dal více fotek, ale bez blesku (verboten) se fotí obtížněji a příliš mnoho fotografií bylo pak nepoužitelných, takže to je maximum. :) 4 HeLLRaiser: Ten Zlínskej sound pořád mate...:)
24. 03. 2005 01:40 napsal/a HeLLrasier
...
TO AZAZELA: Aha, tak to su asi dylina:o) Ja myslel, ze jo a nebo aspon neco z Principle...
23. 03. 2005 21:47 napsal/a Azazela
Jeste k playlistu...
2 HeLLraiser -- jen bych chtela opravit info o Black Goddess Rises - nehrali to (na svym webu pisou, ze to je jedina, kterou vynechali), hrali Forest Whispers My Name :) Jinak super report, diky za nej! Cradle se mi libili a fakt me to bavilo, i pres ty spravne popsany nedostatky... Pod podiem si to asi uzili vsichni;)) Navic nocne-ranni cesta vlakem do Otrokovic a nasledny rychlik Sohaj pres pul republiky, to vsechno prispelo k neopakovatelnemu zazitku. Jen by to chtelo vic fotek...;)