Štěpán:
Ir a Pleška (nová oslovení od pana Žakyna) a Anetka si zase po roce vyrazili na Obscínek. Už ve středu. V jednu vyjeli z pootavských vesniček, Anetka s Irem velmi elegantně cucali pivo, Pleška pil vodu, protože řídil. Občas se zastavili na nějaké pumpě, využili WC nebo přilehlé křovíčko a koupili si nová piva, zakouřili. Cestou si povídali, muziku poslouchali, až jim vyhládlo, a tak neskromně pojedli v Choustníkově Hradišti podkrkonošské speciality (dvakrát vepř na bazalce a kari a vepř loupežnický jednou) v penzionu U Milana. Pochvalovali si a zanedlouho šťastně a stále ještě za krásného počasí zakončili svoji cestu na svažité louce, která byla už ve středeční podvečer nebývale zaplněna stany. Pleška nedovolil ani stany postavit, to až potom, teď na ONO pumpu na pivo, pak pro pásky a do areálu. Takhle nějak pozitivně, leč s mírnými obavami z předpovědi počasí, odstartoval Obscene Extreme s pořadovým číslem 18.
My s Peťanem to měli s objednanými páskami jednoduché, ale Anetka, která si nejdříve musela zakoupit lístek, byla donucena absolvovat hroznou frontu u vchodu. Opět ve středu věc dost překvapivá. Peťan gentlemansky čekal s ní a já si šel prohlédnout vystoupení křemžských supershitstar GUTALAX, kteří avizovali speciální set spojený s natáčením debutového DVD. Jejich „Toi Toi Show“ se odehrávala na nevelkém pódiu obklopeném mobilními toaletami a pisoáry, kde už pilně vykonávali své potřeby početní návštěvníci jejich gore grindové seance. Navíc vše bylo ozářeno hřejivými paprsky zapadajícího slunce, což ještě umocňovalo hrozný smrad, ve kterém se vystoupení konalo. Pokud nebude obal nosiče naparfémován zápachem z toiky, nebude záznam autentický. Nicméně odhadem třem stovkám šíleně tančících posluchačů tohle prostředí zjevně vyhovovalo a hudebníkům vytvořili solidní kulisu live natáčení. Záměrně jsem zprvu psal podívat, protože zvuk byl zkreslen pravděpodobně hustým, špatně prostupným vzduchem. Ale legrace byla, umělci vystoupili v exkrementy potřísněných bílých oděvech s nezbytnými doplňky (kapuce, svářečské brýle a záchodové prkénko) a znalce z řad publika jistě oslovili. Tím já nejsem, tak jsem se jen bavil fekálními názvy písní a chrochtavou energií, kterou se tu GUTALAX prezentovali. Jo, jako úvod Obscenu, paráda.
Přijíždí Fredy a jdeme stavět stany, protože „Wrestling Mania“ začíná pěti souboji a ty nás moc nezajímají. Do areálu se vracíme až po jejich skončení na holandské „trešery“ PPTA, jejichž hudba se tématicky váže právě k profesionálnímu wrestlingu. Po soubojích zbyl na hlavním pódiu ring, jenž občas využíval zpěvák a zavěšen do lan křičel texty do hudby, která měla k mým představám o thrash metalu daleko. Navíc byl set hrozně dlouhý, nicméně tato pětice zaplnila lavičky slušnou návštěvou a šílenců pod pódiem taky bylo dost.
Zhruba po dvaceti minutách zaneřádila krví hlavní stage americká hardcorová četa EAT THE TURNBUCKLE. Tato pětka z Kalifornie rozehrála slušný set, čítající jedenáct skladeb a jednu soubojovou vsuvku, jelikož hlavním tématem jejich tvorby je opět wrestling. Oproti předešlým Nizozemcům se prezentovali žánrově pestřejší hudbou s prvky deathu, thrashe a i punku. Dohromady takový ultra-violence, hlavně vizuálně. Mezi námi, nic, po čem by se bořil svět, ale pro pobavení trochu toho divadélka.
A ještě jeden postřeh ze středečního tématického večírku plného hraného násilí. Je třeba se, jako každoročně, připravit na solidní zvuk. Obě kapely zněly na úvod skutečně parádně.
Začíná pršet...
Peťan:
Festivalová sezona je v plném proudu a s polovinou července tradičně přichází řada i na můj nejoblíbenější festival – Obscene Extreme v Trutnově. Vstříc osmnáctému ročníku, který byl znovu nabitý výbornými kapelami, jsme vyrazili ve středu po obědě. Dlouhou cestu jsme si zpříjemnili výborným pozdním obědem nedaleko Trutnova a příjezd do festivalového kempu vyšel na šestou hodinu.
Hned v úvodu bych letošní OEF krátce zhodnotil. Čurbymu se opět povedlo sestavit výborný line-up, ve kterém si našli své koně fandové grindu, punku, crustu a death/thrash metalu. Jak bývá na OEF zvykem, festival zdobil, až na pár drobných výjimek, perfektní zvuk. Areál Bojiště byl ve stejném formátu jako v minulých letech, maximálně vyhovující. Zejména ve čtvrtek se bojovalo s všudypřítomným bahnem a vodou, ale to zkrátka nelze ovlivnit. Případné „vystlání“ areálu slámou by nejspíš připadalo v úvahu až tehdy, když by byla předpověď počasí mizerná na celé tři dny.
Ceny se pohybovaly také na podobných číslech jako loni. Stejně tak kvalita vege jídla. S tím, co jsem v areálu ochutnal, jsem byl spokojen. Co se piva týká, jednalo se o festivalovou klasiku – nic extra. Nicméně vše vynahrazoval stánek s absinthovou limonádou nebo Cider. Grind market byl letos skoro poloviční. Stánků výrazně ubylo, i tak se tam ale dalo utopit spousty peněz (úsměv). V areálu nechyběly sprchy, dostatek WC, dětský koutek, kavárna a samozřejmostí byly vratné kelímky s festivalovou grafikou. Také oficiální merchandise se povedl a to včetně charitativní akce s Lékaři bez hranic. Hlavní kemp je již roky rozdělený budovou pošty a letos byl o kilo dražší (300 Kč). Někteří lidé nadávali, ale při představě dnešních problémů s pozemky je to cena pochopitelná. Navíc ve srovnání s ostatními festivaly je to vlastně zadarmo. Fans jsou specifikem OEF a tak ani letos nechyběly masky a nepřetržitý stage diving. Přesné číslo letošní návštěvnosti neznám, ale podle mého odhadu byla stejná nebo o něco vyšší než minulý rok. Suma sumárum – za mě naprostá spokojenost. A koneckonců i to počasí si nakonec dalo říct!
Středeční program pro mě letos nenabízel tolik hudební zábavy, ale tento den beru jako ideální čas pro nasátí jedinečné atmosféry, která na Obscene Extreme panuje. Postupně během večera potkáváte podobně natěšené kamarády a známé, obhlížíte areál, ochutnáváte pivo, panáky, jídlo… Navíc tentokrát panovalo takřka ideální počasí – teplo, ale pod mrakem, sucho. GUTALAX Toi Toi show jsem vynechal. Nejedná se o kapelu pro mě, a když jsem viděl, kolik lidí se dole v areálu u záchodků mačká, padla volba nechat se opáskovat a jít postavit stany. U hlavního vstupu se tvořila slušná fronta na vstupenky a vouchery, odhadem na cca 20 minut stání. I to dávalo tušit, že letošní ročník bude mít výbornou návštěvnost. Při opětovném příchodu do areálu zbývalo vyměnit peníze za žetony a Obscene mohl začít.
Wrestling Mania – zápasy v ringu nejsou mým zrovna vyhledávaným sportem, ale část programu jsem po očku sledoval. A nutno podotknout, že se jednalo o zajímavé zpestření jinak hudební akce. Celý festival to oživilo a třeba se v budoucnu dočkáme něčeho podobného.
První kapelou se tak pro mě stali Holanďané PPTA, kteří wrestling milují. Tuhle thrashovou partu jsem dosud neznal a poslechl si ji teprve po potvrzení na OEF. Jednalo se o dobře zahraný thrash metal, který do jisté míry koketoval s klasickým heavy metalem. Prvních dvacet minut mě bavilo, pak už na mě byl jejich set příliš dlouhý. Chytlavé riffy, americký střih thrashe, energie, ale místy dost jednotvárné.
To Amíci EAT THE TURNBUCKLE za to vzali z jiného konce a do velice slušně zaplněného areálu napumpovali energickou hardcore show, která na OEF seděla jako prdel na hrnec. Okamžitě se rozjela párty pod i na pódiu. Show plná ničení měla k wrestlingu také velmi blízko a tak i v případě EAT THE TURNBUCKLE se jednalo o tematickou kapelu ke středečnímu programu. Na ubližujícího si klauna jsem již nečekal a naplno se věnoval skvěle probíhající párty, kterou jsem zakončil po třetí hodině ranní příchodem do stanu…
Fotky: Štěpán
Sykyho videa:
P.P.T.A. Live At Obscene Extreme Festival 2016
EAT THE TURNBUCKLE Live At Obscene Extreme Festival 2016
